Proč přijímáme služební zákon a co obsahuje?

Zákon o státní službě je velmi horké téma na půdě PSP ČR po dobu několika posledních měsíců, kdy se o něm dá leccos najít i v médiích. Méně známým faktem již je, že je to zároveň norma, o jejíž účinnosti se jedná posledních 12 let, byla již 5x odložena a ve své hibernaci přežila už 8 českých vlád. Poprvé o zákoně č. 218/2002 Sb. padla zmínka již v roce 1993, kdy byla schválena ústava ČR, která s ním podle čl. 79 odst. 2 počítá – v přesném znění zde stojí “Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon“. Další rok obnovení této kauzy nám napovídá rok jeho vydání a schválení, kdy musela vláda Vladimíra Špidly tento zákon projednat, protože se jednalo o jednu ze základních podmínek pro vstoupení do Evropské unie. Avšak největším paradoxem zůstává, že norma i přes svojí důležitost stále nenabyla účinnosti a Česká republika proto zůstává jako jediná s neúčinným zákonem o státní službě ze všech státu Evropské unie.

Pro ještě větší upřesnění je nutno zmínit, co by to vlastně mělo k začátku příštího roku vejít v účinnost. Jedná se o zákon, který má dohromady 12 částí dělených do hlav. Každá část upravuje jinou velmi podstatnou a rozsáhlou právní matérii, která je pro efektivní a správné fungování státní služby nezbytná. V části první jsou zmíněná všeobecná ustanovení, tedy celkový rozhas působnosti a předmět úpravy. Samozřejmě sem patří taky základní ustanovení, systematizace státní služby a její organizační věci se správou služebních vztahů. V části druhé najdeme VI Hlav popisujících přípravu na službu. Patří sem předpoklady k přijetí, upravuje výběrová řízení, průběh přípravy na službu i její ukončení a také je zde výčet výjimek z výběrových řízení. Část třetí patří k nejrozsáhlejším, a to z toho důvodu, že upravuje již samostatný služební poměr. Jsou zde vyjmenovány a popsány jeho druhy, předpoklady ke jmenování do služby, překážky a také slib a podmínky zahájení služby, dále popisuje změny služebního poměru i podmínky jeho ukončení. Část čtvrtá je důležitá zejména pro samotné státní zaměstnance, protože upravuje jejich práva a povinnosti spojené se státní službou. V další částí, částí páté, můžeme najít vše o kárné odpovědnosti a tyto dvě části úzce souvisí i s tou další, jenž upravuje podmínky výkonu služby. Je zde zmíněn zákaz diskriminace, doba výkonu a právo na odpočinek, služební volno, potřebné a nutné vzdělání, ochrana a bezpečnost státních zaměstnanců, podmínky výkonu státních zaměstnankyň (matek, těhotných, žen na mateřských etc.). Druhou polovinu zákona zahajují podmínky náhrady škody a §§ o služebních úrazech a nemocích z povolání. Část osmá podrobněji rozvádí sociální zajištění státních zaměstnanců. Dále se v zákonu pojednává o informování státních zaměstnanců, o oprávnění odborových orgánů a také o radě státních zaměstnanců. Část desátá je taktéž pro státní zaměstnance velmi podstatná, protože její náplní jsou platové podmínky státních zaměstnanců, čekatelů a ostatních zaměstnaných ve správních úřadech. A konečně poslední 2 Části, totiž ta jedenáctá a dvanáctá už mluví pouze o společných, přechodných a závěrečných ustanoveních.

reklama inzerce clanek

5 x a dost?

Jak jsem již zmínil, služební zákon existuje v právním řádu od roku 2002, a to hlavně kvůli splnění podmínek pro vstup do EU. Od této doby se hlasování o jeho účinnosti stále jen odkládalo, až se posunulo na 1. ledna 2015, což je jedna z neblahých zásluh vlády Petra Nečase. Před ním hlasování o účinnosti tohoto zákona 2x odložil Miroslav Topolánek, nejdříve na rok 2009 a poté na rok 2011, ještě před ním se o to samé zasloužil i Stanislav Gross, kterému se tato neblahá vizitka fungování naší politiky podařila vyšvihnout na rok 2007 a ještě před ním vícekrát zmiňovaný Vladimír Špidla, jehož vláda se sice zasloužila a zařazení zákona č. 218/2002 Sb. do právního řádu ČR, ale jeho účinnost odložila na rok 2005.

Důležitost služebního zákona

I přesto, že se o něm zmiňuje již naše ústava (což je pro mě již naprosto dostatečný důvod, proč ho mít) se tím hlavním důvodem existence a účinnosti služebního zákona v našem právním řádě doopravdy ukázala až podmínka jeho realizace pro vstup do EU.

Evropská komise totiž v souvislosti s jeho stálou neúčinností vydala ex-ante kondicionalitu pro zahrnutí České republiky do dalších investičních fondů Evropské unie pro roky 2014-2020. Laicky řečeno to znamená, že je to předem stanovená podmínka, která se musí splnit, aby měla Česká republika právo na peníze od EU. Řekl bych, že je to podmínka při nejmenším přijatelná a rozhodně vede k zamyšlení. Vzhledem k tomu, jak se se zákonem od roku 2002 zachází, se de facto jedná o obcházení těchto několikrát zmiňovaných podmínek, a i kdybychom smetli ze stolu vyhovění Bruselu, pořád je to dle mého důkaz špatného fungování politiky u nás, ignorace, možná vypočítavost, obstrukce a další.

Neméně důležité je samozřejmě zlepšení státní služby, což je poslední a zároveň první důvod, který je potřeba si uvědomit. Nabytí účinnosti tohoto zákona povede k lepší efektivitě, profesionalitě a možná i depolitizaci státní služby, což jsou věci neopomenutelné.

Momentální situace v příjímání služebního zákona

Nová vláda Bohuslava Sobotky si za jeden z úkolů vzala právě vdechnutí života služebnímu zákonu, vlastně to byla i jedna z podmínek, která byla panu premiérovi stanovena, aby jeho vláda vůbec mohla vzniknout. Návrh zákona se jako sněmovní tisk 71 dostal do poslanecké sněmovny 13. 1. 2014, kde ho předseda sněmovny doporučil k projednání výborům (Ústavně právní výbor a Výbor pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj). Po procesu projednávání zákona ve výborech se téměř přesně po půlroce dostal až k 3. čtení, kde byl schválen návrh na opakování 2. čtení, ve kterém se nachází momentálně.

Dne 3. 9. 2014 byly podány poslední pozměňovací návrhy a nutno podotknout, že se nejedná už o nic jiného než o boj mezi jednotlivými politiky. Prezident nesouhlasí s náměstky na ministerstvu vnitra a financí, opozice nesouhlasila s generálním ředitelstvím pro státní službu, Dientsbier nesouhlasil s vyhověním koalice opozici a od zákona úplně odstoupil a tak dále, ale to by bylo na mnohem delší článek. Já osobně za důležité momentálně považuji, že se na něm pracuje a podle slov premiéra Sobotky by měl k 1. 1. 2015 nabýt účinnosti.

Matěj Tkadlec

Image courtesy of khunaspix / FreeDigitalPhotos.net

Proč přijímáme služební zákon a co obsahuje?
Jak se Vám líbil článek?