Jak se bránit proti správnímu rozhodnutí? Jak napsat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu a kdy je na místě správní žaloba? Jaký následek má promeškání lhůty na odvolání a v čem je specifické přestupkové řízení?
Se správním řízením má tu čest ve svém životě každý z nás. Nemusí přitom jít jen o přestupkové řízení – pokud žádáte třeba o stavební povolení nebo se dostanete do sporu s jakýmkoliv úřadem, je to také správní řízení. Správní rozhodnutí hrají zkrátka v našem životě důležitou roli. Nicméně se může stát, že takové rozhodnutí nám nepřipadá správné nebo spravedlivé. Co pak můžeme dělat?
Jak se bránit proti správnímu rozhodnutí
Proti správnímu rozhodnutí se bráníme takzvanými opravnými prostředky. Řádné opravné prostředky lze použít proti dosud nepravomocným rozhodnutím. Mimořádnými opravnými prostředky se můžete pokusit zvrátit rozhodnutí, které již nabylo právní moci.
Řádné opravné prostředky
- Odvolání
- Odpor (proti příkazu – jedná se o rozhodnutí v řízení o přestupku)
- Rozklad (proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy)
Mimořádné opravné prostředky
- Přezkumné řízení (v případě nezákonnosti rozhodnutí)
- Obnova správního řízení (objeví-li se nové skutečnosti nebo důkazy)
Každé rozhodnutí musí obsahovat poučení, jehož součástí je informace o tom, jaký opravný prostředek lze využít a v jaké lhůtě je nutné jej podat. Podívejte se tedy na rozhodnutí, které vám došlo, co konkrétní obsahuje poučení.
Odvolání ve správním řízení
My se dnes zaměříme na opravný prostředek ve formě odvolání. Je to univerzální opravný prostředek, který lze použít proti všem správním rozhodnutím, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Odvolací řízení proti správním rozhodnutím obecně upravuje § 81 a násl. správního řádu.
(1) Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.
(2) Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
§ 82 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
Odvolací lhůta je patnáct dnů ode dne oznámení rozhodnutí (pokud zvláštní zákon nestanovuje jinak).
Promeškání lhůty pro odvolání znamená, že se rozhodnutí stane pravomocným a již proti němu nelze použít řádné opravné prostředky. Dodržení odvolací lhůty je proto stěžejní.
Jak napsat odvolání
Odvolání musí mít náležitosti jako jakékoliv jiné podání dle správního řádu (viz § 37 odst. 2). To znamená, že z něj musí být patrné, kdo jej činí, čeho se týká a co je jeho cílem. Nesmíte zapomenout ani správně označit orgán, kterému je podání určeno. Na závěr je samozřejmě nutné připojit podpis.
Co musí obsahovat odvolání
(1) Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
(2) Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
§ 37 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád
Podatel musí být v odvolání identifikován jménem, příjmením, datem narození i místem bydliště. Právnická osoba pak připojí svůj název, sídlo a identifikační číslo.
Důvody odvolání a co napadá
To byly obecné náležitosti každého podání – v odvolání musí být navíc identifikováno rozhodnutí, proti kterému směřuje (ideálně číslem jednacím), dále je třeba uvést rozsah, v jakém je rozhodnutí napadeno (není-li rozsah uveden, má se za to, že je rozporováno celé rozhodnutí) a v neposlední řadě je nutné důkladně popsat důvody odvolání.
Právě pečlivá formulace odvolacích důvodů je naprostým základem pro případný úspěch odvolání. Argumentaci je vhodné podpořit důkazy, případně navrhnout provedení dalších důkazů, pokud je to v dané věci účelné (například výslech svědka apod.).
Přestupkové řízení
Přestupkové řízení je jeden z druhů správního řízení, přičemž je upraveno přestupkovým zákonem (přesný název zní Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, 250/2016 Sb.). Odvolání proti rozhodnutí o přestupku se však od obecné úpravy ve správním řádu příliš neliší. Přestupkový zákon pouze vyjmenovává osoby oprávněné odvolání podat.
V přestupkovém řízení je však možné rozhodnout i jinak než klasickým rozhodnutím.
Ve zkráceném řízení může být rozhodnuto takzvaným příkazem, který se používá tam, kde je skutkový stav dostatečně zjištěn a nemusí proběhnout řádné přestupkové řízení.
Proti příkazu se lze bránit odporem, přičemž lhůta pro jeho podání je osm dní. Narozdíl od odvolání nemusí být odpor příliš odůvodněn – jeho (včasným) podáním je příkaz zrušen a věc je řešena v klasickém správním řízení.
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu
Bylo vám odvolání zamítnuto? Pokud se i přesto cítíte v právu, dalším krokem pro vás bude správní žaloba. Pokud byste si chtěli cestu ke spravedlnosti zkrátit, vězte, že podmínkou pro podání žaloby je vyčerpání řádných opravných prostředků – odvolací řízení proto obejít nelze.
Kam podat žalobu
Žalobu je třeba podat u správného soudu. V prvním stupni je příslušný krajský soud, v jehož obvodu sídlí správní orgán, který vydal napadené rozhodnutí.
Podání žaloby je také svázáno se správními poplatky (narozdíl od odvolání). Typicky musíte uhradit 3000 Kč, jinak nebude vaše žaloba vzata v potaz.
Náležitosti žaloby
V žalobě proti rozhodnutí správního orgánu musí být opět řádně označen podatel a rozhodnutí, proti kterému směřuje. Stěžejní je žalobní petit – tedy to, čeho chce žalobce docílit. Klíčovou roli pak hraje přesné vymezení žalobních bodů, argumentace a důkazy. K žalobě neuvedeným skutečnostem nemůže soud přihlížet.
Z výše uvedeného vyplývá, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu je univerzálním opravným prostředkem ve správním řízení. Pečlivě sestavené odvolání s přesným vymezením důvodů a podložené důkazy je klíčem k úspěchu. Posledním krokem k dosažení spravedlnosti je správní žaloba, kterou však lze podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků.
