Nedostatek bytů, nepřehledná byrokracie a dlouhá stavební řízení trápí Česko už mnoho let. Veřejnost i odborníci volali po tom, aby byla provedena změna stavebního zákona. Po dlouhých přípravách a schvalovacím procesu podepsal prezident v červenci 2021 nový stavební zákon. Ten bude plně účinný od 1. července 2023.

Nový zákon zavádí nejrůznější novinky ve stavebním právu. Ty by měly urychlit a zjednodušit rozhodování úřadů. Které změny by vám neměly uniknout?

Urychlení stavebních řízení

Hlavním cílem zákona bylo zajistit, aby žadatelé o stavební povolení nemuseli čekat roky na rozhodnutí stavebních úřadů. Podle nové právní úpravy by proto měly stavební úřady rozhodnout v případě jednoduchých staveb do 30 dnů, u ostatních staveb do 60 dnů a tam, kde se posuzuje vliv stavby na životní prostředí, budou mít lhůtu 120 dnů.

Problém je, že nejsou stanoveny žádné sankce pro úřad, pokud tyto lhůty dodržovat nebude. Řízení může teoreticky převzít nadřízený krajský stavební úřad.

Zrychlit celý proces rozhodování má také pravidlo, že úřad, který vede odvolací řízení, nemůže celou věc vrátit na začátek, ale musí ve věci rozhodnout.

Zjednodušení administrativy

I za staré právní úpravy šlo sloučit za určitých podmínek územní a stavební řízení. Podle nového zákona již bude existovat pouze jedno stavební řízení, ve kterém se bude řešit jak umístění stavby, tak stavba samotná.

Navíc je odstraněna povinnost občanů získávat nejrůznější stanoviska od jednotlivých úřadů, protože většina z nich přejde pod stavební úřad. Ostatní budou mít vždy 30 dní na vydání vyjádření, pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude se mít za to, že s věcí souhlasí. Pouze při posuzování vlivu stavby na životní prostředí je potřeba, aby bylo závazné stanovisko skutečně vydáno, fikce souhlasu zde tedy neplatí.

Krokem kupředu je bezesporu i digitalizace celého řízení. Komunikace mezi stavebníkem a stavebními úřady by měla probíhat elektronicky skrze Portál stavebníka.

Nová soustava stavebních úřadů

Na povolování staveb se doposud ve velké míře podílely obce. Tím sice byly úřady „blízko lidem“ a rozuměly místní problematice, na druhou stranu však také docházelo k často svévolnému rozhodování.

Nový stavební zákon zřizuje Nejvyšší stavební úřad, pod který budou spadat ostatní stavební úřady. Rozhodování bude tedy v rukou státu, což se samozřejmě nelíbí obcím.

Nicméně, tvůrci zákona si slibují, že stavební právo bude nyní vykládáno jednotně a předvídatelně. Jenže Praha, Brno a Ostrava si budou moci vydávat své vlastní stavební předpisy, takže nakonec k sjednocení tak úplně nedojde.

Boj proti černým stavbám

Komplikovaná byrokracie a nedostatečná akceschopnost úřadů stojí za rozmachem staveb, které vznikají bez povolení. Jejich vlastníci si nechtějí lámat hlavu se stavebním řízením a spoléhají na to, že obcím se nebude chtít bourat stavby na vlastní náklady, které pak budou obtížně vymáhat a že jim proto stavbu dodatečně povolí.

Změna stavebního zákona by tomuto nešvaru měla učinit přítrž. Stavbu bude možné povolit dodatečně pouze, pokud stavebník jednal při stavbě v dobré víře a uhradil pokutu. V opačném případě bude stavba zbořena a náklady ponese stát, který má k tomu prostředky. Pokuty za realizaci staveb bez stavebního povolení se navíc mohou vyšplhat na několik milionů korun.

Změna stavebního zákona budí kontroverze

Dosavadní právní úprava nefungovala a nepostačovala jen novela stavebního zákona. Zdlouhavé stavebněprávní procesy odrazovaly nejen developery, ale především zabraňovaly běžným občanům získat bydlení. Přesto rekodifikace stavebního zákona vzbuzuje vášně u opozice i některých odborníků.

Zejména organizace zaměřené na ekologii nejsou spokojeny. Kvůli zrychlení řízení totiž dotčené orgány (např. ochrany přírody) nebudou vydávat závazná stanoviska ale vyjádření. Těmi se nemusí stavební úřad řídit, slouží pouze jako podklad při jeho rozhodování. Pravomoci Ministerstva životního prostředí jsou tak značně oslabeny.

Kritická je k zákonu i Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, která se obává, že nově zřízená soustava úřadu bude rozhodovat chaoticky, což povede k soudním sporům a ke zjednodušení a urychlení řízení ve skutečnosti nedojde.

Nicméně, někteří odborníci poukazují na to, že změna stavebního zákona byla neodkladně nutná, a i když nový stavební zákon není bez chyb, přeci jen přinese zlepšení.

Použité právní předpisy

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)