Dohoda o rozvázání pracovního poměru je nejrychlejší způsob skončení zaměstnání, jehož použití není zákonem omezeno.
Na rozvázání pracovního poměru dohodou se nevztahují žádná omezení, jako je tomu například u rozvázání pracovního poměru výpovědí dané zaměstnavatelem, kde platí ve vymezených případech zákaz výpovědi v ochranné době. Zaměstnanec tak může obdržet návrh dohody o rozvázání pracovního poměru i v pracovní neschopnosti nebo v době těhotenství zaměstnankyně.
Rozvázání pracovního poměru dohodou se vždy uzavírá písemně a oba účastníci tohoto právního úkonu-zaměstnavatel a zaměstnanec musí s rozvázáním pracovního poměru souhlasit.
Skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem k jakémukoliv budoucímu dni, na kterém by se měl se zaměstnancem dohodnout. Pracovní poměr je ukončen sjednaným dnem a den skončení pracovního poměru musí být přesný a jednoznačný (podmínka určitosti právního úkonu). Pokud zaměstnanec s dohodou nesouhlasí, k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nedojde. Zaměstnavatel pak může dát zaměstnanci výpověď jen z některého z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2); pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí nejméně 2 měsíce, u důvodů podle § 52 písm. f) až h) nejméně 1 měsíc (§ 51 odst. 2).
Obsah dohody
V dohodě nemusí být uveden důvod rozvázání pracovního poměru. Uvedení důvodu má význam zejména pro odstupné: náleží jen tehdy, je-li dohoda uzavřena z organizačních důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (§ 67 odst. 1), případně z důvodu podle § 52 písm. e) (§ 67 odst. 3). Na výši podpory v nezaměstnanosti způsob skončení pracovního poměru od 1. 1. 2026 vliv nemá.
Odstupné
Při dohodě o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu nepřísluší odstupné. Podpora v nezaměstnanosti se od 1. 1. 2026 kvůli způsobu skončení nesnižuje (§ 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti).
Při dohodě rozvázání pracovního poměru s uvedením závažného důvodu (organizační změny, nadbytečnost) přísluší odstupné podle délky pracovního poměru v souladu s § 67 zákoníku práce. Vyplacení odstupného výplatu podpory v nezaměstnanosti neodkládá (§ 44a zákona o zaměstnanosti byl zrušen). Výše odstupného je stanovená podle počtu odpracovaných let u jednoho zaměstnavatele.
Skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnance
Zaměstnanec může též předložit svému zaměstnavateli dohodu k rozvázání pracovního poměru k jakémukoliv dni, ve které nemusí uvádět své důvody.
Pokud s dohodou zaměstnavatel nesouhlasí, může zaměstnanec podat výpověď, kdy mu pracovní poměr skončí až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby.
Pokud sám podá zaměstnanec dohodu či výpověď, nevzniká mu nárok na odstupné. Výše podpory v nezaměstnanosti se od 1. 1. 2026 kvůli tomu nesnižuje.
Správně sepsaná dohoda o rozvázání pracovního poměru (obsahové náležitosti)
Při sepisování dohody o rozvázání pracovního poměru je potřeba dávat si pozor, aby v ní byl správný termín, neexistuje například výpověď dohodou. Rozvázání pracovního poměru je dle § 48 odst. 1 buď výpovědí nebo dohodou. Rozdíl mezi dohodou a výpovědí je v tom, že výpověď je jednostranný právní úkon a dohoda je dvoustranný právní úkon vedoucí k rozvázání pracovního poměru.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru je platná, až když jí obě strany potvrdí svým podpisem. Podepsanou dohodu již nelze změnit, jen popřípadě doplnit dodatkem.
Zároveň platí, že zaměstnavatel i zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru ze zákona
§ 49 zákoníku práce
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.
Poslední aktualizace: 17. října 2026