Žaloba na odstranění stromů: Minimální vzdálenost a imise

žaloba na odstranění stromů

V zájmu udržení dobrých sousedských vztahů je vždy nejlepší řešit veškeré spory dohodou. Někdy ale může situace dojít do bodu, kdy je potřeba zvolit právní cestu. Žaloba na odstranění stromů však nepředstavuje nejsnazší řešení. V takovém sporu se totiž přímo střetávají práva na nerušený výkon vlastnictví obou sousedů.

Při posuzování, zda jste k takové žalobě oprávněni, je tedy třeba důkladně zvážit škody, které vám sousedův strom způsobuje. Zároveň musíte zohlednit škody, které sousedovi vzniknou při ořezání nebo odstranění stromu.

Co je žaloba na odstranění stromů

Občanský zákoník v § 1017 stanoví, že vlastník pozemku má právo na to, aby se soused zdržel vysazování stromů v blízkosti hranice pozemků. Dále může vlastník pozemku požadovat, aby soused takto rostoucí stromy odstranil.

Avšak musí k tomu mít vždy rozumný důvod. To, že souseda stromy pouze obtěžují, není dostatečným důvodem pro jejich pokácení.

Jak daleko od hranice pozemků lze vysadit strom

Minimální vzdálenost stromů od domu, resp. od hranice pozemků, je zákonem stanovena na 1,5 metru. Pokud se však strom takového druhu dorůstá více než 3 metrů, činí minimální vzdálenost 3 metry. Vzdálenost stromu od hranice pozemků se zásadně vyměřuje od kmene.

Co se týče otázky, jak vysoký může být strom u plotu, uplatní se právě uvedené pravidlo. Strom může být vlastně neomezeně vysoký, pokud se nachází alespoň 3 metry od hranice pozemků.

Rozdílnou situací však je, když stromy (např. túje) tvoří samotný plot. V takovém případě se pravidlo určující vzdálenost stromů od hranice pozemku neuplatní a nastoupí obecné pravidlo pro ploty. Živý plot nesmí být vyšší než 2 metry.

Rozumný důvod pro odstranění stromů

Možné omezení obrany vlastníka pozemku při uplatnění žaloby na odstranění stromů představuje zákonný požadavek na „rozumný důvod“.

Nejvyšší soud sám uvádí, že přesnou definici rozumného důvodu nelze stanovit. Hodnocení rozumného důvodu tedy připadá k obecným soudům pro každý případ samostatně.

Soudy především zkoumají, které straně sporu má být způsobena větší újma jak při ponechání stávajícího stavu, tak při odstranění stromů. Mohou se ale také zabývat dopadem odstranění stromů na životní prostředí.

Tato omezení se však projevují až při řízení před soudem. Případná výzva k odstranění stromů nebo žádost o odstranění stromů může souseda přimět k součinnosti i mimosoudně a bez omezení. Mimosoudní řešení vám zároveň doporučujeme, už jen z hlediska soudních výloh.

Omezení obrany vlastníka

Ustanovení § 1017 směřuje pouze vůči stromům vysazeným nebo jinak vyrostlým po datu nabytí účinnosti „nového“ občanského zákoníku (tj. 1. 1. 2014). Nelze se tedy na základě dané právní úpravy domáhat odstranění stromů, které soused vysadil před tímto datem.

Komu patří strom na hranici pozemku

Vzrostlé stromy na hranici pozemku patří tomu, na jehož pozemku vyrůstá kmen stromu. Pokud kmen vyrůstá na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný (půjde tedy o spoluvlastnictví).

Obrana proti imisím

Alternativou k žalobě na odstranění stromů je žaloba na zdržení se imisí. Imise jsou např. padající plody, listí, větve nebo přesahující kořeny stromu sousední pozemek. Imisí je však též např. odpad, kouř nebo pach. To platí například, pokud sousedovy stromy stíní na pozemku.

Toto právo upravuje § 1013 občanského zákoníku a na rozdíl od žaloby na odstranění stromů ho můžete aplikovat i na stromy vzrostlé před 1. 1. 2014. Zároveň se využívá v případech, kdy soused nepožaduje odstranění celého stromu (může aplikovat žalobu na odstranění stromů), ale pouze jeho částí.

Žaloba na zdržení se imisí

Žalobou na zdržení se imisí se žalobce nemůže domáhat specifického konání, tj. např. odstranění stromu nebo ořezání větví. U soudu lze pouze požadovat, aby se soused imisí zdržel. Způsob, jakým tak učiní, je jen na jeho uvážení.

V případě, že soused imise neomezí dostatečně nebo dokonce vůbec, lze podat návrh na výkon rozhodnutí. Ve vykonávacím řízení pak soudní vykonavatel může sousedovi uložit i povinnost strom zcela odstranit.

Přesahující kořeny a větve

V situaci, kdy na pozemek prorůstají kořeny či větve a působí vám tím potíže, resp. škodu, můžete souseda požádat, aby imise odstranil. Pokud soused nebude na výzvu reagovat, můžete imise odstranit sami. Musíte tak ale učinit šetrně a ve vhodné době, aby sousedovi nebyla způsobena nepřiměřená škoda.

Opět zde vzniká požadavek na rozumný důvod, tedy, že kořeny nebo větve působí škodu. Není tedy možné svévolně odstraňovat každou větev, která přesahuje z jednoho pozemku na druhý.

Pokud se rozhodnete jít cestou svépomoci, nepřísluší vám náhrada vynaložených nákladů.

Ohrožující stromy na sousedním pozemku

Pokud sousedovy stromy přímo ohrožují vás nebo váš majetek, existuje několik řešení.

Když ohrožení způsobují imise, tedy například větve či kořeny, můžete je v režimu § 1013 odstranit bez souhlasu souseda. Pokud ohrožení způsobuje přímo celý strom, bude situace o něco složitější.

Sousedův strom můžete samozřejmě odstranit kdykoliv s jeho souhlasem. Pokud však souhlas nedostanete, musí být strom nebezpečný, aby došlo k jeho odstranění po právu.

Kdy je strom nebezpečný

Strom může být nebezpečný ve dvou rovinách. Buď působí přímo hrozící nebezpečí újmy na zdraví, životě nebo majetku, nebo je zasažen chorobou, která se může rozšířit. Žaloba na odstranění stromů není v takové situaci potřebná.

Přímo hrozící nebezpečí újmy

V případě přímo hrozícího nebezpečí újmy můžete strom pokácet bez dalšího.

Po odstranění stromu musíte tuto skutečnost oznámit orgánu ochrany přírody a krajiny a nejlépe i sousedovi, a to ve lhůtě 15 dnů.

Mějte však na paměti, že újma vám musí přímo hrozit. Jinými slovy je potřeba, aby vás strom přímo ohrožoval.

Co se týče hrozící majetkové újmy, musí převyšovat škodu, kterou způsobí odstranění stromu sousedovi.

Choroba stromu

Pokud je strom zasažen chorobou, může být odstraněn pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny. Tímto orgánem může být např. obecní úřad (pokud je tím pověřený), Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí, újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

Náhrada škody

Pokud soused ohrožující strom neodstranil včas a následně vám spadlý strom způsobil újmu, přísluší vám náhrada škody. Té se můžete domoci u soudu nebo předžalobní výzvou adresovanou vůči sousedovi.

Vzor předžalobní výzvy

  • Aktuální vzorový dokument dle současných zákonů a předpisů
  • Vzor si stáhnete ve formátu .docx, snadný pro doplnění a tisk
  • Získáte také návod, jak předžalobní výzvu / upomínku vyplnit

VZOR PŘEDŽALOBNÍ VÝZVY

Poslední aktualizace: 5. července 2024

5/5 - hodnocení čtenářů