Nekalá soutěž

nekalá soutěž
Nekalá soutěž

Ať už jste podnikatel, nebo ne, měli byste vědět, co nekalá soutěž znamená a jak se jí v podnikání a hospodářském styku nedopustit. Možná jste se setkali s klamavou nebo srovnávací reklamou, pod nekalou soutěž spadá ale mnohem více typů jednání. Které to jsou a jakými právními prostředky se proti nim chránit?

Co znamená nekalá soutěž

Obecná definice nekalé soutěže je zakotvena v občanském zákoníku. Platí, že nekalé soutěže se dopustí ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

K tomu, aby konkrétní jednání naplňovalo znaky nekalé soutěže, musí být splněny dva atributy:

  • jednání je v rozporu s dobrými mravy soutěže (není shodný s pojmem dobré mravy),
  • jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům a spotřebitelům a dalším zákazníkům (skutečný vznik škody není podmínkou, stačí jen potenciální schopnost škodu způsobit).

Příklady nekalé soutěže

Následně občanský zákoník uvádí jednotlivé příklady nekalé soutěže. I ty však musí vždy splňovat oba základní výše uvedené znaky nekalé soutěže a zároveň znaky pro konkrétní příklad. Zároveň však ostatní jednání, neuvedená přímo v příkladném výčtu, mohou být při splnění výše uvedených znaků nekalá právě na základě obecné definice nekalé soutěže. Výčet v občanském zákoníku je totiž pouze demonstrativní.

Nekalou soutěží je zejména

  • klamavá reklama,
  • klamavé označování zboží a služeb,
  • vyvolání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná,
  • porušení obchodního tajemství,
  • dotěrné obtěžování,
  • ohrožení zdraví a životního prostředí.

Klamavá reklama

Klamavá reklama je šíření údajů (mluveným či psaným slovem, všemi masovými prostředky komunikace) o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů, spotřebitelů nebo dalších zákazníků.

Dle zákona je klamavý i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem ke kontextu může uvést v omyl.

Příklady z praxe

Pokud bude na e-shopu inzerována akce „Týden bez poštovného“, ale ve skutečnosti bude tato akce platit pouze na určitou úzkou skupinu zboží, jedná se o klamavou reklamu. Stejně tak, pokud bude uvedena nesprávná cenu zboží či služeb. Velice oblíbené a velice nebezpečné jsou slogany „Největší Pizza v Brně“ nebo „Největší výběr elektra“. Tato tvrzení je možné objektivně potvrdit nebo vyvrátit (pizzu změřit a položky spočítat), je tedy nutné být si naprosto jistý uváděnými informacemi.

Klamavé označení zboží a služeb

Takovýmto označením je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby:

  • pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa, nebo
  • od určitého výrobce, anebo
  • vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb s dodatkem sloužícím k odlišení od pravého původu, jako výrazy “druh”, “typ”, “způsob” a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku.

Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ale nesmí k němu být připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například “pravý”, “původní” apod.

Příklady z praxe

„Pravý pardubický perník“ nabízený na e-shopu, který ale nepochází z Pardubic, ale byl vyroben v Břeclavi, je klamavým označením zboží. Stejně tak „pravá thajská masáž“, kterou ale provádí Češka, nebo třeba „panenka Barbie, opravdová od Mattela“, i když pochází od jiného výrobce.

Vyvolání nebezpečí záměny

Nekalá soutěž se v tomto případě projevuje jako praktika, která vyvolává nebezpečí záměny podniků, od nichž zboží a služby pochází, a to v případě:

  • užití „firmy“ (tj. pouze název společnosti) nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
  • užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné,
  • napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů.

Příklady z praxe

O vyvolání nebezpečí záměny jde např. v případě, kdy je e-shop pojmenován zboziservis.cz, a přitom již existuje web zboziservice.cz. Známým příkladem týkajícím se užití zvláštních označení byl i případ tavených sýrů Apetitto vs. Smetanito, popř. běžně užívané „Dám si colu“, by mělo znamenat „Dám si Coca-Colu“, ale určitě se často stane, že dostanete Pepsi, Kofolu, nebo dokonce jakýkoli nahnědlý perlivý nealkoholický nápoj.

Parazitování na pověsti

Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Pokud se někdo dopustí vyvolání záměny, zpravidla se dopustí i parazitování na pověsti.

Příklady z praxe

Typické jsou firemní slogany. Na společnosti Whiskas se svým „Kočky by kupovaly Whiskas,“ parazitovala společnost vyrábějící mléko se svým reklamním sloganem „Kočky by kupovaly čerstvé“ a obrázek doplnila koťata s krabicí mléka. Vztaženo na e-shop, parazitováním na společnosti kasa.cz se sloganem: „Jděte rovnou ke kase“, byste se mohl e-shop dopustit, pokud by slogan e-shopu zněl např.: „Jděte rovnou ke“ a obrázek by zobrazoval pokladnu.

Srovnávací reklama

Jako nekalá soutěž je klasifikována i srovnávací reklama. Je to jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.

Srovnávací reklama je přípustná jen za splnění přísných podmínek, a to, že není nekalá a srovnává zboží stejného účelu – objektivním způsobem a pouze charakteristické znaky. Mimo to nesmí vést k vyvolání nebezpečí záměny, nesmí zlehčovat nepravdivými údaji jiný podnik, zboží či soutěžitele a nesmí vést k nepoctivému těžení z dobré pověsti jiného soutěžitele.

Uvedení konkrétních přísných podmínek, za nichž je srovnávací reklama přípustná, zákon definuje proto, že při tomto druhu reklamy se uveřejňuje srovnávaný soutěžitel, jemuž toto srovnání může přivodit újmu.

Příklad

V roce 2008 společnost ČEZ zaútočila srovnávací reklamou na svoji konkurenci společnost E. ON a PRE (Pražská energetika). Reklamní slogany zněly: „NejsmE ONi. ČEZ je levnější“ a „NePREplácejte účty. ČEZ je levnější“. V této srovnávací reklamě však ČEZ uváděl jen jeden tarif, v němž byl levnější než konkurence, naopak u ostatních tarifů byl dražší. Toto jednání tak naplnilo znaky nepřípustné srovnávací reklamy a zároveň se jedná o jeden z nejznámějších případů z českého prostředí.

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

Ochrana v rovině soukromoprávní

Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat dle vlastních preferencí:

  • aby se nekalé soutěže zdržel,
  • aby odstranil závadný stav,
  • přiměřené zadostiučinění,
  • náhradu škody,
  • vydání bezdůvodného obohacení.

Ochrana v rovině veřejnoprávní

Právním předpisem zakotvující ochranu před nekalou soutěží z pohledu veřejného práva je zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Ten v § 248 vymezuje trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kam spadá i nekalá soutěž a stanovuje sankce za toto porušení.

Pokud se tedy obchodník dopustí nekalé soutěže a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům (tzn. škoda alespoň 50 tisíc Kč) nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta (za určitých okolností však až 8 let), zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.