Smrti se nikdo z nás nevyhne. Pozůstalí se musí smířit se ztrátou, zařídit pohřeb a následně vypořádat právní záležitosti. Často přitom tápou v tom, jakým způsobem se bude rozdělovat majetek zemřelého, a kdo bude platit jeho dluhy. O tom se povede dědické řízení podle zákona o zvláštních soudních řízeních.
Jak zjistíme, jestli něco z pozůstalosti dostaneme? Jak dlouho dědické řízení trvá a kolik si může naúčtovat notář?
Zahájení řízení o pozůstalosti
Poté, co člověk zemře, musí jeho smrt zkonstatovat lékař a oznámit tuto skutečnost na matriční úřad. Ten vystaví úmrtní list. Spolu s informací, o tom, kdo vypravil pohřeb zašle úmrtní list na soud. Většinou se bude jednat o soud podle místa trvalého pobytu zesnulého.
Soud následně vybere notáře, který povede dědické řízení v roli soudního komisaře. Pozůstalí si nemohou notáře sami vybrat, nemohl si jej za života zvolit ani zůstavitel. Notář totiž musí působit jako nestranná osoba, která nehájí zájmy žádné osoby.
Předběžné dědické řízení
V předběžném šetření má notář za úkol zjistit, kdo jsou dědici zemřelého, a jaký majetek a dluhy po něm zůstaly.
Nejprve si notář předvolá osobu zůstaviteli blízkou, často jde o člověka, který vypravoval pohřeb. Abyste dědické řízení, co nejvíce urychlili, vyplatí se notáři již při předběžném šetření dodat všechny nezbytné informace, které se dědického řízení týkají – tedy kdo jsou případní dědicové a jaký majetek a dluhy spadají do pozůstalosti
Kdo bude dědit?
Notář je povinen zjistit okruh dědiců zemřelého. Při prvním kontaktu bude chtít notář vědět, zda zemřelý žil v manželství, kdo jsou jeho děti, případně další příbuzní, a kdo s ním žil ve společné domácnosti. Pokud můžete, dodejte notáři seznam potenciálních dědiců s daty narození a adresou trvalého pobytu.
Dědicem může být pouze osoba, která má tzv. dědický titul. Notář zjišťuje, zda existuje nějaká dědická smlouva, nebo zda zůstavitel sepsal závěť. K tomu nahlédne do evidence, kterou vede Notářská komora. Tyto listiny nemusí být samozřejmě uloženy, může jimi disponovat i jiná osoba, která by je pak měla notáři předat. Dědicem z dědické smlouvy či závěti může být i právnická osoba.
Pokud se žádné právní jednání pro případ smrti nenajde, bude notář postupovat podle pravidel dědění ze zákona. To znamená, že bude určovat, která skupina dědiců bude dědit. V první řadě dědí děti a manžel, následují rodiče, osoby ve společné domácnosti, sourozenci, prarodiče atd.
Bude také zjišťovat, zda nedošlo k vydědění některého z nepominutelných dědiců.
Notář kontaktuje dědice sám a informuje je, o jejich právech a možnosti dědictví odmítnout.
Kdyby však někoho nedohledal či nevyrozuměl, má tento potenciální dědic až do konce dědického řízení možnost do něj vstoupit a uplatnit své právo dědit.
Dozvěděli jste se o smrti příbuzného, myslíte si, že byste měli dědit také, ale nevíte jak zjistit, že probíhá dědické řízení? Podívejte se na stránky Notářské komory, kde je zveřejněn rozpis pozůstalostních řízení.
Postup při zjišťování pozůstalosti
V pozůstalostním řízení notář zjišťuje aktiva a pasiva, která tvoří jmění zůstavitele.
Vhodné je notáři rovnou dodat čísla bankovních účtů, listiny, které se týkají nemovitostí zemřelého, doklady o dluzích (úvěrové smlouvy), informace o členských podílech atd.
Notář si následně bude dodané informace ověřovat a doplňovat. Obešle s žádostí o informace například banky a pojišťovny, prověří vlastnictví nemovitostí v katastru, nahlédne do obchodního rejstříku atd.
Jmění zůstavitele je třeba ocenit, tedy zjistit, jaká byla jejich obvyklá cena v okamžiku smrti. V jednodušších případech stačí, když dědicové učiní souhlasné prohlášení ohledně hodnoty majetku. Pokud se dědí větší majetek, nemovitosti, podnik, nebo když se dědici nejsou schopni dohodnout, bude zapotřebí vypracovat soupis pozůstalosti a majetek nechat ocenit znaleckými posudky.
Na co si dát pozor? Pokud dědic příjme svůj dědický podíl, nedědí jen majetek, ale také dluhy. Jmění zůstavitele může být předlužené. Proto má dědic možnost dědictví odmítnout, to však může učinit pouze do měsíce od vyrozumění notářem. Je možné také provést tzv. výhradu soupisu pozůstalosti, kdy dědic zaplatí dluhy pouze do výše hodnoty zděděného majetku.
Ukončení dědického řízení
Poté, co notář zjistí, kdo jsou dědicové a co vše spadá do pozůstalosti, předvolá si všechny dědice na konečné jednání. Zde je seznámí s majetkem a dluhy, které spadají do pozůstalosti, případně jim přednese závěť. Poučí je o možnosti odmítnout dědictví.
Dědicové následně uzavřou dohodu o vypořádání dědictví, která je následně notářem schválena. Pokud se dědicové nechtějí dohodnout, vydá notář usnesení o rozdělení dědictví podle zákonných podílů dědiců.
Co když se ale domníváte, že jste právoplatným dědicem, ale notář toto nezohlednil (např. domníváte se, že není platná závěť)? Jak napadnout dědické řízení? Musíte podat žalobu na vydání dědictví do tří let od právní moci notářského usnesení.
Jak dlouho trvá dědické řízení?
Od okamžiku smrti zůstavitele po nařízení konečného jednání počítejte s časovou prodlevou kolem půl roku. To ovšem pouze za předpokladu, že se v řízení neobjeví nic „neobvyklého“. V takovém případě se lhůty výrazně natahují.
Například dědic žije v zahraničí a nelze jej snadno kontaktovat, dědic je nezletilý a do hry vstupuje opatrovnický soud, objeví se problémy s dohledáváním a oceňováním majetku a v neposlední řadě – dědicové se nechtějí dohodnout. To vše může protáhnout dědické řízení až o několik let.
Kolik pozůstalostní řízení stojí?
Dědickou daň v České republice už několik let nemáme. Dědění nemusí být u fyzických osob ani zahrnuto do výpočtu daně z příjmů. Dědické řízení však není zadarmo, protože je třeba zaplatit odměnu notáři.
Notář si nemůže stanovit částku, kterou dědicům naúčtuje. Je stanovena vyhláškou a odvíjí se od ceny majetku zemřelého. Např. z prvních 500 000 Kč si notář naúčtuje 2% částky, nejméně pak 2000 Kč.
Na internetu je k nalezení kalkulačka odměny notáře. Dejte si ale pozor, zda počítá podle aktuální právní úpravy (poslední změny proběhly v roce 2021).
Postup dědického řízení
Krok za krokem postup dědického řízení. Nezapomeňte, že může nastat i situace, kdy dojde k odmítnutí dědictví.
| Krok | Popis |
|---|---|
| 1. Úmrtí | Dědické řízení začíná úmrtím osoby (děditele). |
| 2. Oznámení úmrtí | Povinnost oznámit úmrtí mají nejbližší příbuzní nebo osoby, které se o zesnulém staraly. Úmrtí se oznámí matričnímu úřadu a také notáři, pokud je známo, že zesnulý zanechal závěť. |
| 3. Zjištění dědiců | Pokud zesnulý zanechal závěť, identifikují se dědicové podle ní. Pokud závěť neexistuje, uplatňuje se zákonná dědická posloupnost. |
| 4. Dědické řízení | Notář nebo soud zahájí dědické řízení, aby určil dědice a rozdělil majetek. |
| 5. Přijetí dědictví | Dědicové mají právo dědictví přijmout nebo odmítnout. Musí tak učinit do určité lhůty, jinak se považuje, že dědictví přijali. |
| 6. Inventarizace majetku | Probíhá sestavení seznamu majetku zůstavitele, který je potřeba rozdělit mezi dědice. |
| 7. Vyplacení dluhů | Než se majetek rozdělí mezi dědice, musí se zaplatit všechny dluhy zůstavitele. |
| 8. Rozdělení majetku | Jakmile jsou splaceny všechny dluhy, rozdělí se zbývající majetek mezi dědice podle závěti nebo zákonné dědické posloupnosti. |
| 9. Vydání dědického osvědčení | Po skončení dědického řízení vydá soud dědicům dědické osvědčení, které je důkazem o právu na dědictví. |
Poslední aktualizace: 30. července 2024
