Mimosoudní vymáhání pohledávek

mimosoudní vymáhání pohledávek
Mimosoudní vymáhání pohledávek

Klient či obchodní partner vám přestal platit své dluhy řádně a včas. Zvažujete, že se obrátíte na soud. V Česku se však mnohonásobně více faktur řeší skrze mimosoudní vymáhání pohledávek. Jak tento postup probíhá? V čem jsou jeho výhody a nevýhody oproti řešení soudní cestou?

Jak postupovat, když není placeno řádně a včas?

Splnili jste svůj závazek vůči klientovi, který vám měl vaše služby či zboží zaplatit v určité lhůtě. Ta uběhla, ale své peníze na účtě nemáte. Co s tím?

Telefonický kontakt

Nejprve byste měli zjistit, co se s dlužníkem děje. Nečekejte a dlužníkovi zavolejte. Může se totiž jednat jen o administrativní chybu nebo váš obchodní partner třeba na fakturu zapomněl.

Mnoho podnikatelů má problémy s cash flow. Protože jim jejich klienti neplatí, nemají pak z čeho zaplatit svým dodavatelům. Často se snaží odkládat zaplacení, jak jen to jde. V okamžiku, kdy se jim ozvete a dostatečně je urgujete, však svým závazkům dostojí.

Pokud z telefonického kontaktu vycítíte, že nešlo o pouhou chybu či opomenutí, je na místě, aby byla dlužníkovi zaslána upomínka s výzvou k nápravě. Upomínky zasílejte vždy doporučeně. Popište v nich vždy, o jakou pohledávku se konkrétně jedná. Nechávejte si kopie a dodejky. V případě komplikací pak budete mít v ruce důkazy o komunikaci s dlužníkem.

Předžalobní výzva

Pokud však dlužník ani na písemné upomínky nereaguje, zašlete mu předžalobní výzvu. Jedná se o formu tvrdšího nátlaku. V předžalobní výzvě mu sdělte, že pokud svůj dluh do určité lhůty nezaplatí, bude na něj podána žaloba pro neplacení dluhu. Lhůta musí být delší než 7 dní, většinou se dlužníkovi ponechává na splacení 10 pracovních dní. Vzor vymáhání pohledávek pomocí předžalobní výzvy naleznete na internetu.

Jak postupovat dále bude záviset na postoji dlužníka a na vaší ochotě obrátit se na soud, nebo zkusit mimosoudní vymáhání pohledávek.

Dlužník zaplatit chce, ale nemůže

Předžalobní výzva mnohé dlužníky vyprovokuje k tomu, aby věřitele kontaktovali s tím, že mu pohledávku sice splatit chtějí, ale nemohou. Například se zrovna potýkají s finančními problémy či druhotnou platební neschopností. Věřitel by si tyto skutečnosti měl pokusit ověřit. Následně může přistoupit na uzavření dohody o splátkách.

S dlužníkem se dohodne na sestavení splátkového kalendáře, kdy mu dlužník bude pravidelně měsíčně zasílat část z celkové hodnoty pohledávky. Sice své peníze dostane pozdě, nicméně se v určitých případech zvyšuje pravděpodobnost, že částka bude zaplacena.

Dohoda o splátkách

Splátkový kalendář je ústupek věřitele. Součástí dohody o splátkách by mělo být proto uznání dluhu dlužníkem. Jde o prohlášení, které musí být učiněno písemně. Dlužník v něm jednostranně prohlašuje, že má vůči věřiteli dluh. Je potřeba, aby bylo v uznání sepsáno, z jakého důvodu dluh existuje (např. na základě té a té kupní smlouvy a dodání zboží v tom a tom termínu), a v jaké je výši.

Uznáním dluhu se přeruší běh promlčecí lhůty a začíná běžet promlčecí lhůta nová, která trvá deset let. Věřitel tedy má mnohem více času svou pohledávku uplatňovat.

V dohodě o splátkách by mělo být také správně ošetřeno, jak postupovat, pokud se dlužník zpozdí s hrazením jednotlivých měsíčních splátek. Pokud jde o vysoké dlužné částky, je vhodné nechat sepsat dohodu o splátkách a uznání dluhu advokátem.

Notářský zápis

Alternativa dohody o splátkách je notářský zápis s přímou vykonatelností. Dlužník, který svůj dluh splatit chce, ale nemůže tak učinit ihned, se zaváže k určitým povinnostem (např. ke splacení do určitého data). Díky doložce přímé vykonatelnosti může věřitel přímo na základě notářského zápisu podat návrh na exekuci, pokud dlužník své povinnosti nedostojí. Notářský zápis se nevyplatí, pokud je dluh příliš nízký. Notáři totiž přísluší za zápis odměna nejméně ve výši 2 000 Kč.

Mimosoudní vymáhání pohledávek v případě nespolupracujícího dlužníka

Jestliže dlužník není ochoten s vámi komunikovat, máte možnost se obrátit na soud. Problémem je však složitost a časová náročnost soudních řízení.

Vymáhání a odprodej pohledávky

Mnoho podnikatelů tak dá přednost spolupráci s inkasními agenturami. Jde o specializované společnosti, které pomáhají s vymáháním dluhů. Zjišťují solventnost dlužníků, osobně je kontaktují a vyvíjí na ně psychologický nátlak, aby své dluhy splatili. Většinou jim věřitel udělí plnou moc k vymáhání faktury. Je tedy i nadále majitelem pohledávky, ale nemusí se již za dlužníkem sám honit.

Další možností je odprodej pohledávky. Cena, za kterou bude inkasní agentura ochotna pohledávku odkoupit, se bude lišit podle pravděpodobnosti, že bude dluh splacen. Věřitel se tak musí smířit s tím, že získá třeba jen polovinu hodnoty dlužné částky. Na druhou stranu se pak již nemusí o nic starat. Postoupením pohledávky přestává být jejím vlastníkem.

Jak vybrat inkasní agenturu?

Je třeba podotknout, že pravidla pro mimosoudní vymáhání pohledávek skrze inkasní agentury nejsou pevně nastavena. Žádný zákon neupravuje, jak si má inkasní agentura účtovat náklady či jak přesně může postupovat vůči dlužníkovi. Mnoho agentur pak uplatňuje metody na hraně práva nejen vůči dlužníkům, ale také věřitelům. Je tedy důležité si správně inkasní agenturu vybrat.

Každý věřitel chce samozřejmě dostat zpět co nejvíce peněz, které mu klient dluží. Inkasní agentury budou standardně požadovat procentuální provizi z vymožené částky. Ceník vymáhání pohledávek se mezi inkasními agenturami však výrazně liší. Může jít o pět, dvacet ale také i o padesát procent dluhu. Záleží samozřejmě na druhu pohledávky, jak dlouho je po splatnosti apod.

Na co si dát pozor

Jsou i takoví „vykukové“, kteří po věřitelích požadují zálohy předem či např. měsíční paušální částky. Věřiteli se tak může stát, že si připlatí a své peníze stejně nikdy neuvidí.

Pozor i na inkasní agentury, které si účtují příliš nízkou odměnu. Nebudou totiž motivovány tím, aby pohledávku vymohly.

Zbystřete také, pokud vám slibují vysokou návratnost peněz. Mohlo by to znamenat, že jejich postupy vůči dlužníkům jsou neetické. Inkasní agentury nemají žádnou komoru, na kterou byste se mohli v případě jejich neetického chování obrátit. Ty významnější se dobrovolně sdružují v Asociaci inkasních agentur, která má alespoň vypracovaný etický kodex. Věřitel by si měl uvědomit, že to, jak se inkasní agentura chová, se odrazí i na jeho dobré pověsti, protože je vystupováno jeho jménem. Pokud mu na ní záleží, neměly by mu postupy inkasní agentury být úplně lhostejné.

Kromě dobré pověsti agentury není na škodu zkontrolovat i její vlastní solventnost skrze veřejné rejstříky. Na trhu se totiž objevují i takové entity, které sice nabízejí služby inkasních agentur, ale nejsou vůbec oprávněny podnikat.