Co je zákaz konkurence a konkurenční doložka, jaký je mezi nimi rozdíl, kdy se jedná o konkurenční jednání a jaké jsou sankce za porušení zákazu konkurence?
Zákaz konkurence je právní nástroj, který brání jednatelům, společníkům, zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) vykonávat jakoukoli činnost, která by mohla konkurovat původnímu podniku nebo zaměstnavateli.
Konkurenční jednání zahrnuje všechny činnosti, které by mohly být v konkurenci s původním podnikem, včetně zakládání vlastních podniků, práce pro konkurenty nebo nabízení služeb, které by mohly poškodit zájmy původního podniku.
S ohledem na souhlas, jakákoli omezení konkurenčního jednání musí být dohodnuta mezi oběma stranami – podnikem a zaměstnancem nebo OSVČ – a zpravidla je spojena s nějakou formou kompenzace.
Co je zákaz konkurence
Zjednodušeně řečeno, zákaz konkurence je povinnost osoby (zaměstnance, jednatele, společníka) zdržet se výkonu takové činnosti, která by měla konkurenční povahu vůči právě vykonávané činnosti.
Účelem zákazu konkurence je ochrana zaměstnavatele či společnosti před jednáním, které by je mohlo poškodit.
Zákaz konkurence zaměstnance
Za zákaz konkurence zaměstnance označujeme pravidlo obsažené v § 304 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dle kterého
“zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.”
Jinými slovy, pokud si chce zaměstnanec mimo svou hlavní práci najít další přivýdělek, nesmí tak činit u konkurence. Respektive může, ale pouze po předchozím písemném souhlasu zaměstnavatele.
Zákaz konkurence se netýká vědeckých, pedagogických, publicistických, uměleckých ani literárních činností.
Souhlas zaměstnavatele
Souhlas zaměstnavatele musí být dle zákoníku práce písemný a povolená konkurenční činnost by měla být jasně definována. Souhlas může být udělen na dobu neurčitou i určitou a může výkon konkurenční činnosti jakkoliv podmínit.
Zaměstnavatel může svůj souhlas odvolat, nicméně změnu svého postoje musí řádně odvodnit, a to opět v psané formě. V takovém případě by měl zaměstnanec svou činnost neprodleně ukončit.
Zásadní je, že zákaz konkurence se uplatní pouze po dobu trvání pracovněprávního vztahu. Po jeho skončení není (bývalý) zaměstnanec nijak vázán – pokud ovšem nebylo smlouvou stanoveno jinak (viz konkurenční doložka).
Zákaz konkurence jednatele
Zákaz konkurence jednatele zakotvuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), konkrétně jeho § 199. Jednatel zjednodušeně řečeno nesmí:
- podnikat ve stejném předmětu činnosti
- být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti
- účastnit se podnikání obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením či jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
Toto zákonné ustanovení lze modifikovat odlišnou úpravou ve společenské smlouvě. Smlouva tak buď může zákaz konkurence rozšířit nebo naopak zúžit a přizpůsobit tak toto pravidlo k obrazu svému.
Zákon o obchodních korporacích dále zakotvuje zákaz konkurence i pro další členy volených orgánů společností:
- členové představenstva akciové společnosti (§ 441 ZOK)
- členové dozorčí rady společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti (§201 odst. 5 a § 451 ZOK).
Zákaz konkurence společníka
Dosud jsme se bavili pouze o zákazu konkurence zaměstnance a jednatele, který je upraven v zákoníku práce, respektive v zákoně o obchodních korporacích. Pokud chcete, aby se zákaz konkurence vztahoval i na běžného společníka společnosti, je nutné tuto skutečnost upravit společenskou smlouvou.
Další možností je zakotvit zákaz konkurence společníka do tzv. Shareholders agreement (SHA). Jedná se o dokument, který se sjednává nad rámec společenské smlouvy, tudíž není veřejný. Ať zahrnete zákaz konkurence společníka do jakéhokoliv dokumentu, mějte na paměti, že s tím musí dotčený společník vždy souhlasit.
Konkurenční jednání
Za konkurenční jednání, které odporuje zákazu konkurence zaměstnance, je považována jakákoliv výdělečná činnost. Je přitom jedno, zda si přivyděláváte v dalším pracovním poměru, nebo jste OSVČ.
Žádný seznam konkurenčního jednání neexistuje a na každý případ je proto nutné nahlížet individuálně a vždy posuzovat konkrétní okolnosti. Pozor však na to, že zákaz konkurence dle zákoníku práce se vztahuje na předmět činnosti zaměstnavatele, nikoliv na druh práce, kterou zaměstnanec provádí.
Sankce za porušení zákazu konkurence
Porušení zákazu konkurence zaměstnance může mít vážné následky. Zaměstnavatel může s neposlušným zaměstnancem ukončit pracovní poměr, případně mu udělit výtku – bude záležet na závažnosti a důsledcích porušení zákazu konkurence pro zaměstnavatele. Pakliže zaměstnavateli v důsledku jednání zaměstnance vznikne škoda, může požadovat její náhradu.
Pokud zákaz konkurence poruší jednatel, společnost po něm může domáhat vydání prospěchu, avšak pouze ve lhůtě do tří měsíců, kdy se o daném prospěchu dozvěděla, nejpozději pak do jednoho roku od získání prospěchu.
Následky zákazu konkurence společníka je vhodné upravit smluvně dle svých představ, nicméně i zde se může uplatnit § 5 odst 1 ZOK a po společníkovi je možné požadovat vydání prospěchu.
Rozdíl: Zákaz konkurence a konkurenční doložka
Zákaz konkurence dle zákoníku práce je pravidlo dané zákonem. Platí tedy automaticky v každém pracovněprávním vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Po ukončení daného vztahu však zaniká. A právě zde nastupuje konkurenční doložka.
Konkurenční doložka
Konkurenční doložka je zvláštní ujednání ve smlouvě, na základě kterého nesmí zaměstnanec po ukončení zaměstnání provádět činnost se shodným předmětem, případně činnost, která by měla vůči bývalému zaměstnavateli soutěžní povahu.
Konkurenční doložka platí maximálně jeden rok a je dovolená pouze tam, kde je to vzhledem k povaze činnosti účelné. Zákoník práce v § 310 výslovně stanovuje, že konkurenční doložku lze sjednat
“jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití (…) by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.”
Z povahy věci je zřejmé, že konkurenční doložka se uplatní zejména u expertů na určitou činnost, kteří mají specifické know-how.
Zákoník práce však vysloveně zakazuje využití konkurenční doložky u pedagogických pracovníků.
Podstatné rovněž je, že zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout adekvátní finanční vyrovnání, jehož výše musí dosahovat alespoň poloviny průměrného výdělku za každý měsíc, v němž je konkurenční doložka uplatňována. Konkurenční doložka může být součástí pracovní smlouvy, ale lze ji sepsat i zvlášť.
