Na počátku června byl prezidentem podepsán zákon č. 221/2021 Sb. o podpoře zahrádkářské činnosti. Účinnosti nabyde zahrádkářský zákon 1. prosince 2021. Cesta k jeho vzniku byla trnitá, přesto jsou mnozí s jeho podobou nespokojeni.

Co je zahrádkářský zákon? Dotýká se všech, kteří mají zahradu nebo pouze některých pěstitelů? Přináší podstatné změny, které budou mít konkrétní dopady? Nebo jde pouze o deklaraci, že stát bere zahrádkáře na vědomí?

Zahrádkaření a právo

Zahrádkaření přestavuje oblíbený koníček pro statisíce Čechů. Ti, kdo nemají vlastní pozemek, zahrádkaří často na parcelách v zahrádkářských osadách. Jde pozemky ve vlastnictví obce či státu, které jsou poskytovány k užívání spolkům (nejčastěji Českému zahrádkářskému svazu).

Jenže obce často počítají s tím, že pozemky časem prodají developerům. Zahrádkáři pak přijdou o parcely a tím i o možnost provozovat svůj koníček. Mnoho let proto volali po tom, aby byl přijat zvláštní zákon o zahrádkářských osadách, který by jim poskytl určitou právní ochranu.

Široká veřejnost se o potřebě přijmout zahrádkářský zákon dozvěděla poněkud nešťastně, kdy premiér Babiš v září 2020 přesvědčoval poslance, aby projednali právě tento předpis, místo aby řešili situaci kolem pandemie covidu.

Z řad opozice zazněly hlasy, že tento zákon je zbytečný předpis, který upravuje věci, které fungují i bez zvláštní právní úpravy, případě, že měla být jen vytvořena novela stávajících předpisů. Zahrádkářům zase připadá ochrana, kterou jim zákon poskytuje, nedostatečná. Přesto byl přijat a schválen.

Co upravuje nový zahrádkářský zákon?

Pěstujete ovoce, zeleninu, květiny, užitkové či okrasné rostliny, nebo je zpracováváte či upravujete? Pak se věnujete zahrádkaření. Zákon ho považuje za veřejně prospěšnou činnost, která se podílí na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu. Kolekce rostlin pak patří mezi kulturní hodnoty České republiky, které je třeba chránit.

Zahrádkaření jako veřejně prospěšná činnost

Zákon upravuje především zahrádkářskou činnost vykonávanou prostřednictvím zahrádkářských spolků. Spolky musí být podle občanského zákoníku založeny alespoň třemi osobami za účelem uspokojvání a ochrany svých zájmů. Protože podle zahrádkářského zákona jsou zahrádkářské spolky zároveň veřejně prospěšné právnické osoby, musí se svou činností snažit o dosažení obecného blaha.

Zahrádkářská osada je pak definována jako pozemek či více pozemků v užívání nebo používání spolku, které jsou využívány individuálně alespoň třemi členy tohoto spolku.

Podrobná úprava pachtovní smlouvy

V zákoně najdeme speciální právní úpravu pachtovní smlouvy. Jde vlastně o zvláštní smlouvu o nájmu pozemku mezi vlastníkem (propachtovatelem) a zahrádkářským spolkem (pachtýřem). Zahrádkářský spolek může následně propachtovat svému členovi pozemek k zahrádkaření, aniž by potřeboval souhlas propachtovatele.

Pro pacht pozemku, na kterém se zahrádkaří, musí být uzavřena písemná smlouva, ve které musí být uvedeno, že předmětem a účelem pachtu je právě zahrádkářská činnost. Dále v ní musí být specifikována doba trvání pachtu, protože tato pachtovní smlouva musí být uzavřena pouze na dobu určitou.

Minimální délka trvání jsou dva roky, ale v případě, že pozemky k zahrádkaření poskytuje obec či stát, lze smlouvu sjednat nejméně na dobu 10 let. Bude-li následně propachtovatel chtít využít pozemek k jiným účelům, musí tři měsíce před skončením doby své úmysly oznámit spolku.

Taktéž musí spolku alespoň tři měsíce před skončením pachtu sdělit, že již dále na pozemku zahrádkařit nechce. V opačném případě se pacht prodlužuje za stejných podmínek na tutéž dobu, na kterou byl ujednán.

Výpověď lze podat v šestiměsíční výpovědní lhůtě. Jestliže ale spolek přestane se zahrádkařením, musí tuto skutečnost oznámit, výpovědní lhůta ze strany propachtovatele se pak zkracuje na tři měsíce.

Chrání nový zákon zahrádkáře?

Zahrádkářský zákon stanoví, že obec a Státní pozemkový úřad mají zahrádkářskou činnost podporovat a přenechávat pozemky pro její výkon. Mají brát na zřetel veřejnou prospěšnost zahrádkaření při sjednávání výše pachtovaného.

Nicméně tato ustanovení jsou spíše deklaratorního rázu. Pokud obce budou mít s pozemky jiné úmysly, k zakládání či udržování zahrádkářských osad je nikdo nedonutí. I tak se ale zahrádkáři dočkali alespoň částečného uznání, když je jejich činnost více chráněna alespoň po dobu trvání pachtovní smlouvy.

Použité právní předpisy

Zákon č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon)

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

5/5 - hodnocení čtenářů