Zákoník práce upravuje hmotnou odpovědnost jako schodek na svěřených hodnotách. Nejčastěji jsou to peníze, které jsou svěřeny pokladníkovi, ale také to bývají ceniny, zboží nebo zásoby materiálu.

Zaměstnanec nahradí způsobenou škodu v případech, kdy poruší své pracovní povinnosti nebo je poruší v přímé souvislosti s tímto plněním. Důležitá je přitom příčinná souvislost, která vznikne mezi porušením a vznikem škody.

Co je dohoda o hmotné odpovědnosti

Dohodou o hmotné odpovědnosti v souladu s § 176 Zákoníku práce se zaměstnanec stává zodpovědným za finanční prostředky, ceniny, zboží, skladovaný materiál a další cenné předměty, které mu byly svěřeny a za které je povinen nést odpovědnost. Tato odpovědnost zahrnuje i náhradu za případný vzniklý nedostatek či ztrátu.

Okamžikem podpisu dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec přebírá odpovědnost právě za svěřené předměty, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty. V případě vzniklého „manka“, je zaměstnanec za tento schodek odpovědný a musí zaměstnavateli nahradit škodu.

Dohoda o hmotné odpovědnosti musí přesně uvádět, o jaké předměty ve vlastnictví zaměstnavatele se jedná a především, kdy proběhla inventura. Pokud zaměstnanec dohodou o hmotné odpovědnosti podepíše, musí si uvědomit, že se ho bude týkat zvýšená odpovědnost.

Příklady hmotné odpovědnosti za škodu:

  • poškození svěřené věci,
  • zničení stroje,
  • poškození služebního vozidla apod. 

Nepodepsaná hmotná odpovědnost

Nepodepsaná hmotná odpovědnost neexistuje. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být vždy uzavřena písemně se zletilým zaměstnancem, který je plně svéprávný.

Co se děje, když zaměstnavatel vyžaduje zaplacení a se zaměstnancem nebyla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti?

Pokud by zaměstnavatel chtěl po zaměstnanci zaplatit vzniklé manko, i když nebyla hmotná odpovědnost podepsaná, zaměstnanec nemusí nic nahrazovat.

Inventarizace

Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí zaměstnavatel provést inventuru. Stejně pak při ukončení dohody z důvodu převedení na jiné pracoviště, na jinou práci nebo ukončení pracovního poměru.

Pokud zaměstnavatel inventuru neprovedl a následně zjistil schodek na svěřených hodnotách, zaměstnanec za tento schodek nenese žádnou odpovědnost.

Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody?

Zaměstnavatel určí výši náhrady škody. V případě, že zaměstnavatel náhradu škody po zaměstnanci požaduje, musí mu toto rozhodnutí písemně oznámit. Nicméně rozsah náhrady škody limituje zákoník práce.

Zaměstnanec hradí vzniklou škodu převážně v penězích, ale pokud je to možné, lze nahradit škodu i uvedením v předešlý stav.

Úmysl

Pokud zaměstnanec jednal úmyslně a následně vznikla zaměstnavateli škoda, zaměstnanec uhradí vzniklou škodu v plném rozsahu.

Nedbalost

V případě, kdy zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, může být výše náhrady maximálně ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního platu.

Pokud zaměstnavatel zjistí, že na svěřených hodnotách vznikl schodek, musí seznámit s touto skutečností zaměstnance a umožnit mu, aby se k tomu vyjádřil. Zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance. Ten se ale může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění.

Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců, kteří mají uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, vinu za schodek nesou všichni rovným dílem, zdali se neprokáže vina jednoho z nich.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty

V případech svěření věcí, se uzavírá dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty. Zaměstnanec odpovídá za případnou ztrátu věci.

Tato dohoda se uzavírá u svěřených věcí, jejichž hodnota převyšuje 50 000 Kč. Zaměstnanec se může náhrady škody zprostit, pokud prokáže, že ke ztrátě předmětu došlo zcela bez jeho zavinění.

Hmotná odpovědnost zaměstnance u DPP a DPČ

Zákoník práce mluví vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnanec je i osoba, která uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Proto ani v tomto případě není vyloučena náhrada škody.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivce částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčného výdělku. Toto omezení neplatí, byl-li zde úmysl nebo škoda byla způsobena pod vlivem návykových látek.

Hmotná odpovědnost brigádníka

Česká právní úprava nezná pojem brigádník, ale většinou se tím myslí osoba, která vykonává práci „na dohodu“ (DPP, DPČ). V takovém případě zákon nijak nevymezuje s kým může být dohoda o hmotné odpovědnosti sjednána. Dohoda se uzavírá se zaměstnancem, který dovršil 18 let a je plně svéprávný. Hmotná odpovědnost se tedy vztahuje také na brigádníky.

Nejčastější případy vzniku hmotné odpovědnosti

Nejčastěji vzniká schodek v obchodech. Prodavačka za pokladnou špatně namarkuje zboží nebo špatně vrátí peníze. Hmotná odpovědnost vzniká také ale například ve skladech, kdy vedoucí zjistí, že chybí skladové zboží.

4/5 - hodnocení čtenářů