Osvojení. Institut, který plno lidí zná spíše pod pojmem adopce. Význam těchto dvou pojmů je stejný. Jedná se o jednu z forem náhradní rodinné péče. Vzhledem k tomu, že se nám pomalu, ale jistě blíží konec roku, ráda bych v následujících řádcích přiblížila ty nejzásadnější změny, které nás s účinností nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) čekají.
Zákonná úprava osvojení
V současné době je stále ještě institut osvojení upraven v zákoně o rodině (dále jen ZOR), a to konkrétně v hlavě čtvrté. Od 1. 1. 2014 ovšem vstoupí v účinnost Nový občanský zákoník, který zákon o rodině ruší. Osvojení bude tedy od nového roku nově upraveno v občanském zákoně, konkrétně v § 794 až § 854.
Kdo se může stát osvojitelem
Osvojitelem se rozumí osoba, která si chce osvojit jinou osobu a přijmout ji tak za vlastní. Podle ZOR se osvojitelem může stát pouze fyzická osoba, která svým způsobem života zaručuje, že osvojení bude ku prospěchu dítěti, ale i společnosti. V NOZ se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, která bude pro dítě dobrým rodičem, což zaručuje svými vlastnostmi, způsobem života, ale i důvody, které jí k osvojení vedou. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl. NOZ stanoví, že, až na výjimky, nesmí být tento věkový rozdíl menší než 16 let.
Kdo může být osvojen
Podle ZOR je možné osvojit pouze nezletilého, avšak Nový občanský zákoník v tomto případě nově upravuje i možnost osvojení zletilé osoby, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Na tomto místě je nutné podotknout, že NOZ rozděluje osvojení zletilého na dva případy. Prvním z nich je osvojení zletilého, které je obdobné, jako osvojení nezletilého. Zákon zde pak uvádí čtyři situaci, na základě kterých může k osvojení zletilého dojít.
- Prvním je případ, kdy si osvojitel osvojí nezletilé dítě, jehož sourozenec už ale zletilosti dosáhl. Podle ZOR totiž nebylo možné, aby došlo k osvojení více sourozenců v případě, že jeden z nich už dosáhl věku 18 let.
- Další situací je, když dítě bude nezletilé v době podání návrhu, avšak mezi tím, než bude o osvojení rozhodnuto, dítě zletilosti dosáhne.
- Zletilého lze osvojit i v případě, kdy o něj osvojitel pečoval už v době, kdy byl osvojenec ještě nezletilý.
- Poslední je pak situace, kdy jeden z manželů bude chtít osvojit již zletilé dítě druhého z manželů.
Druhým případem je osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého. Tento druh osvojení zletilého se pak bude nejspíše týkat těch osob, které žádné děti nemají, nebo sice mají děti, které jim ale neposkytují takovou pomoc, jakou by jim, jako děti, poskytovat měly. Konkrétně by se jednalo o pomoc ve stáři, nebo v nemoci. Na rozdíl od prvního případu zde osvojenci, ani jeho potomkům, nevzniká žádný příbuzenský poměr k členům rodiny osvojitele a ani nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojenec také nepozbývá osvojením práv ve vlastní rodině.
Souhlas dítěte s osvojením
Podle ZOR byl vyžadován souhlas dítěte, bylo-li schopno posoudit dosah osvojení. Nový občanský zákoník už ale tuto dobu konkretizuje a zavadí, že souhlas dítěte je nutný, dosáhlo-li dítě dvanácti let. I NOZ si zde ale ponechal zadní vrátka a dále uvádí, že souhlasu není třeba, jestliže by souhlas byl v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo by dítě nebylo schopné posoudit jeho následky.
Péče před osvojením
Dříve než soud rozhodne o osvojení, má osvojitel povinnost o dítě na svoje náklady pečovat. Tato doba může sloužit také k tomu, aby se osvojitel s dítětem seznámil a utvrdil se v názoru, že je pevně rozhodnut si dítě osvojit. ZOR uvádí, že tato péče musí trvat nejméně 3 měsíce, Nový občanský zákoník tuto dobu prodlužuje na 6 měsíců.
Příjmení osvojeného dítěte
Podle ZOR získalo dítě příjmení osvojitele. NOZ ale zavádí, že pokud by osvojenec, který má právo vyslovit se ke svému příjmení, s novým příjmením nesouhlasil, soud rozhodne, že si svoje původní příjmení ponechá a příjmení osvojitele bude ke svému příjmení připojovat. V případě, že je osvojován zletilý, příjmení se nemění.
Povinnost informovat o osvojení
Jako zcela novou povinnost zavádí NOZ povinnost osvojitele informovat osvojence o tom, že byl osvojen, a to nejpozději do zahájení školní docházky.
Utajení osvojení
NOZ stanoví, že na návrh osvojitele, nebo osvojence, může soud rozhodnout, že osvojení a jeho okolnosti mají být před původní rodinou dítěte utajeny. K odtajnění může soud přistoupit pouze tehdy, jestliže by byl ohrožen život, nebo zdraví dítěte. Jakmile ovšem osvojenec dosáhne věku 18 let, má právo se seznámit s obsahem spisu, který byl v řízení o jeho osvojení veden.
Účinky osvojení i na děti osvojeného
Od nového roku začne také platit, že bude-li osvojeno dítě, které je již rodičem, tak se účinky osvojení budou vztahovat i na jeho děti. Co se týká osvojení zletilého, tak tam by se osvojení vztahovalo na jeho potomky pouze v tom případě, že by se narodili až po osvojení. Jestliže by už tedy zletilý osvojenec nějaké děti měl, účinky osvojení by se na ně vztahovaly pouze tehdy, že by s tím jeho děti samy souhlasily.
Osvojení zrušitelné a nezrušitelné
NOZ upouští od dělení osvojení na zrušitelné a nezrušitelné, jako tomu bylo v ZOR. Pouze uvádí, že po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení již nelze osvojení zrušit. Výjimkou by bylo pouze to, že by osvojení bylo v rozporu se zákonem. Osvojení může být prohlášeno za nezrušitelné i před uplynutím tří let, a to v případě, že by to bylo v souladu se zájmy dítěte.
