Víte, co znamená utvrzení dluhu? K čemu slouží a jak se v praxi používá? A jak se od něj liší institut zajištění dluhu? Pojďme se spolu blíže podívat na právní úpravu smluvní pokuty a uznání dluhu.
Institut utvrzení a zajištění dluhu
Věřitelé si nikdy nemohou být stoprocentně jisti, že jim dlužníci jejich peníze vrátí. Vždy mají sice možnost neplatiče žalovat, vymáhání pohledávek u soudu je však časově i finančně náročné. Občanský zákoník jim proto dává do ruky nástroje, které mají zajistit větší ochotu dlužníků dostát svým závazkům. Jde o instituty zajištění a utvrzení dluhu.
Zajišťovací instituty
Zajištění dluhu plní především funkci reparační. Věřitel se poté, co nebude dluh splněn, může uspokojit z majetku dlužník či třetí osoby. Mezi zajišťovací instituty patří zástavní právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva či dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů.
Utvrzovací instituty
Utvrzovací instituty naproti tomu složí především jako prevence a dodatečná motivace k plnění dlužníka. Občanský zákoník rozeznává dva takové nástroje: uznání dluhu, který ulehčuje procesní postavení věřitele, a smluvní pokutu, která kromě motivační funkce obsahuje i sankční složku, a je tedy určitým „trestem“ za nedodržení závazku.
Uznání dluhu
Uznání dluhu je prohlášení dlužníka, ve kterém uvede, že má vůči věřiteli dluh. Prohlášení musí být provedeno písemně. Musí obsahovat důvod, proč dluh vznikl (např. kupní smlouvou, nebo smlouvou o dílo), a v jaké výši dluh je. Právní úpravu uznání dluhu nalezneme v § 2053 NOZ.
Jak má vypadat vzor utvrzení dluhu, jaké jsou jeho náležitosti a na co si dát pozor se podrobněji dozvíte v našem článku o uznání dluhu.
Proč je pro věřitele výhodné, aby získal písemné uznání dluhu? Díky prohlášení dlužníka se dostává do lepšího postavení v případě soudního sporu. Uznáním se totiž má za to, že dluh v okamžiku prohlášení trvá. Věřitel tak nemusí složitě prokazovat jeho existenci pomocí mnoha dalších dokladů.
Navíc, i kdyby byl dluh v okamžiku písemného prohlášení již promlčen, nebude se na tuto skutečnost brát zřetel. Jeho uznáním začne běžet nová promlčecí lhůta. Ta trvá na rozdíl od běžné tříleté promlčecí lhůty deset let. Pokud dlužník v prohlášení uvádí, do kdy svůj dluh splní, běží promlčecí lhůta až od této doby.
Uznání dluhu nezaručuje věřiteli, že dlužník bude sám od sebe platit. Posiluje však jeho procesní postavení a dlužníka tak motivuje k tomu, aby svůj závazek splnil.
Kromě písemného prohlášení může dojít i ke konkludentnímu uznání dluhu, kdy dlužník svým chováním přizná jeho existenci, buď placením úroků, nebo částečným plněním.
Smluvní pokuta
Jde o institut utvrzení dluhu, který se v praxi používá velmi často. Strany smlouvy si předem dohodnou, že pokud některá z nich poruší své povinnosti ze smlouvy, bude muset zaplatit druhé straně určitou částku. Strany se pak mohou dohodnout na pevně stanovené výši pokuty nebo si smluvit způsob, jak se pokuta určí. Občanský zákoník umožňuje, aby pokuta byla ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Smluvní pokuta automaticky nezbavuje dlužníka povinnosti dostát svým závazkům. Nemůže se tzv. „vyplatit“ a dohodnuté plnění dále neposkytnout, pokud se předem s věřitelem nedohodl na tom, že po zaplacení smluvní pokuty již nebude věřitel na plnění trvat.
Vložit do dohody smluvní pokutu je většinou pro věřitele výhodné. Když dlužník totiž nebude plnit řádně a včas, může po něm věřitel požadovat zaplacení pokuty, i když mu nevznikla žádná škoda. Nemusí prokazovat žádnou újmu.
Na druhé straně, pokud by škoda věřiteli vznikla, nemá právo na její náhradu. Pokud by tedy výše škody byla vyšší než smluvní pokuta, přijde věřitel zkrátka.
Smluvní pokuty proto musí být nastaveny jako dostatečně vysoké. Kromě toho, že věřitel případně bude smluvní pokutou hojit škody, které mu vzniknou vadným plněním, by totiž pokuta měla plnit především svou roli preventivní. Měla by silně motivovat dlužníka k tomu, aby své závazky plnil.
Sankční charakter pokut však nemá vést k finanční likvidaci dlužníka. Pokud by byla smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká, může se dlužník obrátit na soud, aby ji snížil. Co je nepřiměřenost smluvní pokuty, záleží na uvážení soudu. Ten bude posuzovat zejména hodnotu a význam dlužníkova plnění vzhledem ke škodě, která věřiteli vznikla.
Použité právní předpisy
§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník
