Smlouva o výpůjčce

smlouva o výpůjčce

Chcete půjčit známému v létě chatu, ale rádi byste ji dostali zpět ve stavu, v jakém jste ji předávali. Dovolíte příbuzným, aby si půjčili auto na cestu po Evropě. Smlouva o výpůjčce se většinou uzavírá pouze ústní domluvou. Pokud ale půjčujete hodnotnější věc či nemovitost, doporučujeme ji uzavřít písemně.

Co je to smlouva o výpůjčce?

Smlouvu o výpůjčce upravuje občanský zákoník v ustanoveních § 2193 až § 2200. Spočívá v tom, že půjčitel přenechává dočasně a bezúplatně vypůjčiteli nezuživatelnou věc.

Půjčitelem je tedy typicky vlastník věci, který se rozhodne, že umožní jiné osobě, vypůjčiteli, používání věci. Půjčitel i vypůjčitel mohou být fyzické i právnické osoby.

Uzavřít lze smlouva o výpůjčce movité věci (například vozidla), ale i smlouva o výpůjčce bytu či pozemku nebo jiné nemovitosti. Forma smlouvy není zákonem stanovena, to znamená, že může být učiněna písemně, ústně i jednáním stran (konkludentně), a to i když se jedná o nemovitost.

Mezi náležitosti smlouvy patří její dočasnost. Doba vypůjčení však nemusí být stanovena konkrétním datem, ale může být také vázána na objektivně zjistitelnou skutečnost, ze které lze zjistit, kdy výpůjčka skončí. Například můžete vypůjčit kamarádovi auto, než se mu vrátí jeho vozidlo z autoopravny.

Pokud není doba vypůjčení stanovena, lze hovořit o výpůjčce na dobu neurčitou. Přitom však musí být sjednán účel, pro který se má věc užívat. Po splnění účelu pak musí vypůjčitel věc bez zbytečného odkladu vrátit. Pokud si tedy soused půjčil nářadí na stavbu králíkárny, měl by ho po dokončení donést zpátky a neotálet s jeho vracením, zatímco králíci již spokojeně bydlí.

Výpůjčka vs. ostatní smluvní typy

  • Výpůjčka je na rozdíl od nájmu bezúplatná. Často můžeme slyšet slovní spojení „výpůjčka knih v knihovně“ nebo „vypůjčení auta z autopůjčovny“. Přitom však jde o nájem, protože tato „vypůjčení“ nejsou bezplatná.
  • Výpůjčka se týká nezuživatelné věci, zápůjčka věci zuživatelné, tedy peníze, suroviny apod. Zápůjčka se dříve označovala jako půjčka, dnes se pojem půjčka v právu nevyskytuje.
  • Základním znakem výpůjčky je také její dočasnost a sjednaný účel užívání. Tím se liší od výprosy, při které se doba ani účel užívání neujednává.

Práva a povinnosti smluvních stran

Užívání věci

Vypůjčitel má právo užívat věc. Přitom musí věc užívat buď tak, jak si strany sjednaly, nebo způsobem přiměřeným věci. Půjčitel mu musí věc přenechat tak, aby mohla být používána. Užívat věc může vypůjčitel tak, jak bylo sjednáno, nebo způsobem, který je přiměřený povaze věci.

Vypůjčitel nesmí přenechat věc jiné osobě bez souhlasu půjčitele.

Poučení o způsobu užívání věci

Povinností půjčitele je poučit vypůjčitele o tom, jak má věc používat, pokud nejde o obecně známá pravidla. Pokud své povinnosti nedostojí, musí pak vypůjčiteli nahrazovat škodu, která mu z toho případně vznikne. Stejně tak je odpovědný i za škodu, pokud vypůjčiteli zatajil vadu věci.

Vrácení věci

Základní povinností vypůjčitele je věc vrátit po uplynutí doby, na kterou byla výpůjčka sjednána, nebo po splnění účelu, pro který byla věc vypůjčena. Může také vrátit věc předčasně. Musí si však dát pozor, aby tím nezpůsobil půjčiteli problémy. Jinak by mohl věc vrátit jen s jeho souhlasem.

Naopak půjčitel nemůže chtít, aby mu vypůjčitel vrátit věc dříve než bylo sjednáno. A to ani, pokud věc potřebuje z nevyhnutelného důvodu. V takovém případě by to muselo být ujednáno ve smlouvě. Výjimku představuje situace, kdy vypůjčitel užíval věc v rozporu se smlouvou. Pak může půjčitel požadovat vrácení věci ihned.

Náklady spojené s užíváním věci

Obvyklé náklady musí uhradit vypůjčitel. Pokud jsme si vypůjčili auto, budeme například hradit náklady na pohonné hmoty a další výdaje spojené s provozem vozidla. Pokud bude třeba zaplatit mimořádné náklady, může vypůjčitel předat věc půjčiteli, aby je uhradil on. Pokud je vynaloží sám vypůjčitel, může požadovat náhradu, která by mu příslušela jako nepřikázanému jednateli.

Na co nezapomenout ve smlouvě o výpůjčce

Z výše uvedeného vyplývá, že vypůjčitel je ze zákona v mnohem výhodnějším postavení než půjčitel. Půjčiteli nenáleží za vypůjčení žádná odměna, nemůže ani chtít věc předčasně zpátky a ještě odpovídá za škodu, pokud vypůjčitele řádně nepoučí, jak se věc používá.

Zejména při půjčování hodnotné movité věci nebo nemovitosti lze půjčiteli doporučit, aby sepsal s vypůjčitelem písemnou smlouvu, ve které vzájemná práva a povinnosti modifikuje. Například je vhodné jasně definovat okamžik, kdy má být věc vrácena, nebo zakotvit situace, které znamenají pro půjčitele, že věc potřebuje nevyhnutelně dříve apod.

Vzor smlouvy o výpůjčce vypracovaný advokátní kanceláří naleznete zde.

Pokud je smlouva o výpůjčce porušena a chcete se obrátit na soud, učiňte tak do tří měsíců od vrácení věci. Jinak vám hrozí, že pokud druhá strana namítne opožděné uplatnění práva, soud vám vaše práva nepřizná.

Jak se Vám líbil článek?

Aktualizováno