Pokud jste se s někým dohodli, že s vámi uzavře smlouvu, ale následně se k tomu nemá, může dojít k nahrazení projevu vůle soudem. Co to přesně znamená a jak dosáhnout toho, aby projev vůle druhé strany nahradil soud?
Smlouva o smlouvě budoucí
Smlouva o smlouvě budoucí znamená, že si strany smlouvy ujednají, že alespoň jedna z nich po výzvě v ujednané lhůtě uzavře budoucí smlouvu.
Nový občanský zákoník (NOZ) upravuje smlouvu o smlouvě budoucí v ustanoveních § 1785 až 1788. Dříve byla regulace smlouvy o smlouvě budoucí rozdílná v občanském a obchodním zákoníku, NOZ je ale sjednotil.
Obsah smlouvy musí být ujednán alespoň obecně. Nemusí tedy obsahovat podstatné náležitost, musí však být jasné, čeho se budoucí smlouva týká.
Strana není povinna uzavřít smlouvu automaticky, druhá strana ji k tomu musí vyzvat ve lhůtě, kterou si strany sjednaly. Pokud se na lhůtě nedohodly, platí, že je dlouhá jeden rok.
Pokud byla zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy, musí ji uzavřít bez zbytečného odkladu. Aby se předešlo sporům, co znamená „bez zbytečného odkladu“, je lepší, aby smlouva o smlouvě budoucí stanovila, do kdy má být budoucí smlouva po výzvě uzavřena.
Pokud ale oprávněná strana vyzvala k uzavření smlouvy už po lhůtě, žádnou povinnost uzavřít smlouvu už zavázaná strana nemá.
Po zavázané straně rovněž nelze požadovat, aby uzavřela smlouvu, pokud se změní okolnosti tak, že uzavření smlouvy už nelze rozumně požadovat. Zavázaná strana však má povinnost oznámit tyto okolnosti oprávněné straně, jinak jí bude muset nahradit případnou škodu.
Žaloba o nahrazení projevu vůle
Někdy se stane, že poté co k tomu byla ve lhůtě vyzvána, zavázaná strana smlouvu odmítne uzavřít nebo s tím dlouho otálí. Oprávněná strana poté může podat soudu návrh na nahrazení projevu vůle.
Místní příslušnost soudu se určí podle místa bydliště či sídla žalovaného, pokud jde o podnikatele.
V žalobě o nahrazení projevu vůle soudem oprávněná strana navrhuje uzavření smlouvy a demonstruje svou vůli být touto smlouvou vázána. Žalobce musí kromě obecných náležitostí uvést celé znění smlouvy, kterou s ním má žalovaný uzavřít. Musí také zaplatit soudní poplatek.
Rozhodnutí o nahrazení projevu vůle
Pokud soud žalobci vyhoví, vydá rozhodnutí o nahrazení projevu vůle. Ve výroku rozsudku bude uveden obsah smlouvy. Soud jej určí podle žaloby a vyjádření žalovaného, přihlédne i k okolnostem uzavření původní smlouvy o smlouvě budoucí a k tomu, aby smlouva byla spravedlivá vůči oběma stranám.
Je potřeba si uvědomit, že samotný rozsudek v podstatě nahrazuje podpis zavázané strany na smlouvě. Dnem právní moci rozsudku se smlouva mezi oběma stranami považuje za uzavřenou. Nejde tedy o příkaz žalovanému splnit povinnosti, které mu ze smlouvy vznikají. Nelze jej proto použít jako právní titul pro exekuční řízení.
Nahrazení projevu vůle u smlouvy o koupi nemovité věci
Nejčastěji se se smlouvou o smlouvě budoucí setkáme při kupování nemovitostí. Často ji totiž požadují banky při žádosti o hypotéku jako důkaz o tom, k čemu budou finanční prostředky z úvěru použity.
Strany se tedy domlouvají, že ve stanovené lhůtě uzavřou kupní smlouvu, která se bude týkat určité nemovitosti. Případný rozsudek soudu pak bude nahrazovat uzavření této smlouvy.
Samotné vlastnické právo kupujícího k nemovitosti však nevznikne uzavřením smlouvy či zaplacením kupní ceny. Vždy musí být učiněn návrh na vklad do katastru nemovitostí. Teprve pokud katastrální úřad provede vklad, nabyde kupující nemovitost do vlastnictví.
Samotná smlouva o smlouvě budoucí samozřejmě není písemností na základě, které by mohlo dojít ke vkladu. Tou by měla být až kupní smlouva. Při nahrazení projevu vůle je to pak právě rozsudek soudu, který nabyl právní moci.
