Žádáte o hypotéku, převádíte nemovitost či jste účastníky dědického řízení a zajímá vás, jak prokázat společnou domácnost? Co je společná domácnost a kdo se do ní počítá? Jaké dokumenty slouží k prokázání společné domácnosti? A co musí obsahovat čestné prohlášení?
Dokazování společné domácnosti
Prokazování společné domácnosti je doložení žití v jedné domácnosti s určitou osobou, popř. osobami (zejm. přítel, přítelkyně, druh, družka, dítě či rodič). Lze tak učinit především prostřednictvím čestného prohlášení, kupních či jiných smluv, smluv s dodavateli energií, faktur, svědeckých výpovědí sousedů či společných fotografií.
Dokazování společné domácnosti se využívá zejména při převodu nemovitostí. Nehledě na to, zda se jedná o dědění ze zákona, darování bytu, pozemku, domu či jiného nemovitého prostoru nebo žádost o hypotéku.
V případě dědictví představuje prokázání žití ve společné domácnosti podmínku pro dědění v druhé, popř. třetí, třídě zákonných dědiců. Spolužijící osobou, které může vzniknout nárok na dědictví po zemřelém, je partner, partnerka, druh, družka, přítel nebo přítelkyně.
Darování nemovitosti mezi spolužijícími osobami je při splnění zákonných podmínek osvobozeno od daně z příjmů. Avšak pouze za předpokladu, že společnou domácnost prokážete.
Prokázání společné domácnosti není výjimkou ani v oblasti dávek státní sociální podpory (např. příspěvek na živobytí či příspěvek na bydlení) nebo při uplatnění slev na dítě.
Co je společná domácnost
Občanský zákoník sice podmiňuje vznik nároku na dědění ze zákona určitými osobami doložením společné domácnosti, nicméně, samotný pojem již blíže nespecifikuje. Totéž platí pro zákon o daních z příjmů (ZDP) z hlediska osvobození bezúplatných příjmů (např. darování nemovitosti) mezi nesezdanými partnery.
Co znamená žít ve společné domácnosti? Odpověď poskytuje zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2024, sp. zn. 24 Cdo 307/2024.
Společná domácnost je společné žití osob obvykle v jednom bytě (je možné bydlet střídavě i ve více bytech, pokud v nich osoby žijí převážně společně). Samotné společné bydlení však nepostačuje. Je také potřeba, aby se spolužijící osoby podílely na hrazení nákladů na domácnost a chodu domácnosti (především obstarávání domácích prací).
Pod společnou úhradou nákladů na domácnost si lze představit například platby nájemného, záloh na energie, nákupů a drobných oprav či úprav na bytě.
Kdo se počítá do společné domácnosti
Jak se posuzuje společná domácnost? Do společné domácnosti patří osoby, které v ní žijí tak, jako by tvořily rodinu. Předpokládají se tedy určité citové a osobní vazby, které vedou ke společnému bydlení (obvykle mezi partnery).
Jelikož jde o soužití trvalejší povahy, judikatura ze společné domácnosti vylučuje občasné návštěvy či příležitostnou výpomoc s chodem domácnosti.
Výjimku z podmínky trvalosti spolužití představuje pouze dočasný či přechodný pobyt na jiném místě zejména z důvodu návštěvy příbuzných, výkonu práce či léčení.
Prokázání žití ve společné domácnosti
Existence společné domácnosti může být prokázána například prostřednictvím:
- nájemní smlouvy,
- smluv s dodavateli služeb souvisejících s užíváním bytu (např. elektřina či internet),
- finančních dokladů (např. účtenky či faktury k věcem pořízeným do společného bytu),
- fotografií prokazujících společné bydlení (nejedná se tedy např. pouze o fotografie z dovolené),
- čestných prohlášení,
- svědeckých výpovědí sousedů.
Čestné prohlášení o společné domácnosti
Čestné prohlášení je dokument, kterým osoba potvrzuje správnost informací, které uvedla. Pokud se neprokáže opak, informace obsažené v čestném prohlášení, se považují za pravdivé.
Jedná se o náhradu za listinný důkaz (např. nájemní smlouvu), který není ze strany státního či jiného orgánu v určité situaci vyžadován.
Například po smrti druha, který po sobě nezanechal závěť ani jiné pořízení pro případ smrti, nastává dědění ze zákona. Aby měla družka nárok na dědictví, nemusí notáři dokazovat existenci společné domácnosti např. prostřednictvím smluv či fotografií, nýbrž pouze podepíše čestné prohlášení.
Náležitosti čestného prohlášení
Čestné prohlášení o společné domácnosti musí být písemné, přičemž obsahuje:
- identifikaci osoby, která jej činí – jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, adresa trvalého bydliště,
- výslovné čestné prohlášení o společné domácnosti s konkrétní osobou, popř. osobami,
- identifikaci spolužijící osoby, popř. osob – jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, vztah ke každé z osob (např. druh, syn či otec),
- datum, místo a podpis osoby, která činí čestné prohlášení.
Dědictví a společná domácnost
Občanský zákoník podmiňuje dědictví partnera, druha či přítele existencí společné domácnosti se zemřelým, a to nejméně po dobu 1 roku před smrtí.
Prokázání společné domácnosti se v tomto případě provádí nejčastěji prostřednictvím čestného prohlášení učiněného v dědickém řízení.
Společná domácnost a daně
Z hlediska darování nemovitosti mezi nesezdanými partnery zákon o daních z příjmů vyžaduje jako podmínku pro osvobození od daně žití ve společné domácnosti. Podle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP se musí jednat alespoň o 1 rok před darováním.
Stejně jako u dědictví se společná domácnost obvykle prokazuje čestným prohlášením.
Poslední aktualizace: 10. března 2025
