Zástavní smlouva

Zástavní smlouva

Nejprve je třeba vysvětlit, co je zástavní smlouvazástavní právo. Jedná se o právo k věci cizí, které se zapisuje do katastru nemovitostí. Zástavní právo vázne na nemovitosti a lze je vykonat proti všem budoucím vlastníkům. Obvykle slouží zástavní právo k zajištění úvěru, který banka poskytla klientovi.

V případě nesplácení je banka oprávněna toto zástavní právo vykonat tím, že například prodá zastavenou nemovitost a z výtěžku uspokojí svou pohledávku za dlužníkem. Jednou z podmínek je, že nemovitost, která je předmětem zástavního práva, musí být pojištěna proti živelním rizikům a pohledávka z případných výplat pojistného zastavena ve prospěch banky.

Zástavní smlouva – vznik zástavního práva

Vznik zástavního práva je podmíněn uzavřením zástavní smlouvy. Zástavní právo lze uzavřít jak k nemovitosti, tak k movité věci. V případě nemovitosti se jejím odevzdáním zástavnímu věřiteli (ve smlouvě) rozumí vklad zástavního práva do katastru nemovitostí v jeho prospěch.

Zástavní právo k nemovitosti zapsané v katastu nemovitostí

Jako zástava se nejlépe hodí nemovité věci, tedy stavby a pozemky, které se nemusejí odevzdávat zástavnímu věřiteli. Tomu stačí, aby své zástavní právo zaknihoval do katastru nemovitostí. Zánik zástavního práva totiž není spojen ani s pozdější změnou vlastnictví věci.

Nemovité věci zákonem definovány jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, zatímco movité věci jsou definovány jako zbytková kategorie k nemovitostem.

Zástavní právo k jiným věcem

Kromě zástavního práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí, je známa i zástavní smlouva k nemovitosti neevidované v katastru nemovitostí, jejíž podmínky si stanovuje banka při poskytování hypotéky. Dále může být uzavřena zástavní smlouva na auto, kterou obvykle používají některé zastavárny, které vezmou do zástavy auto.

Zástavní smlouva

Patří k zajišťovacím institutům práva, které slouží k posílení věřitelovi možnosti dosáhnou splnění závazku, pokud tak dlužník neučiní dobrovolně. Zástavní smlouva k movité věci musí mít písemnou formu (s výjimkou skutečnosti, kdy je movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli či třetí osobě při uzavření smlouvy) a dále u nemovitých věcí, které eviduje katastr nemovitostí.

Zástavní smlouva vyžaduje formu notářského zápisu, je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná, je-li zástavou nemovitá věc neevidovaná ve veřejném seznamu zástav a má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do Rejtříku zástav vedeném Notářskou komorou ČR.

Na vzor zástavní smlouvy se můžete podívat např. na webu Legito.

Obsah zástavní smlouvy

K povinným náležitostem zástavní smlouvy patří označení smluvních stran (zástavce a zástavní věřitel), vymezení předmětu zástavy (nemovitost, která je zástavou dotčena) a způsob vzniku zástavního práva.

Kromě povinných náležitostí stanovených občanským zákoníkem si smluvní strany mohou na základě vzájemné domluvy zakotvit do obsahu smlouvy prakticky cokoliv, pokud to neodporuje právním předpisům a dobrým mravům. Zástavní smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Výhoda zástavního věřitele

Zástavní věřitel, tedy věřitel, který má k věci zástavní právo je oprávněn domáhat se svého uspokojení ze zastavené věci, pokud dlužník nesplní svůj závazek včas a řádně. To znamená, že může navrhnout prodej zastavené věci, ať už ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem.

Oproti běžnému věřiteli má tedy zástavní věřitel větší jistotu, že se co nejrychleji domůže svého. Když je neuspokojí dlužník, nemusí na něj podávat žalobu a pak při exekuci dohledávat jeho majetek. Uspokojí se přímo z výtěžku zpeněžení zástavy.

Zástavní smlouva
Jak se Vám líbil článek?