Stavební právo je poměrně komplikované a může potrápit, jak toho, kdo chce stavět, tak jeho souseda. Máte nasmlouvanou stavební firmu, ale stavební řízení se táhne donekonečna? Jaké postavení ve stavebním řízení máte jako soused vedlejšího pozemku? A co dělat, když soused staví, aniž by měl příslušné stavební povolení? Pojďme se podrobněji na tyto situace podívat.
Právní ochrana proti nečinnosti v územním a stavebním řízení
Lhůty v řízeních
Správní orgány jsou povinny dodržovat lhůty, které jim stanoví zákon. V případě územního řízení má stavební úřad rozhodnout v jednoduchých věcech bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení. Pokud by šlo o zvlášť složitý případ, má na rozhodnutí lhůtu až 90 dní. To stejné platí i v případě stavebního řízení.
To znamená, že v normálních případech byste měli obdržet územní rozhodnutí či stavební povolení do 60 dní ode dne, kdy je zahájeno územní řízení nebo řízení stavební.
V praxi se tak ale často neděje. Pokud na vině nejste vy, protože jste nedodali v řízení nějaké potřebné doklady, nemůže se stavební úřad na průtahy v řízení nijak vymlouvat. Je jedno, zda je zrovna zavalen či nemá dostatek pracovníků. Zákon mu jasně ukládá, do kdy má rozhodnout. Jak se ale bránit, pokud se řízení táhne a čas se prodlužuje?
Jak se bránit proti průtahům?
I když se řízení táhne, rozhodně nezačínejte stavět bez stavebního povolení! Stavební úřad by pak zahájil řízení o odstranění stavby a vaše situace by se dále zkomplikovala.
Pokud stavební řízení trvá, můžete se bránit proti nečinnosti stavebního úřadu. Úřad bude muset reagovat a řízení se urychlí. To neznamená, že automaticky bude vydáno rozhodnutí ve váš prospěch. Může také dojít k tomu, že vaše žádost o stavební povolení bude zamítnuta.
Ustanovení § 80 správního řádu upravuje postup při nečinnosti správního orgánu. Pokud není ve věci vydáno rozhodnutí v zákonné lhůtě (zde např. stavební povolení), nadřízený správní orgán učiní opatření proti nečinnosti ihned, když se o něm dozví. Musíte se tedy obrátit na nadřízený orgán stavebního úřadu. Obvykle jím je krajský úřad, případně magistrát. Sdělíte mu, že ve vašem řízení dochází k nedodržování lhůt. Nadřízený správní orgán obvykle přikáže stavebnímu úřadu, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí ve věci.
Pokud na vaše podněty stavební úřad nereaguje je další možností obrátit se na veřejného ochránce práv. Zašlete mu písemnou stížnost, ve které musíte vylíčit všechny okolnosti svého případu – určit o který stavební úřad se jedná, jak dlouho řízení trvá, případně, že ani nadřízený orgán na váš podnět nereagoval.
Pokud jste již podali stížnost nadřízenému orgánu na nečinnost stavebního orgánu, ale tento je také nečinný, máte ještě poslední možnost: obrátit se na soud s žalobou ve správním soudnictví. Můžete se domáhat, aby soud uložil stavebnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí. Žalobu musíte podat do jednoho roku poté, co marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí, kterou stanoví stavební zákon.
Pokud vám kvůli nepřiměřené délce řízení vznikla nemajetková újma, můžete se domáhat náhrady podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Postavení souseda ve stavebním řízení
Námitky v řízeních podle stavebního zákona
Po podání žádosti o vydání stavebního povolení zjišťuje stavební úřad, kdo jsou sousedé, kteří budou přímo dotčeni stavbou. Ty poté obešle, aby jim sdělil, že bylo zahájeno stavební řízení.
Veřejnost není účastníkem řízení, nemůže proto vznášet své připomínky v územním nebo stavebním řízení.
Námitky jsou hlavní nástroj, kterými se soused může v řízeních bránit. Soused musí uvést důvody pro podání námitek. Ty mohou být různé, od vlivů technického řešení stavby po dopad na životní prostředí.
Nejpozději je musí sousedé sdělit při ústním jednání. Pokud žádné ústní jednání stavební úřad nenařídí, musí místo toho stanovit alespoň 10 denní lhůtu pro podání námitek při stavebním řízení, u územního řízení musí být lhůta 15 denní.
Stavební úřad se vždy primárně snaží, aby došlo k dohodě mezi stavebníkem a sousedy. Pokud se nedokáží dohodnout, rozhodne stavební úřad sám. S námitkami se vždy musí vypořádat při vydání rozhodnutí ve věci.
Kromě námitek se můžou sousedé vyjadřovat k dané věci po celé řízení až do vydání rozhodnutí. Úřad ale s těmito vyjádřeními nemusí vypořádat, kdežto u námitek musí uvést, jak je posoudil.
Jak se bránit proti sousedově stavbě?
Zjistili jste, že soused na svém pozemku staví či na své stavbě provádí úpravy, ale stavební úřad vás o této skutečnosti neinformoval? Nejprve se obraťte na stavební úřad s žádostí o informace. Úřad vám sdělí, zda bylo třeba ke stavbě stavební povolení a zda bylo vydáno. Ne každá stavba totiž musí být povolena ve stavebním řízení.
Pokud byste měli podezření, že soused nestaví v souladu se stavebním povolením, můžete dát podnět k provedení kontrolní prohlídky stavby.
Stavební úřad může kontrolovat, zda stavebník postupuje v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu, zda není ohrožen život a zdraví osob ani životní prostředí. Stavební úřad pak vyzve stavebníka k nápravě. Pokud jí nebude vyhověno, může vydat rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí. V krajním případě pak může stavební úřad nařídit i odstranění stavby.
Pokud vám soused při provádění své stavby způsobil škodu na vaší stavbě nebo porušil jiná sousedská práva, nemá stavební úřad oprávnění vymáhat po něm náhradu škody. V případě, že se se sousedem nedokážete dohodnout, můžete se obrátit na soud v občanskoprávním řízení.
