Chytrá domácnost, samořídící auta, nejrůznější internetoví asistenti a chatboty. Většina z nás nemá ponětí, jak tato zařízení fungují a jaký vliv na nás mohou mít. Umělá inteligence a informování spotřebitele je velkým tématem pro evropské právo.

Co je umělá inteligence?

Umělá inteligence je obor informatiky. Měla být původně vytvořena tak, aby simulovala lidské myšlení. Záhy se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Místo toto začaly být vyvíjeny systémy, které získají informace z vnějšího prostředí, tyto informace se naučí zpracovat a využít a dosáhnout následně určitého konkrétního cíle. K tomu jim napomáhají např. neuronové sítě, evoluční algoritmy nebo strojové učení.

Algoritmy umělé inteligence jsou dnes používány téměř všude. Od výrobních procesů, řízení leteckého provozu, diagnostik v nemocnicích až po výběr zaměstnanců při pracovních pohovorech. Přenechat však volně část naší autonomie umělé inteligenci s sebou nese rizika, zejména tam, kde jsou vstupními informacemi různě zabarvené názory.

Příklad: V roce 2016 Microsoft představil umělou inteligenci, která měla komunikovat na sociální síti Twitter. Již během pár hodin začal program psát na profil rasistické a vulgární příspěvky. Microsoft jej musel urychleně stáhnout.

Umělá inteligence a marketing

Umělá inteligence dokáže analyzovat, například to, co nás na internetu zajímá, jak dlouho zůstáváme na jednotlivých stránkách či, co nakupujeme online a jak často.

Díky tomu dokáže předvídat naše chování a zobrazovat nám reklamy, které nás spíše přimějí si něco koupit. Pokud komunikuje spotřebitel s firmou, často si neuvědomí, že mu neodepisuje člověk, ale tzv. chatbot (chatovací robot).

Umělá inteligence dokáže předvídat trendy a zvyšovat ceny, pokud roste po určitém zboží poptávka. Je schopna rozeznat náladu lidí, např. podle toho, jakou hudbu zrovna poslouchají, a podsouvat jim relevantní obsah.

Umělá inteligence a informování spotřebitele v právu EU

Rizika umělé inteligence si dobře uvědomuje Evropská unie, která se snaží vytvořit legislativní rámec, který by měl sloužit jako zajištění ochrany práv spotřebitelů. Cílem je vytvořit předpisy, které budou chránit práva spotřebitelů před diskriminací, nekalými obchodními praktikami a dalšími riziky, které vyplývají z používání technologií umělé inteligence.

Žádné závazné právní normy zatím neexistují. V roce 2020 byla představena Bílá kniha umělé inteligence, která se zaměřuje zejména na oblasti, ve kterých hrozí významná rizika při používání umělé inteligence (např. ve zdravotnictví). Jsou v ní stanoveny cíle, kterých se má dosáhnout, aby byla zvýšena bezpečnost spotřebitelů (např. potřeba vytvořit pravidla, která zajistí povinnost lidské kontroly při rozhodnutích umělé inteligence a informování uživatelů o jejím fungování).

Vydány byly také Etické pokyny pro vývoj a využívání umělé inteligence. Pokud bude mít použití umělé inteligence významný dopad na spotřebitele, měl by být spotřebitel informován o jejím zapojení do výrobků či služeb. Evropský parlament chce za tímto účelem vytvořit standardizované ikony.

Zajištění ochrany spotřebitelů před umělou inteligencí v ČR

V České republice zatím neexistují žádné právní normy, které by upravovaly dopady používání umělé inteligence na práva spotřebitelů. Nicméně pod taktovkou Ministerstva průmyslu a obchodu vznikla Národní strategie umělé inteligence v České republice, která stanoví cíle, kterých by měl stát dosáhnout mimo jiné i v oblasti ochrany spotřebitele. Ty jsou však formulovány velmi obecně.

Podnikatel nemá informační povinnost vůči spotřebiteli ohledně použití umělé inteligence ve výrobcích a službách. Na druhou stranu, spotřebitel nemůže být krácen na svých právech. Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje používání nekalých obchodních praktik.

Pokud by obchodník uvedl o použití umělé inteligence nepravdivou informaci, informaci, která by mohla uvést spotřebitele v omyl, nebo by naopak zatajil či jinak opomněl uvést podstatnou informaci, jednalo by se o klamavou obchodní praktiku. Může jít také o případ, že podnikatel tvrdí, že produkt umělou inteligenci používá, i když to není pravda.

Obchodníkovi v případě porušení zákona hrozí postih ze strany České obchodní inspekce.