Dohoda o vině a trestu

Novelizace trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., která nabyla účinnosti dne 1.9.2012, zavedla do trestního práva nový procesní institut, tzv. „dohodu o vině a trestu“. Víte, v čem spočívá její podstata a jaké nové možnosti otvírá subjektům trestního řízení? Ne? Tak neváhejte a přečtěte si více!

Rychlost a efektivita – klíčové vlastnosti dohody a o vině a trestu

Dohoda o vině a trestu byla novelou trestního řádu včleněna pod § 175a. Vytvoření tohoto institutu sleduje dle zákonodárců cíl rychlejšího a efektivnějšího trestního řízení, neboť tato dohoda probíhá téměř bez účasti soudu a bez projednávání věci během hlavního líčení.

Jedná se o postup, při kterém se obviněný, státní zástupce a poškozený navzájem dohodnou na návrhu dohody o vině a trestu, kterou musí odsouhlasit soud. Obviněný poté může jako „protihodnotu“ očekávat uložení mírnějšího trestu.

reklama inzerce clanek

„Deformace“ zásad trestního řízení

Je ovšem třeba poukázat i na druhou stranu mince, neboť toto zrychlení trestního řízení deformuje některé základní zásady trestního práva, na kterých stojí trestní řízení.

a) presumpce neviny

Zásada presumpce neviny je v českém právním řádu zakotvena v § 2 odst. 2 trestního řádu. Její podstatou je, že dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu, nelze na toho, proti němuž se řízení vede, hledět, jako by byl vinen. Dohoda o vině a trestu však nevyžaduje přiznání viny, nýbrž pouze prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem dohody o vině a trestu.

b) zásada materiální pravdy

Tato zásada, která je vymezena v § 2 odst. 5 trestního řádu, vyjadřuje nutnost orgánů činných v trestním řízení postupovat v souladu se svými právy a povinnostmi tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Orgány činné v trestním řízení jsou např. i po doznání obviněného povinny skutkově objasnit okolnosti případu, jejich práce tedy doznáním obviněného rozhodně nekončí. Dohoda o vině a trestu ovšem připouští prolomení této zásady, jelikož podkladem pro rozhodnutí soudu je skutek, o kterém obviněný prohlásí, že ho spáchal, a státní zástupce s tímto souhlasí. Orgány činné v trestním řízení poté již žádné skutečnosti nezjišťují ani neověřují.

c) zásada vyhledávací

Podle této zásady, obsažené v § 2 odst. 5 trestního řádu, jsou orgány činné v trestním řízení povinny zjišťovat právně relevantní skutečnosti a vyhledat o nich důkazy i bez návrhu stran. Dohoda o vině a trestu je výjimkou z této zásady, neboť skutkový stav není zjištěn orgány činnými v trestním řízení, nýbrž je zjištěn tak, že se sjedná dohoda, ve které obviněný prohlásí, že sutek spáchal.

Shrnuli jsme si tedy, že dohoda o vině a trestu jistým způsobem narušuje procesní zásady trestního práva. Pojďme si nyní tento institut přiblížit.

Dohoda o vině a trestu – podrobně

Z § 175a odst. 1 vyplývá, že pokud výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že je tento skutek trestným činem a že jej spáchal obviněný, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu. Takto může jednání zahájit na návrh obviněného, ale i bez návrhu.

Paleta trestných činů, u kterých lze sjednat dohodu o vině a trestu je velmi pestrá. § 175a odst. 8 uvádí negativní výčet případů, ve kterých dohodu uzavřít nelze – jedná se o případ řízení o zvlášť závažném zločinu a o řízení proti uprchlému. Ve všech ostatních případech bude možné dohodu sjednat, jedná se o řízení o přečinech (nedbalostní a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby do pěti let) a zločinech (všechny trestné činy, které nejsou přečiny ani zvlášť závažné zločiny). Další limitací, kdy není možné dohodu o vině a trestu sjednat, je v řízení ve věcech mladistvých, kteří nedovršili věk 18 let.

K jednání o dohodě a trestu státní zástupce předvolá obviněného a o době a místu jednání vyrozumí obhájce obviněného a poškozeného. Poškozený musí být rovněž upozorněn, že nárok na uplatnění náhrady škody, nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může uplatnit nejpozději při prvním jednání o dohodě.

Jak již bylo uvedeno výše, podmínkou ke sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, pokud z opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nevyplývají důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení.

Stranou ovšem nezůstávají ani zájmy poškozeného, které upravuje § 175a odst. 5. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.

Obsah dohody o vině a trestu

Co vlastně samotná dohoda o vině a trestu obsahuje, vymezuje § 175a odst. 5.

a) označení státního zástupce, obviněného a poškozeného, pokud se jednání o dohody o vině a trestu zúčastnil
b) datum a místo jejího sepsání
c) popis skutku, pro který je obviněný stíhán
d) označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním včetně příslušného ustanovení zákona
e) prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem sjednávané dohody o vině a trestu
f) dohodnutý druh, výměra a způsob výkonu trestu
g) rozsah a způsob náhrady škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, bylo-li dohodnuto
h) ochranné opatření, přichází-li v úvahu jeho uložení a bylo-li dohodnuto
i) podpisy státního zástupce, obviněného, obhájce a poškozeného, byl-li jednání o dohodě přítomen

Došlo-li ke sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce podá soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, stání zástupce na tuto skutečnost upozorní soud. K návrhu soudu státní zástupce připojí samotnou dohodu o vině a trestu včetně dalších písemností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodnutí.

Image courtesy of stockimages at FreeDigitalPhotos.net

Dohoda o vině a trestu
Jak se Vám líbil článek?