Od počátku roku 2023 byl do občanského zákoníku vložen zcela nový smluvní typ – smlouva o poskytování digitálního obsahu. Na koho nová právní úprava dopadá? Co musí poskytovatelé digitálního obsahu upravit ve svých obchodních podmínkách a na co by si měli dát pozor?
Tříkrálová novela občanského práva
Dne 6. ledna 2023 se stala účinnou rozsáhlá novela občanského zákoníku, která mimo jiné do českého práva zavedla právní úpravu smlouvy o digitálním obsahu, kterou převzala ze směrnic Evropské unie.
Právní úpravu smlouvy o digitálním obsahu najdeme v ustanoveních § 2389a až 2389u občanského zákoníku. Ten se rázem rozrostl o více než dvacet nových paragrafů.
Co je smlouva o poskytování digitálního obsahu
Smlouvou o poskytování digitálního obsahu se poskytovatel zavazuje zpřístupnit uživateli věc v digitální podobě k užívání pro vlastní potřebu. Uživatel mu za to hradí odměnu.
Spadá sem také smlouva o poskytování digitálních služeb, kdy se poskytovatel zavazuje poskytovat službu, která umožní uživateli vytvářet, zpracovávat, sdílet a uchovávat data různě s nimi interagovat. Smlouvou se nemyslí pouze papírovou dohoda, kterou strany podepisují, ale i obchodní, licenční a další podmínky, které musí uživatel před poskytnutím digitálního obsahu či služby odsouhlasit třeba odkliknutím.
Co je digitální obsah a digitální služba
Pod pojmem digitální obsah či poskytování digitální služby si lze představit mnoho služeb. Budou sem spadat zejména:
- mobilní herní aplikace,
- platformy pro sdílení videí, fotografií či hudby,
- nástroje na vedení účetnictví,
- grafické programy,
- cloudová úložiště,
- antivirové programy,
- a další.
Pod tuto právní úpravu naopak nedopadá prodej věci s digitálním obsahem. Tedy pokud si koupíte mobilní telefon včetně operačního systému, nebude se koupě řídit touto úpravou. Zakoupíte-li si však aplikaci, kterou na mobil nainstalujete, právní úprava smlouvy o poskytování digitálního obsahu na ni dopadá.
Proč byla nová právní úprava potřeba
Doposud občanské právo neřešilo smluvní vztahy mezi poskytovateli nejrůznějších aplikací a softwarů a uživateli. Strany proto uzavíraly mezi sebou tzv. SaaS smlouvu (software as a service). Šlo o tzv. nepojmenovanou smlouvu. Každý poskytovatel si tak mohl nastavit podmínky, jak uznal za vhodné. Tím tratili zejména spotřebitelé, které nová právní úprava chrání. Poskytovatelům pak stanoví nové povinnosti.
Na které smlouvy se nová právní úprava nepoužije?
Právní úprava smlouvy o poskytování digitálního obsahu nedopadá na smlouvy, ve kterých jde o poskytování zdravotní péče či finančních služeb. Nebudou se jí řídit ani hry, sázky a losy, poskytování open source programu či poskytování informací podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím, pokud jsou tyto informace chráněny autorským právem.
Povinnosti poskytovatele digitálního obsahu
Při aplikaci nové právní úpravy je zásadní, zda je smlouva o poskytování digitálního obsahu uzavřena mezi podnikateli (B2B) či zda je uživatelem spotřebitel (B2C). Na smlouvy se spotřebiteli se totiž vztahují ještě speciální ustanovení.
V business vztazích může poskytovatel své zákonné povinnosti ve smlouvě pozměnit či se jich zcela zbavit, k čemuž v praxi asi bude docházet docela často. V takovém případě si ale musí upravit své obchodní podmínky, ve kterých použití zákonné úpravy vyloučí.
Ve smlouvách se spotřebiteli se však svých povinností zbavit nemůže, a to ani tehdy, kdy mu uživatel za digitální obsah či službu nic neplatí a „pouze“ mu poskytne své osobní údaje.
Povinnost poskytovat aktualizace
Povinností poskytovatele je zabezpečit, aby uživatel měl vždy možnost získat aktualizace digitálního obsahu, které byly ujednány. To znamená, že pokud v obchodních podmínkách slíbil, jaké aktualizace bude vydávat a kdy, musí svůj slib dodržet, jinak bude mít uživatel práva z vadného plnění. Poskytovatelé by si proto měli prohlédnout své obchodní podmínky a pravidla aktualizací případně upravit.
Kromě smluvených aktualizací je povinností poskytovatele provádět nutné aktualizace, aby byl digitální obsah bez vad. Nestačí ale, že jsou aktualizace dostupné, je potřeba na ně uživatele upozornit. Pokud si po upozornění uživatel digitální obsah neaktualizuje, nemá práva z vady.
Pokud je smlouva o digitálním obsahu uzavírána se spotřebitelem, může se poskytovatel zbavit své povinnosti poskytovat nezbytné aktualizace pouze tak, že při uzavření smlouvy uživatele na tuto skutečnost zvlášť upozorní. Nestačí tedy pouze uvést v obchodních podmínkách, že aktualizace nebudou vydávány, ale musí být získán přímo souhlas uživatele (např. zaškrtnutím boxu s touto informací a následným uložením této informace).
Povinnosti při změně digitálního obsahu ve spotřebitelských smlouvách
Od aktualizací je třeba odlišovat změny digitálního obsahu. Může jít například o změnu jeho fungování (nově jen online, možnost skrývat komentáře), přidání nebo smazání nějakého obsahu.
Pokud chce poskytovatel provádět změny digitálního obsahu, musí to výslovně uvést v obchodních podmínkách. Tyto změny navíc musí odůvodnit (a důvod musí být spravedlivý) a oznámit je uživateli jasně a srozumitelně. Uživateli nesmí změnou digitálního obsahu vznikat žádné dodatečné náklady.
Práva z vadného plnění
Poskytovatel má odpovědnost udržovat digitální obsah bez vad po dobu trvání smlouvy. Digitální obsah by měl především mít vlastnosti, které byly sjednány ve smlouvě a jsou vhodné k účelu, který uživatel požadoval. Zároveň má mít vlastnosti, které mohl uživatel od daného typu digitálního obsahu rozumně očekávat.
Při jednorázovém plnění odpovídá poskytovatel za vady, které měl digitální obsah při zpřístupnění. Důkazní břemeno přitom leží na něm, pokud uživatel tvrdí, že obsah vady má, musí poskytovatel prokázat, že je nemá.
Odpovědnosti se může zprostit, pokud prokáže, že vadu způsobilo nevyhovující technické nebo programové vybavení nebo síťové připojení uživatele, ačkoliv byl na ně uživatel jasně a srozumitelně upozorněn. Uživatel je při ověření svého tzv. digitálního prostředí povinen poskytnout součinnost.
Práva spotřebitele při prodlení poskytovatele
Dostane-li se poskytovatel do prodlení, musí jej uživatel – spotřebitel vyzvat k zpřístupnění obsahu a poskytnout mu dodatečnou lhůtu. Pokud ani po výzvě nebude obsah zpřístupněn, může uživatel od smlouvy odstoupit.
Práva spotřebitele při vadném plnění poskytovatele
V prvé řadě může uživatel požadovat odstranění vady. Nebude-li vada odstraněna, objeví se znovu nebo jde o podstatné porušení smlouvy, může se domáhat přiměřené slevy či od smlouvy odstoupit.
Při změně obsahu může uživatel smlouvu vypovědět, pokud došlo k zhoršení jeho přístupu k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání, a to do třiceti dnů ode dne, kdy jej poskytovatel vyrozuměl či od okamžiku, kdy k změně obsahu došlo.
Zpracování smlouvy na míru
Potřebujete připravit a sepsat smlouvu o poskytování digitálního obsahu anebo revidovat vaši starou právní úpravu? Využijte služby Příprava smlouvy na míru od advokáta.
Smluvní dokument sepíše advokát individuálně dle Vašich potřeb a požadavků. Odesláním poptávkového formuláře získáte cenovou nabídku pro sepsání Vaší konkrétní smlouvy.
