Náhrada mzdy za nemoc je částka, kterou vám v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel: 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, od prvního dne nemoci a jen za dny, kdy jste měl(a) pracovat. Od 15. dne dostáváte nemocenské od územní správy sociálního zabezpečení (dříve OSSZ): 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 %. Stav k říjnu 2026: hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy činí 285,78 Kč, 428,58 Kč a 856,98 Kč, denní hranice pro nemocenské 1 633 Kč, 2 449 Kč a 4 897 Kč.
Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)
- Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody náleží za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud zaměstnanec ke dni jejího vzniku splňuje podmínky nároku na nemocenské, tedy je účasten nemocenského pojištění (§ 192 odst. 1 a § 194 zákoníku práce). Platí se jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (směnami), a za svátky, za které jinak náleží náhrada mzdy; za dny bez rozvržené směny (u rozvrhu pondělí až pátek tedy víkendy) nic. Karenční doba byla zrušena od 1. 7. 2019, náhrada náleží od prvního dne. Měl-li zaměstnanec v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti směnu už odpracovanou, začíná období 14 dnů až dalším dnem (§ 192 odst. 1 věta třetí); u karantény se tento posun neuplatní.
- Výše náhrady je 60 % průměrného hodinového výdělku upraveného redukčními hranicemi: do 285,78 Kč se počítá 90 %, nad 285,78 Kč do 428,58 Kč 60 %, nad 428,58 Kč do 856,98 Kč 30 %, k částce nad 856,98 Kč se nepřihlíží (§ 192 odst. 2 zákoníku práce; hodinové hranice 2026 jsou denní hranice 1 633, 2 449 a 4 897 Kč ze sdělení MPSV č. 397/2025 Sb. vynásobené koeficientem 0,175 a zaokrouhlené na haléře nahoru). Průměrný výdělek zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy a odpracovaných hodin za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 353 až 356); je-li nižší než hodinová minimální mzda 134,40 Kč (2026), zvýší se na ni (§ 357). Kalkulačka ho z hrubé měsíční mzdy odhaduje obráceným postupem podle § 356 odst. 2 (mzda děleno týdenní pracovní doba × 4,348).
- Do zákonné výše je náhrada osvobozena od daně z příjmů (§ 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb.) a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ani zdravotní pojištění (§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.); zaměstnanec ji dostane celou. Zaměstnavatel může sjednat nebo vnitřním předpisem stanovit náhradu vyšší, nejvýše do průměrného výdělku (§ 192 odst. 3); část nad zákonnou výši se daní a odvádí se z ní pojistné. Náhrada se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po předložení dokladů (§ 193).
- Nemocenské náleží od 15. kalendářního dne neschopnosti nebo karantény, trvá-li déle než 14 dnů (§ 23 a § 26 zákona č. 187/2006 Sb.), a vyplácí ho územní správa sociálního zabezpečení za každý kalendářní den včetně víkendů (§ 108): 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne (§ 29 odst. 1). Denní vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základů za 12 kalendářních měsíců před vznikem neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů bez vyloučených dnů (§ 18); redukuje se hranicemi 2026 (1 633, 2 449 a 4 897 Kč) z 90, 60 a 30 % a zaokrouhlí na celé koruny nahoru (§ 21), dávka za den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§ 17). Kalkulačka základ odhaduje jako 12 hrubých měsíčních mezd děleno 365. Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti (§ 26 odst. 1), výjimečně ji ČSSZ prodlouží nejvýše o 350 dnů (§ 27). Nemocenské je osvobozeno od daně (§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů).
- Dohody: u dohody o provedení práce vzniká účast na pojištění v měsíci, do něhož byl zúčtován příjem alespoň 12 000 Kč (2026, § 7a zákona č. 187/2006 Sb., sdělení MPSV č. 396/2025 Sb.); u dohody o pracovní činnosti je rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně (§ 6 odst. 2 a § 7). Bez účasti nárok na náhradu odměny ani na nemocenské nevzniká; výjimku dává § 15a (účast alespoň ve 3 předchozích měsících). Náhrada u dohod náleží jen za rozvržené směny, rozvrh musí zaměstnavatel určit předem (§ 74 odst. 2 zákoníku práce).
- Nárok na nemocenské nemá, kdo si neschopnost přivodil úmyslně (§ 25), a je poloviční při neschopnosti zaviněné rvačkou, opilostí, zneužitím návykových látek nebo úmyslným trestným činem (§ 31); o 50 % se pak snižuje i náhrada mzdy (§ 192 odst. 4 zákoníku práce). Zaměstnanec musí dodržovat režim dočasně práce neschopného (místo pobytu, doba vycházek, § 56 a § 64 zákona č. 187/2006 Sb.) a zaměstnavatele bez zbytečného průtahu uvědomit o překážce v práci (§ 206 zákoníku práce); neschopenku vystavuje lékař elektronicky (eNeschopenka) a jejím odesláním se má za to, že zaměstnanec o nemocenské požádal (§ 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb.); zaměstnavatel se o ní dozvídá z ePortálu ČSSZ a po 14 dnech zasílá správě podklady pro výplatu (§ 97 odst. 2). V prvních 14 dnech může režim kontrolovat zaměstnavatel a při porušení náhradu snížit nebo neposkytnout (§ 192 odst. 5 a 6), poté kontroluje správa sociálního zabezpečení (§ 76).
- Ochrana zaměstnance: v době neschopnosti nebo karantény nesmí zaměstnavatel dát výpověď, nejde-li o neschopnost úmyslně přivozenou nebo způsobenou opilostí či návykovými látkami (§ 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, výjimky § 54); běžící výpovědní doba se o ochrannou dobu prodlužuje, pokud zaměstnanec netrvá na jejím skončení (§ 53 odst. 2). Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech neschopnosti (§ 66 odst. 1). Skončí-li zaměstnání, nemocenské náleží i z ochranné lhůty 7 kalendářních dnů po zániku pojištění (§ 15 zákona č. 187/2006 Sb.); z dohody o provedení práce ochranná lhůta neplyne.
Ve zkratce
- Den 1 až 14: náhrada mzdy od zaměstnavatele, 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, jen za pracovní dny a placené svátky (§ 192 zákoníku práce), od prvního dne.
- Den 15 a dále: nemocenské od územní správy sociálního zabezpečení za každý kalendářní den včetně víkendů, 60 %, 66 % a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu (§ 29 zákona č. 187/2006 Sb.), nejdéle 380 dnů (§ 26).
- Příklad: hrubá mzda 40 000 Kč, průměrný hodinový výdělek 240 Kč, 10 zameškaných směn po 8 hodinách = náhrada mzdy 10 368 Kč, od 15. dne nemocenské 711 Kč za den.
- DPP zakládá nemocenské pojištění od 12 000 Kč měsíčně, DPČ od 4 500 Kč. OSVČ se pojišťují dobrovolně.
Kdo platí náhradu mzdy a kdo nemocenské: prvních 14 dnů a od 15. dne
V prvních 14 kalendářních dnech vám zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce (§ 192 až 194). Od 15. kalendářního dne vyplácí územní správa sociálního zabezpečení nemocenské podle zákona o nemocenském pojištění (§ 23 a násl.).
| Období nemoci | Kdo platí | Za jaké dny | Sazba | Z čeho se počítá |
|---|---|---|---|---|
| 1. až 14. kalendářní den | zaměstnavatel (náhrada mzdy) | jen pracovní dny a placené svátky | 60 % | redukovaný průměrný hodinový výdělek |
| 15. až 30. kalendářní den | stát (nemocenské) | každý kalendářní den | 60 % | redukovaný denní vyměřovací základ |
| 31. až 60. kalendářní den | stát (nemocenské) | každý kalendářní den | 66 % | redukovaný denní vyměřovací základ |
| od 61. kalendářního dne | stát (nemocenské) | každý kalendářní den | 72 % | redukovaný denní vyměřovací základ |
Jak se počítá náhrada mzdy za nemoc v roce 2026
Výchozí veličinou je průměrný hodinový výdělek (§ 353 a 356 zákoníku práce): hrubá mzda zúčtovaná za předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354) vydělená odpracovanou dobou. Stejný výdělek slouží i pro příplatky za práci.
Průměrný hodinový výdělek se redukuje stejně jako denní vyměřovací základ pro nemocenské, jen redukční hranice se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru (§ 192 odst. 2 ZP). Z redukovaného výdělku náleží 60 % za každou hodinu, kterou jste kvůli nemoci neodpracoval(a).
| Pásmo průměrného hodinového výdělku (2026) | Započítává se |
|---|---|
| do 285,78 Kč | 90 % |
| nad 285,78 Kč do 428,58 Kč | 60 % |
| nad 428,58 Kč do 856,98 Kč | 30 % |
| nad 856,98 Kč | nepřihlíží se |
Hodinové hranice vznikly z denních hranic 1 633, 2 449 a 4 897 Kč vyhlášených sdělením MPSV č. 397/2025 Sb. Zaměstnavatel může ve vnitřním předpisu přiznat náhradu vyšší než 60 %, nejvýše do výše průměrného výdělku (§ 192 odst. 3 ZP); je-li váš průměrný výdělek nižší než minimální mzda, zvýší se na její úroveň (§ 357 ZP). Konkrétní částku pro svůj výdělek si spočítáte v kalkulačce výše.
Příklad výpočtu náhrady mzdy krok za krokem
Zaměstnankyně s hrubou mzdou 40 000 Kč měsíčně a osmihodinovými směnami onemocní v pondělí 2. 11. 2026 a lékař ji uzná práce neschopnou do neděle 22. 11. 2026. V rozhodném období (červenec až září 2026) jí byla zúčtována hrubá mzda 120 000 Kč a odpracovala 500 hodin.
- Průměrný hodinový výdělek: 120 000 Kč ÷ 500 h = 240 Kč. Hodnotu najdete na výplatní pásce; kalkulačka výše ji odhaduje z měsíční mzdy a týdenní pracovní doby (40 000 ÷ (40 × 4,348) = 229,99 Kč, § 356 odst. 2 ZP), proto vyjde o něco méně, 9 936 Kč.
- Redukce: 240 Kč je pod první hranicí 285,78 Kč, započítá se 90 %: 240 × 0,90 = 216 Kč.
- Sazba 60 %: 216 × 0,60 = 129,60 Kč za každou neodpracovanou hodinu.
- Zameškané hodiny (2. až 15. 11.): 10 pracovních dnů × 8 h = 80 h.
- Náhrada mzdy: 129,60 × 80 = 10 368 Kč hrubého, vyplacená v nejbližším výplatním termínu po doložení neschopenky (§ 193 ZP).
| Průměrný hodinový výdělek | Redukovaný výdělek | Náhrada za 1 hodinu (60 %) | Náhrada za 80 hodin |
|---|---|---|---|
| 250 Kč | 225,00 Kč | 135,00 Kč | 10 800 Kč |
| 300 Kč | 265,73 Kč | 159,45 Kč | 12 756 Kč |
| 400 Kč | 325,73 Kč | 195,45 Kč | 15 636 Kč |
Nemocenská 2026: kolik dostanete od 15. dne
Nárok máte, pokud jste nemocensky pojištěn(a) a neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů (§ 23 zákona č. 187/2006 Sb.). Základem je denní vyměřovací základ (DVZ): úhrn vašich vyměřovacích základů za 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopnosti dělený počtem kalendářních dnů tohoto období, po odečtení vyloučených dnů, například dnů dřívější nemoci (§ 18).
DVZ se redukuje: do 1 633 Kč se počítá 90 %, nad 1 633 Kč do 2 449 Kč 60 %, nad 2 449 Kč do 4 897 Kč 30 % a k částce nad 4 897 Kč se nepřihlíží (§ 21). Redukovaný DVZ se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a z něj náleží 60 % do 30. dne, 66 % od 31. do 60. dne a 72 % od 61. dne (§ 29). Denní dávka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§ 17).
V příkladu dává mzda 40 000 Kč po 12 měsíců DVZ 40 000 × 12 ÷ 365 = 1 315,07 Kč, po redukci 1 183,56 Kč, zaokrouhleno 1 184 Kč. Nemocenské činí 711 Kč za den; za 16. až 22. 11. 2026, tedy 7 kalendářních dnů, dostane zaměstnankyně 4 977 Kč.
| Hrubá měsíční mzda | Redukovaný DVZ | Den 15 až 30 (60 %) | Den 31 až 60 (66 %) | Od 61. dne (72 %) |
|---|---|---|---|---|
| 30 000 Kč | 888 Kč | 533 Kč/den | 587 Kč/den | 640 Kč/den |
| 40 000 Kč | 1 184 Kč | 711 Kč/den | 782 Kč/den | 853 Kč/den |
| 50 000 Kč | 1 477 Kč | 887 Kč/den | 975 Kč/den | 1 064 Kč/den |
| 60 000 Kč | 1 674 Kč | 1 005 Kč/den | 1 105 Kč/den | 1 206 Kč/den |
Nemocenské náleží nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku neschopnosti (§ 26), včetně předchozích neschopností z posledních 380 dnů. Na žádost lze výplatu prodloužit nejdéle o dalších 350 dnů (§ 27). Nemocenské se nedaní (§ 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů). Náhrada mzdy je do výše zákonných 60 % také osvobozena od daně z příjmů (§ 6 odst. 9 písm. p) téhož zákona) a neplatí se z ní pojistné; daní a odvodům podléhá jen vyšší náhrada sjednaná nad zákonnou výši (§ 192 odst. 3 ZP).
Dohody (DPP a DPČ) a OSVČ: kdy máte nárok
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
Náhrada odměny i nemocenské náleží jen, pokud z dohody platíte nemocenské pojištění (§ 194 ZP). U DPP vzniká účast v měsíci se zúčtovaným příjmem alespoň 12 000 Kč (25 % průměrné mzdy 48 967 Kč zaokrouhlené na pětistovky dolů, § 7a zákona o nemocenském pojištění, sdělení MPSV č. 396/2025 Sb.). U DPČ je rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně (§ 6 odst. 2); při nižší sjednané odměně jste pojištěn(a) jen v měsících, kdy částky dosáhnete (§ 7). Pod těmito limity vám za nemoc nenáleží nic. Viz pracovní smlouva vs. dohoda o provedení práce.
OSVČ
Podnikatelé platí nemocenské pojištění dobrovolně (§ 11 zákona o nemocenském pojištění). Sazba je 2,7 % z měsíčního základu, který si určíte; minimální základ je 9 000 Kč, tedy pojistné 243 Kč měsíčně (§ 5b odst. 4 a § 7 zákona č. 589/1992 Sb.). Nárok na nemocenské vzniká až po 3 měsících účasti před nemocí (§ 24) a náleží od 15. dne; prvních 14 dnů OSVČ nedostává nic. Viz též zálohy OSVČ.
Karanténa: stejná pravidla jako u nemoci
Nařízená karanténa se posuzuje stejně jako nemoc: prvních 14 kalendářních dnů náhrada mzdy 60 % od zaměstnavatele (§ 192 odst. 1 ZP), od 15. dne nemocenské od územní správy sociálního zabezpečení (§ 23 zákona o nemocenském pojištění). Zaměstnavatel nepřítomnost omluví (§ 191 ZP) a nesmí vám dát výpověď (§ 53 ZP).
Neschopenka v praxi: eNeschopenka, výplata, kontroly a vycházky
Jak se neschopenka vyřizuje
Lékař vystaví neschopenku elektronicky (eNeschopenka) a odešle ji územní správě sociálního zabezpečení; zaměstnavatel se o něm může dozvědět notifikací z ČSSZ. Vy máte podle § 64 odst. 1 písm. o) zákona o nemocenském pojištění povinnost zaměstnavatele neprodleně informovat o vzniku, trvání i ukončení neschopnosti a v prvních 14 dnech také o změně místa pobytu nebo vycházek.
Kdy dostanete peníze
Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel v nejbližším pravidelném výplatním termínu po předložení dokladů (§ 193 ZP), prakticky se mzdou za měsíc nemoci. Nemocenské vyplácí územní správa sociálního zabezpečení zpětně, nejpozději do 1 měsíce po dni, kdy jí byl doručen doklad potřebný pro výplatu (§ 110 odst. 3).
Kontrola dodržování režimu a vycházky
Musíte se zdržovat v nahlášeném místě pobytu a dodržovat vycházky, nejvýše 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin (§ 56 odst. 6). V prvních 14 dnech vás smí kontrolovat zaměstnavatel (§ 192 odst. 6 ZP), po celou dobu neschopnosti územní správa sociálního zabezpečení. Porušení zaměstnavatel písemně zaznamená a doručí vám, územní správě sociálního zabezpečení i lékaři. Viz též změny dočasné pracovní neschopnosti.
Kdy náhrada mzdy nebo nemocenské nenáleží nebo se krátí
- Úmyslné přivození neschopnosti: nárok na nemocenské nevzniká (§ 25 písm. a) zákona o nemocenském pojištění) a tím ani nárok na náhradu mzdy, která je na podmínky nemocenského vázána (§ 192 odst. 1 ZP).
- Rvačka, opilost, návykové látky, úmyslný trestný čin nebo přestupek: nemocenské náleží v poloviční výši (§ 31) a o 50 % se krátí i náhrada mzdy (§ 192 odst. 4 ZP).
- Porušení režimu v prvních 14 dnech: zaměstnavatel může náhradu podle závažnosti snížit nebo neposkytnout (§ 192 odst. 5 ZP), ne však současně s výpovědí podle § 52 písm. h) ZP za totéž porušení.
- Skončení pracovního poměru: náhrada mzdy náleží jen po dobu trvání pracovního poměru (§ 192 odst. 1 ZP). Nemocenské náleží i při nemoci vzniklé v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů po zániku pojištění (§ 15).
Výpověď a zrušení ve zkušební době během nemoci
Po dobu pracovní neschopnosti a karantény vám zaměstnavatel nesmí dát výpověď, jde o ochrannou dobu podle § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Ochrana neplatí u neschopnosti, kterou jste si úmyslně přivodil(a) nebo která je bezprostředním následkem opilosti či zneužití návykových látek. Zákaz dále neplatí při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, u důvodů pro okamžité zrušení, při jiném porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci a při zvlášť hrubém porušení režimu neschopenky (§ 54 ZP ve spojení s § 52 písm. g) a h)). Pokud by výpovědní doba měla skončit během nemoci, doba nemoci se do ní nezapočítává a pracovní poměr skončí až po doběhnutí zbytku výpovědní doby, ledaže sdělíte, že na prodloužení netrváte (§ 53 odst. 2). Více v článcích zákaz výpovědi a nárok na odstupné.
Vy sám(a) výpověď dát můžete. Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech vaší neschopnosti nebo karantény (§ 66 odst. 1 ZP). Více v článku zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Časté otázky
Co je náhrada mzdy za nemoc?
Plnění, které zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel místo mzdy v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti nebo karantény. Činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku a náleží jen za zameškané pracovní dny a placené svátky (§ 192 zákoníku práce). Od 15. dne ji střídá nemocenské od územní správy sociálního zabezpečení.
Jak se počítá náhrada mzdy za nemoc?
Průměrný hodinový výdělek z předchozího čtvrtletí se zredukuje: do 285,78 Kč se počítá 90 %, do 428,58 Kč 60 %, do 856,98 Kč 30 % a vyšší část se nepočítá. Z redukovaného výdělku náleží 60 % za každou neodpracovanou hodinu. Při výdělku 240 Kč za hodinu je to 129,60 Kč za hodinu, tedy 1 036,80 Kč za osmihodinovou směnu.
Kolik dostanu na nemocenské v roce 2026?
Od 15. dne nemoci 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 % (§ 29 zákona č. 187/2006 Sb.). Při hrubé mzdě 30 000 Kč je to 533 Kč za kalendářní den, při 40 000 Kč 711 Kč a při 60 000 Kč 1 005 Kč, včetně víkendů a svátků.
Platí se náhrada mzdy od prvního dne nemoci?
Ano. Karenční doba, kdy za první 3 dny nemoci nenáležela žádná náhrada, byla zrušena zákonem č. 32/2019 Sb. k 1. 7. 2019. Zaměstnavatel platí náhradu od prvního zameškaného pracovního dne (§ 192 odst. 1 ZP); onemocníte-li po odpracované směně, běží 14 dnů od dalšího dne.
Jaký je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenskou?
Náhradu mzdy platí zaměstnavatel v prvních 14 dnech jen za pracovní dny z hodinového výdělku podle zákoníku práce; do zákonné výše je osvobozena od daně i pojistného. Nemocenské platí územní správa sociálního zabezpečení od 15. dne za každý kalendářní den z denního vyměřovacího základu za posledních 12 měsíců podle zákona o nemocenském pojištění a nedaní se.
Jak dlouho mohu být na nemocenské?
Nemocenské náleží nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (§ 26 zákona o nemocenském pojištění), včetně dřívějších neschopností z posledních 380 dnů. Na žádost může územní správa sociálního zabezpečení výplatu prodloužit, pokud lze čekat brzké uzdravení, nejdéle o 350 dnů (§ 27).
Mám nárok na náhradu mzdy při DPP nebo DPČ?
Jen pokud z dohody platíte nemocenské pojištění (§ 194 ZP): u dohody o provedení práce v měsíci s příjmem alespoň 12 000 Kč, u dohody o pracovní činnosti od 4 500 Kč měsíčně (§ 7a a sdělení MPSV č. 396/2025 Sb. pro DPP, § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění pro DPČ). Při nižším příjmu nemáte nárok na náhradu odměny ani na nemocenské.
Může mi zaměstnavatel dát výpověď v nemoci?
Ne, pracovní neschopnost je ochranná doba (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP), ledaže jste si ji přivodili úmyslně nebo opilostí. Zákaz neplatí při zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, u důvodů pro okamžité zrušení, při jiném porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci a při zvlášť hrubém porušení režimu neschopenky (§ 54 ZP ve spojení s § 52 písm. g) a h)). Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr v prvních 14 dnech nemoci (§ 66 odst. 1 ZP).
Může mě zaměstnavatel kontrolovat na neschopence?
Ano, v prvních 14 kalendářních dnech smí kontrolovat, zda se zdržujete v nahlášeném místě pobytu a dodržujete vycházky (§ 192 odst. 6 ZP). Vycházky povoluje lékař nejvýše na 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou (§ 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění). Od 15. dne kontroluje územní správa sociálního zabezpečení a za porušení režimu může nemocenské krátit nebo odejmout.
Související vzory a nástroje
- Vzor pracovní smlouvy: pracovní doba a mzda, ze kterých se průměrný výdělek počítá.
- Vzor výpovědi z pracovního poměru: pro zaměstnance i zaměstnavatele.
- Vzor dohody o ukončení pracovní smlouvy: ukončení po dohodě i v nemoci.
Zdroje: zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, sdělení č. 397/2025 Sb., sdělení č. 396/2025 Sb., ČSSZ, přehled ČSSZ 2026.
Poslední aktualizace: 15. října 2026