Smlouva o dílo – rozdíl kupní smlouva a určení ceny díla

smlouva-o-dilo-urceni-ceny

Smlouvou o dílo se rozumí jeden z mnoha smluvních typů, který má nejen v našem právním řádu dlouhou tradici. Dokonce již staří Římané znali tzv. „dílo“ a nazývali ho „locatio conductio operis.“ Před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku náš právní řád znal dvě úpravy smlouvy o dílo. Rozeznávali jsme smlouvu o dílo podle občanského zákoníku a též podle zákoníku obchodního. Tomu je však konec. Od 1. ledna 2014 již existuje pouze jedna právní úprava tohoto smluvního typu, na jejichž vybrané aspekty se podíváme podrobněji níže.

Smlouva o dílo nebo kupní smlouva?

Smlouva o dílo je typickým závazkovým vztahem, jenž nový občanský zákoník řadí, dle své systematiky, do části čtvrté mezi relativní majetková práva. Základní premisu, která charakterizuje smlouvu o dílo, nalezneme v § 2586.

Smlouvou o dílo se tedy zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Zmínku o dílu nalezneme ale též i u kupní smlouvy. Zákonodárce tak učinil z prostého důvodu. Je nezbytně důležité rozeznávat případy, kdy se jedná o kupní smlouvu a kdy o smlouvu o dílo.

Pouze koupě

O kupní smlouvu se bude jednat vždy, jestliže kupuji věc, která již existuje.

Pokud kupuji věc, která ještě neexistuje a má teprve vzniknout, jedná se také o kupní smlouvu, jestliže se smlouva týká spotřebního zboží, které je nutné sestavit či vyrobit (např. psací stůl od dodavatele nábytku). Zde je důležité vymezit, co se rozumí a nerozumí spotřebním zbožím. Na přesnou definici si asi budeme muset ještě nějaký ten rok počkat, než vznikne ustálená judikatura soudů, ale obecně se dá říci, že spotřebním zbožím se rozumí takové zboží, které slouží ke krátkodobějšímu účelu a které je potřeba v určitém časovém horizontu obměňovat. Krátkodobější účel ovšem nesmíme vykládat příliš úzce, jelikož, jak jsem uváděl výše, psací stůl či židli můžeme považovat za zboží spotřební, poněvadž k jejich opotřebení a výměně může docházet v poměrně krátkém časovém úseku.

Pouze dílo

V případě, kdy hovoříme o věci, která má teprve vzniknout, řídíme se režimem smlouvy o dílo, jestliže se jedná o dodání věci, kdy se ten, komu má být věc dodána, zaváže předat druhé straně podstatnou část toho, co je k vyrobení věci zapotřebí (typicky materiálu). V běžném lidském životě to bude vypadat tak, že paní X dodá látku slečně Y, aby jí ušila plesové šaty. Další situací, kdy smlouvu posoudíme jako smlouvu o dílo, bude případ, kdy převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti (např. montáž, pokud výkon činnosti je převážnou částí plnění). Tyto situace vymezují tenkou hranici mezi smlouvou kupní a smlouvou o dílo. Obecné pravidlo ovšem říká, že pokud jsem opravdu na pochybách, má přednost smlouva kupní.

V neposlední řadě v novém občanském zákoníku nalezneme „speciální kategorii“, která se nachází v NOZ § 2587, a která taxativně vymezuje, v jakých případech se bude jednat o dílo bez ohledu na vše ostatní. Dílem se rozumí vždy zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu (viz. výše), dále údržba, oprava nebo úprava věci (oprava automobilu v autoservisu) nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem je také zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby či její části a také dílo s nehmotným výsledkem (typicky autorské dílo).

Určení ceny díla

Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Pokud je dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Takto zní základní vymezení ceny za dílo, kterou nalezneme v NOZ § 2610. Co se týká určení ceny díla, nový občanský zákoník upravuje hned několik možností, jakým způsobem lze cenu díla sjednat.

Způsob určení ceny či její odhad

Prvním a nejzákladnějším určením ceny je pravidlo, že cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. To znamená, že stačí pouze stanovit postup výpočtu ceny či přibližná částka. V případě, že při ceně určené odhadem zhotovitel zjistí, že cena díla bude výrazně překročena, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu a s odůvodněním nové ceny. Pokud tak neučiní, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Na druhé straně objednatel může od smlouvy odstoupit, ale musí tak znovu učinit bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně, jinak platí, že se zvýšením ceny souhlasí. Nejvyšší soud judikoval, že podstatným překročením ceny díla je zvýšení ceny o 10% až 20%, dle výše konečné ceny.

Když cena není sjednána

Další možností je, že obě smluvní strany nemají vůli cenu určit. V takovémto případě se platí cena obvyklá, kterou by zaplatil kdokoliv jiný za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

Cena určená rozpočtem

Zcela zvláštní kategorií určení ceny je cena určená rozpočtem. Pokud se mluví o rozpočtu bez dalšího, zákon vychází z předpokladu, že rozpočet je úplný a závazný. To v praxi znamená, že zhotovitel nemá právo přidávat do rozpočtu další položky a pokud tak učiní, náklady vzniklé tímto jednáním jdou k tíži zhotovitele. Rozpočet je pro zhotovitele závazný také v rozsahu ceny, ale i množství. Takto určená cena může představovat poměrně velkou výhodu pro objednatele, jelikož je „chráněn“ právě před překročením rozpočtu, tedy až na výjimku mimořádných nepředvídatelných okolností (viz. níže). Při ceně určené úplností rozpočtu nemůže ani jedna ze smluvních stran žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo i jiné náklady, než bylo původně předpokládáno, kromě případů, kdy nastane zcela mimořádná, nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztíží. V takovém případě rozhodne soud o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, či úplném zrušení smlouvy. Příkladem takovéto situace může být zhotovení cesty, při které se naleznou archeologické vykopávky.

Rozpočet s výhradou neúplnosti a nezávaznosti

Aby to nebylo příliš jednoduché, cenu určenou rozpočtem lze dále modifikovat na rozpočet s výhradou nezaručené úplnosti a rozpočet s výhradou nezávaznosti. V prvním případě může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se potřeba činností, které nebyly původně do rozpočtu zahrnuty z důvodu, že nebyly předvídatelné a je jich potřeba k dokončení díla. Jednoduše to znamená, že lze přidávat další položky, s kterými původní rozpočet vůbec nepočítal a o něž se zvýší cena celého díla, ale nikoliv cena původních položek.

Ve druhém případě se jedná o situaci, kdy je rozpočet nezávazný, tedy zhotovitel může požadovat zvýšení ceny, oč překročil účelně vynaložené náklady. Rozdíl spočívá v tom, že nové položky již přidávat nesmím, ale u těch původních mohu zvýšit jejich cenu.

Zdroje:

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  • JUDr. Hulmák M. Ph.D.: Závazkové právo 2 (přednáška) Olomouc, UPOL, 4. listopadu 2013
Smlouva o dílo – rozdíl kupní smlouva a určení ceny díla
5 (100%) 3 hlas[ů]