Dědické řízení, neboli řízení o pozůstalosti, může být zdlouhavým a náročným procesem, a to nejen pro blízké zesnulého, ale i pro soudního komisaře, kterým je v řízení o pozůstalosti notář. Může se tak stát, že z pochybení na straně soudu dojde k opomenutí dědického práva jednoho z právoplatných dědiců. K napravení takové situace tu je tzv. žaloba oprávněného dědice, která vám může umožnit dodatečné projednání dědictví.
Co je žaloba oprávněného dědice
Žaloba oprávněného dědice slouží k zpochybnění dědictví pro případy, kdy soud v řízení opomenul právo osoby na dědictví. Dle § 189 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.) takové osobě svědčí možnost domáhat svého práva žalobou i po nabytí právní moci rozhodnutí o dědictví.
Ochrana oprávněného dědice tedy spočívá v tom, že po zpochybnění dědictví soud může rozhodnout o vydání dědictví od nepravého dědice i po vypořádání pozůstalosti soudem.
Lhůta pro napadení dědictví
Lhůta pro napadení dědictví oprávněným dědicem je zákonem stanovena na 3 roky od nabytí právní moci příslušného rozhodnutí o dědictví.
Kdo je oprávněný dědic
Oprávněný dědic je osoba, která v době vydání rozhodnutí o dědictví byla dle zákona nebo poslední vůle zůstavitele dědicem, ale takové právo ji v řízení o pozůstalosti soud nepřiznal. Takový stav může nastat např. v případě, kdy soud o pozůstalosti rozhodnul na základě zákonné dědické posloupnosti, ale později byla objevena platná závět zůstavitele.
Jiné prostředky ochrany
Žaloba oprávněného dědice není jediným institutem ochrany před nesprávným posouzení věci soudem. Zákon předpovídá i jiné situace, při kterých by dotčená osoba mohla vyžadovat prověření věci soudem.
Odvolání
Pokud soud pochybil při řízení nebo samotné rozhodnutí obsahuje vady, další možností nápravy je odvolání proti usnesení o dědictví. Odvolání lze podat ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí, a to notáři, který byl pověřen soudem jako soudní komisař, nebo soudu, který takto notáře pověřil.
Odvolání a jiná podání lze podat prostřednictvím datové schránky, osobně, poštou nebo jiným způsobem, který umožňuje konkrétní soud. Všechny přijímané způsoby podání soudy uvádějí na webových stránkách justice.cz.
V případě podání odvolání poštou není nutné odhadovat, kdy pošta podání soudu doručí. Soud bude pro potřeby splnění lhůty pro podání odvolání posuzovat den odeslání, nikoliv den doručení.
Znovuotevření dědictví
Pokud po nabytí právní moci rozhodnutí o pozůstalosti objevíte vy nebo jiná osoba majetek zůstavitele, který při řízení notář nevzal v úvahu, můžete požádat soud o dodatečné projednání. Tuto žádost opět musíte podat u soudu, který o pozůstalosti rozhodoval.
Vydání dědictví
V případě, že je rozhodnutí o dědictví pravomocné a vykonatelné, můžete požadovat vydání dědictví od jeho držitele. I zde je potřeba dbát na tříletou dobu pro promlčení dědictví od chvíle, kdy bylo právo poprvé uplatnitelné.
Pro vydání dědictví ale není třeba žaloba, s nepravým dědicem se můžete dohodnout i mimosoudně. Smlouva o vydání dědictví nemusí mít písemnou formu. Pokud to avšak vyžaduje povaha převáděné věci (např. nemovitost), je nutné, aby smlouva splňovala zákonnou formu pro její převod (tj. musí být písemná).
Při žádání o vydání celé pozůstalosti nebo její části nesmíte zapomenout, že pozůstalost tvoří nejen majetek, ale i dluhy. Není možné tak vyžadovat jen část majetku nebo pouze majetek bez dluhů.
