Na odstupné vzniká zaměstnanci nárok při splnění zákonem stanovených podmínek. Zákonnou normou je v tomto případě Zákoník práce, který stanoví podmínky vyplacení a výši odstupného. To může být ještě navýšeno Kolektivní smlouvou, uzavřenou mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací zastupující zaměstnance.
Podmínky vzniku nároku na odstupné
Zaměstnanec má při ukončení pracovního poměru v určitých případech nárok na odstupné přímo ze zákona. Podle § 67 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na odstupné, když dostane výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů. Těmito důvody jsou:
- zrušení zaměstnavatele nebo jeho části
- přemístění zaměstnavatele nebo jeho části
- pracovník se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách
Výše odstupného
Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u téhož zaměstnavatele. Pokud pracovní poměr zaměstnance trval alespoň 2 roky, má nárok na odstupné nejméně ve výši trojnásobku svého průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce).
Odpracoval-li však méně než dva roky, ale alespoň rok, dostane dvojnásobek průměrného výdělku. Kdo je u stejného zaměstnavatele méně než jeden rok, má nárok na odstupné nejméně ve výši jednonásobku průměrného výdělku. Do doby trvání se započítá i předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele, pokud mezera nepřesáhla 6 měsíců (§ 67 odst. 2). Zvláštní pravidla platí při výpovědi z důvodu podle § 52 písm. e) zákoníku práce (dosažení nejvyšší přípustné expozice), kdy odstupné činí nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 3), a při rozvázání pracovního poměru v době, kdy se uplatní konto pracovní doby podle § 86 odst. 4 (§ 67 odst. 1 písm. d)).
Výpočet odstupného
Pro výpočet výše odstupného je rozhodující nejen počet odpracovaných let, ale také průměrný výdělek, který je jiným údajem než mzda nebo plat. Spočítá se jako průměrný hrubý výdělek za celé nejblíže předcházející kalendářní čtvrtletí, přičemž roli hraje hrubá mzda, kterou zaměstnance v tomto období obdržel včetně bonusů, příplatků apd. Z takto vypočteného odstupného se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, ale pouze daň z příjmu. Toto zdanění odstupného se provádí vždy. Odvody pojistného se provádějí pouze pokud zaměstnavatel vyplácí odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu.
Poslední aktualizace: 17. října 2026