Zákoník práce upravuje hmotnou odpovědnost jako schodek na svěřených hodnotách. Nejčastěji jsou to peníze, které jsou svěřeny pokladníkovi, ale také to bývají ceniny, zboží nebo zásoby materiálu.
Zaměstnanec nahradí způsobenou škodu v případech, kdy poruší své pracovní povinnosti nebo je poruší v přímé souvislosti s tímto plněním. Důležitá je přitom příčinná souvislost, která vznikne mezi porušením a vznikem škody.
Co je dohoda o hmotné odpovědnosti
Dohodou o hmotné odpovědnosti v souladu s § 176 Zákoníku práce se zaměstnanec stává zodpovědným za finanční prostředky, ceniny, zboží, skladovaný materiál a další cenné předměty, které mu byly svěřeny a za které je povinen nést odpovědnost. Tato odpovědnost zahrnuje i náhradu za případný vzniklý nedostatek či ztrátu.
Okamžikem podpisu dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec přebírá odpovědnost právě za svěřené předměty, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty. V případě vzniklého „manka“, je zaměstnanec za tento schodek odpovědný a musí zaměstnavateli nahradit škodu.
Dohoda o hmotné odpovědnosti musí přesně uvádět, o jaké předměty ve vlastnictví zaměstnavatele se jedná a především, kdy proběhla inventura. Pokud zaměstnanec dohodou o hmotné odpovědnosti podepíše, musí si uvědomit, že se ho bude týkat zvýšená odpovědnost.
Příklady hmotné odpovědnosti za škodu:
- poškození svěřené věci,
- zničení stroje,
- poškození služebního vozidla apod.
Nepodepsaná hmotná odpovědnost
Nepodepsaná hmotná odpovědnost neexistuje. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být vždy uzavřena písemně se zletilým zaměstnancem, který je plně svéprávný.
VZOR DOHODY O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI
Co se děje, když zaměstnavatel vyžaduje zaplacení a se zaměstnancem nebyla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti?
Pokud by zaměstnavatel chtěl po zaměstnanci zaplatit vzniklé manko, i když nebyla hmotná odpovědnost podepsaná, zaměstnanec nemusí nic nahrazovat.
Inventarizace
Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí zaměstnavatel provést inventuru. Stejně pak při ukončení dohody z důvodu převedení na jiné pracoviště, na jinou práci nebo ukončení pracovního poměru.
Pokud zaměstnavatel inventuru neprovedl a následně zjistil schodek na svěřených hodnotách, zaměstnanec za tento schodek nenese žádnou odpovědnost.
Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody?
Zaměstnavatel určí výši náhrady škody. V případě, že zaměstnavatel náhradu škody po zaměstnanci požaduje, musí mu toto rozhodnutí písemně oznámit. Nicméně, rozsah náhrady škody limituje zákoník práce.
Zaměstnanec hradí vzniklou škodu převážně v penězích, ale pokud je to možné, lze nahradit škodu i uvedením v předešlý stav.
Úmysl
Pokud zaměstnanec jednal úmyslně a následně vznikla zaměstnavateli škoda, zaměstnanec uhradí vzniklou škodu v plném rozsahu.
Nedbalost
V případě, kdy zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, může být výše náhrady maximálně ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního platu.
Pokud zaměstnavatel zjistí, že na svěřených hodnotách vznikl schodek, musí seznámit s touto skutečností zaměstnance a umožnit mu, aby se k tomu vyjádřil. Zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance. Ten se ale může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění.
Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců, kteří mají uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, vinu za schodek nesou všichni rovným dílem, zdali se neprokáže vina jednoho z nich.
Promlčení
Zákoník práce výslovně neupravuje promlčecí lhůtu pro uplatnění náhrady škody, kterou způsobil zaměstnanec.
Podléhá tudíž úpravě dle občanského zákoníku, který uvádí, že se právo na náhradu škody promlčuje ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jej zaměstnavatel mohl uplatnit poprvé. Jinými slovy ode dne, kdy se o vzniku škody zaměstnavatel dozvěděl.
Nicméně, zaměstnavatel by měl v zájmu právní jistoty zaměstnance, který je slabší smluvní stranou, uplatnit toto právo co nejdříve. V praxi tomu tak obvykle bývá ve lhůtě 1 – 4 měsíců.
Zaměstnavatel nejprve provede inventarizaci za účelem vyčíslení škody a následně s její výší obeznámí zaměstnance, který má právo se ke vzniklé situaci vyjádřit.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty
V případech svěření věcí, se uzavírá dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty. Zaměstnanec odpovídá za případnou ztrátu věci.
Tato dohoda se uzavírá u svěřených věcí, jejichž hodnota převyšuje 50 000 Kč. Zaměstnanec se může náhrady škody zprostit, pokud prokáže, že ke ztrátě předmětu došlo zcela bez jeho zavinění.
Hmotná odpovědnost zaměstnance u DPP a DPČ
Zákoník práce mluví vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnanec je i osoba, která uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Proto ani v tomto případě není vyloučena náhrada škody.
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivce částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčného výdělku. Toto omezení neplatí, byl-li zde úmysl nebo škoda byla způsobena pod vlivem návykových látek.
Hmotná odpovědnost brigádníka
Česká právní úprava nezná pojem brigádník, ale většinou se tím myslí osoba, která vykonává práci „na dohodu“ (DPP, DPČ). V takovém případě zákon nijak nevymezuje s kým může být dohoda o hmotné odpovědnosti sjednána. Dohoda se uzavírá se zaměstnancem, který dovršil 18 let a je plně svéprávný. Hmotná odpovědnost se tedy vztahuje také na brigádníky.
Nejčastější případy vzniku hmotné odpovědnosti
Nejčastěji vzniká schodek v obchodech. Prodavačka za pokladnou špatně namarkuje zboží nebo špatně vrátí peníze. Hmotná odpovědnost vzniká také ale například ve skladech, kdy vedoucí zjistí, že chybí skladové zboží.
Vzor dohody o hmotné odpovědnosti
Náš vzor dohody o hmotné odpovědnosti je vhodný pro zaměstnavatele, kteří chtějí stanovit odpovědnost svého zaměstnance za svěřené peníze, ceniny, zboží, skladovaný materiál a další cenné předměty.
VZOR DOHODY O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI
- Vzor dohody v souladu s právními předpisy.
- Vzor dohody si stáhnete ve formátu .docx, snadný pro doplnění a tisk.
- Získáte také návod, jak vzor smlouvy vyplnit.
