Trestní odpovědnost právnických osob

trestní odpovědnost právnických osob
Trestní odpovědnost právnických osob

Od roku 2012 zná české právo trestní odpovědnost právnických osob. Upravena je v zákoně č. 418/2011 Sb. Stíháno již bylo kolem 1 500 právnických osob. Naposledy médii rezonovala kauza Metrostavu, který je obžalován z nabízení úplatků. Jak trestní stíhání společností funguje?

Proč máme trestní odpovědnost právnických osob?

Námitky proti zavedení

Mnozí odborníci s konceptem trestní odpovědnosti u právnických osob vůbec nesouhlasili. Právnické osoby jsou konstrukcemi, za které vždy jednají fyzické osoby, které lze hnát za jejich činy před spravedlnost. Obchodní společnosti a různé organizace často zaměstnávají mnoho lidí, kteří nemají s trestnou činností nic společného, budou však případným potrestáním právnické osoby nejvíce postiženi.

Důvody přijetí právní úpravy

Nicméně globalizovaný svět dává korporacím stále více ekonomické ale i politické moci. V některých případech (např. při znečišťování životního prostředí) nelze najít jednoho manažera, kterému by bylo možno trestný čin „přišít“. Trestat fyzické osoby je zde zcela neefektivní. Tresty pro právnické osoby je naopak možno nastavit tak, aby sankce byla natolik účinná, že odradí ostatní společnosti od podobného jednání.

Navíc, státy Evropské unie postupně trestní odpovědnost firem prosazovaly, což vedlo Českou republiku k tomu, aby přijala podobnou úpravu.

Po dlouhých debatách se v Česku prosadila pravá trestní odpovědnost právnických osob. Právnické osoby lze stíhat, i pokud se nenajde konkrétní fyzická osoba, kterou by bylo možno označit za pachatele trestného činu. Zároveň lze za spáchaný trestný čin stíhat i fyzickou osobu, která jej spáchala.

Nepravá trestní odpovědnost je např. na Slovensku, kdy jsou potrestány fyzické osoby jednající jménem osoby právnické a právnické osobě je uloženo pouze určité trestní opatření nikoliv trest jako takový.

Reklama

Koho se trestní odpovědnost právnických osob týká?

Právnické osoby definuje občanský zákoník jako “organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.” Ty entity, které právní osobnost nemají (např. svěřenské fondy), nemohou být ani odpovědné za trestné činy.

Zákon dopadá na právnické osoby, které mají sídlo, podnik nebo majetek v Česku, případně zde vykonávají svou činnost. Za závažné trestné činy, které se týkají války či terorismu (rozvracení republiky, podpora a propagace terorismu, násilí proti orgán veřejné moci), může být potrestána i zahraniční právnická osoba. Vyloučena je trestní odpovědnost samotné České republiky a obcí a krajů, které také někdy mohou vystupovat v roli právnické osoby podle soukromého práva.

Trestné činy právnických osob

Právnická osoba nemůže z logiky věci spáchat všechny trestné činy. Nelze ji přičítat např. zabití, účast na sebevraždě, rvačku, opuštění dítěte apod. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob přesně vyjmenovává, na které trestné činy trestní odpovědnost právnických osob nedopadá. Za ostatní trestné činy, které definuje trestní zákoník, však shledána vinnou být může.

Typicky právnické osoby páchají majetkovou trestnou činnost, dopouštějí se korupce, krácení daní, neodvádění pojistného na zdravotní a sociální pojištění, podvody, vydírání nebo poškozování životního prostředí.

Přičitatelnost

Právnická osoba je vlastně abstraktní konstrukce. Aby mohla být uznána odpovědnou za trestný čin, musí spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti a zároveň jí musí být protiprávní jednání přičitatelné.

Za takové jednání se považuje jednání statutárního orgánu nebo jeho člena, osoby ve vedoucím postavení, která je oprávněná za firmu jednat, osoby která vykonává řídící či kontrolní činnost, osoby, která vykonává rozhodující vliv na řízení, nebo jednání zaměstnance při plnění pracovních úkolů.

Právnická osoba se může své odpovědnosti zprostit, pokud „vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu uvedenými osobami zabránila.“

Trestní odpovědnost přechází i na právní nástupce právnické osoby. Firmy se tak nevyhnou odpovědnosti jen proto, že se transformují.

Účinná lítost

Firmy se mohou zprostit své odpovědnosti, pokud dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a zároveň odstraní nebezpečí, které vznikalo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo zamezí či odstraní škodlivý následek, nebo podá trestní oznámení státnímu zástupci nebo policii v době, kdy lze ještě odstranit nebezpečí, které hrozí chráněnému zájmu.

U některých trestných činů není možné se odpovědnosti zprostit účinnou lítostí. Jde např. o trestný čin podplacení, přijetí úplatku, pletich při zadání veřejné zakázky apod.

Trestní řízení a sankcionování právnických osob

V trestním řízení proti právnickým osobám se postupuje zejména podle pravidel, která stanoví trestní řád. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob však obsahuje některé odlišnosti, které se týkají např. vyrozumění o zahájení a skončení trestního stíhání, společném řízení proti obviněné právnické osobě a obviněné fyzické osobě, zajišťovacích opatření apod.

Zásady trestání právnických osob, kterými se soud řídí při stanovení sankce, jsou obdobné jako u osob fyzických. Např. soud může rozhodovat pouze podle zákona, trest musí být přiměřený apod.

Nejčastěji je právnickým osobám ukládán peněžitý trest. Soud ale také může uložit trest propadnutí majetku, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku a tzv. „trest smrti“ tedy zrušení právnické osoby. Tento trest je vyhrazen pro firmy, které se zabývaly převážně trestnou činností. Uložen byl zatím jen v minimu případů.

Uložené tresty eviduje rejstřík trestů právnických osob.