Zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách upravuje i zvláštní druhy ochranné známky. Jedním z nich je kolektivní ochranná známka. Jak se liší od individuální ochranné známky? A jaká je její funkce?

Co je to kolektivní ochranná známka?

Jde o ochrannou známku, která rozlišuje výroky nebo služby členů či společníků právnické osoby od výrobků nebo služeb jiných osob. Na rozdíl od běžné individuální ochranné známky je tedy zapsána ve prospěch určitého kolektivu (odtud její název). Někdy se kolektivní ochranná známka označuje laicky jako svazová ochranná známka.

Jednotliví společníci či členové deklarují kolektivní ochrannou známkou, že jejich výrobky a služby jsou součástí tohoto sdružení. K tomuto účelu uzavírají smlouvu, ve které se musí dohodnout, za jakých podmínek bude známka užívána a jaké budou sankce za jejich porušení. Veřejnost si pak spojuje jednotlivé uživatele kolektivní ochranné známky se sdružením, které má být jakýmsi garantem kvality.

Kolektivní ochranná známka je upravena v ustanoveních § 35 až § 40 zákona o ochranných známkách.

V praxi není kolektivní ochranná známka příliš častá. Mezi ty nejznámější patří ČSAD.

Registrace kolektivní ochranné známky

Kdo může požádat o zápis?

Přihlášku kolektivní ochranné známky může podat pouze právnická osoba soukromého i veřejného práva. Může jít o spolek výrobků, producentů, poskytovatelů služeb apod. Důležité je, že musí mít právní osobnost a svéprávnost. Přihláška se podává Úřadu průmyslového vlastnictví. Že jde o kolektivní ochrannou známku, musí být označeno již v přihlášce. Individuální ochrannou známku tak nelze změnit za kolektivní až dodatečně.

Náležitosti přihlášky

Přihláška musí splňovat obecné náležitosti pro každou ochrannou známku. Musí v ní být sepsáno, kdo je přihlašovatel, a na jaké výrobky či služby se zápis požaduje. Označení musí být v přihlášce uvedeno, vyobrazeno či jinak vyjádřeno podle technických požadavků Úřadu průmyslového vlastnictví. Musí být také uveden druh ochranné známky (např. slovní, prostorová, obrazová apod.).

Kromě těchto obecných náležitostí musí přihláška kolektivní ochranné známky obsahovat také, kdo jsou členové či společníci právnické osoby – přihlašovatele, kteří ji mohou užívat.

Přihlašovatel musí doložit smlouvu o užívání kolektivní ochranné známky, ve které je uveden seznam osob, kteří ji používají, podmínky členství v právnické osobě a podmínky pro užívání kolektivní ochranné známky včetně sankcí.

Poplatek za přijetí kolektivní ochranné známky činí 10 000 Kč, pokud zahrnuje maximálně tři třídy výrobků či služeb. Za každou další třídu výrobků či služeb musí přihlašovatel zaplatit dalších 500 Kč.

Průzkum přihlášky

Jako běžná přihláška musí být i přihláška o kolektivní ochranné známce podrobena průzkumu, zda je označení v ní uvedené způsobilé k zápisu. Musí zejména obsahovat obecné i zvláštní náležitosti. Kromě toho nesmí smlouva o užívání kolektivní ochranné známky odporovat dobrým mravům či veřejnému pořádku. Nesmí zde také být nebezpečí, že kolektivní ochranná známka bude svou povahou či významem klamat veřejnost. Kolektivní ochranná známka nesmí mít předpoklady, že bude veřejností považována za něco jiného než za kolektivní ochrannou známku.

Pokud přihláška bude vyhovovat všem zákonným požadavkům, zapíše ji Úřad průmyslového vlastnictví do rejstříku ochranných známek. Přihlašovatel se tak stane vlastníkem kolektivní ochranné známky.

Práva z kolektivní ochranné známky

Právnická osoba jako vlastník má stejná práva jako vlastník individuální ochranné známky. Může jménem svých členů či společníků uplatňovat náhradu škody, která vznikal při neoprávněném užívání známky třetími osobami.

Členové či společníci vlastníka kolektivní ochranné známky, kteří jsou zapsáni v rejstříku, mají právo kolektivní ochrannou známkou označovat své výrobky či služby. Kolektivní ochrannou známku mohou užívat tak, jak si stanovili ve smlouvě.

Kolektivní ochranná známka však nemůže být předmětem licence. Jde o logické ustanovení, ze kterého vyplývá úzký vztah mezi právnickou osobou, která má být určitým garantem kvality, a známkou samotnou.

Změna smlouvy o užívání

Podmínkou pro zápis kolektivní ochranné známky je doložení smlouvy o jejím užívání. Pokud by smlouva byla jakkoliv změněna, musí být tyto změny předloženy Úřadu průmyslového vlastnictví, který zkontroluje. Pokud změněná smlouva nadále splňuje zákonné požadavky, jsou změny zapsány do rejstříku. Stejně tak se do rejstříku zapíše jakákoliv změna složení členů či společníků právnické osoby.

Kdy je kolektivní ochranná známka zrušena?

Kromě obecných důvodů pro zrušení (nepoužívání po dobu 5 let, označení se stalo obvyklé, může jít o klamání veřejnosti, jde o nedovolené soutěžní jednání), může být kolektivní ochranná známka zrušena také, pokud vlastník nezabránil užívání ochranné známky způsobem, který je neslučitelný s doloženou smlouvou, pokud změna smlouvy nevyhověla zákonným požadavkům, nebo pokud způsob užívání známky měl za následek klamání veřejnosti.

Jak se vám článek líbil?