Veřejné zakázky malého rozsahu jsou nejčastějším druhem veřejných zakázek. Menší firmy by si je neměly nechat ujít, protože pro ně představují šanci, jak uzavřít skvělý obchod. Jaké jsou jejich finanční limity a jak probíhá jejich zadávání?
Veřejné zakázky v České republice
Stát, kraj i obec potřebuje zajistit své potřeby. Nemohou však produkovat veškeré zboží, které potřebují, ani si samy o sobě obstarávat všechny služby. Proto uzavírají smlouvy se soukromými subjekty na nákupy zboží, služeb, prací či děl. Musí za ně samozřejmě zaplatit. Jenže peníze, s kterými hospodaří, jsou především peníze daňových poplatníků. Musí s nimi hospodařit pečlivě a nevybírat z nabídky podnikatelů nahodile či podle známosti. Státní veřejné zakázky, ale i zakázky samospráv, jsou proto svázány pevnými pravidly a zásadami, kterých se musí stát a samosprávné celky držet.
V České republice upravuje pravidla, kterými se řídí veřejné zakázky, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Ten od 1. 10. 2016 nahradil dřívější zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Veřejnými zadavateli jsou Česká republika, Česká národní banka, státní příspěvková organizace, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace, ale také právnické osoby založené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a právnické osoby financované jiným veřejným zadavatelem.
Dále se zákonem musí řídit takzvaní dotovaní zadavatelé, tedy osoby, které k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použijí více než 200 000 000 Kč nebo více než 50 % peněžních prostředků z veřejných zdrojů (§ 4 odst. 2 zákona), a sektoroví zadavatelé, kteří vykonávají zákonem vyjmenovanou činnost na základě zvláštních oprávnění.
Rozlišujeme tři druhy veřejných zakázek. Veřejné zakázky lze zadat na dodávky zboží, služeb nebo na stavební práce.
Zakázky se dělí podle hodnoty na nadlimitní, podlimitní a na veřejné zakázky malého rozsahu.
Zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, tedy předpokládanou výši úplaty bez DPH (§ 16 zákona). Před zahájením může vést předběžné tržní konzultace s odborníky či dodavateli (§ 33), povinné ale nejsou. Určit předpokládanou hodnotu je klíčové pro určení, v jakém režimu bude zakázka zadávána.
Veřejné zakázky malého rozsahu jsou totiž definovány svou hodnotou. Od 3. 4. 2025 je veřejnou zakázkou malého rozsahu zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez DPH je rovna nebo nižší než 3 000 000 Kč u dodávek a služeb nebo 9 000 000 Kč u stavebních prací (§ 27 zákona). Do té doby platily limity 2 000 000 Kč a 6 000 000 Kč. Zakázka přitom nesmí být účelově rozdělena na menší zakázky, aby se neobcházel zákon. Všechna plnění, která k ní náleží, se musí započítat do její hodnoty (§ 16 odst. 2).
A v čem spočívá hlavní rozdíl? U větších zakázek musí proběhnout veřejné zadávací řízení.
Zadavatel musí nastavit zadávací podmínky tak, aby odpovídaly zákonu. Jde o podmínky účasti v řízení, jak bude vypadat průběh řízení, jak budou nabídky hodnoceny (zda podle ceny, kvality či jejich poměru), jaké budou podmínky pro uzavření smlouvy apod. Následně musí samotné řízení proběhnout a na jeho základě se určí dodavatel.
U veřejných zakázek malého rozsahu tyto administrativní překážky odpadají, protože zadavatel není ze zákona povinen provést zadávací řízení.
Zásady při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu
I u malých zakázek je však nutné, aby byly dodrženy základní zásady, kterými se veřejné zakázky mají řídit. Přece jen jde o hospodaření s veřejnými penězi.
Zadavatel musí dbát o transparentnost, tedy postupovat tak, aby bylo zřejmé, že dodavatel byl vybrán objektivně na základě jasně určených kritérií. Zakotvena je i zásada přiměřenosti, kdy kritéria výběru nabídky jsou nastavena podle charakteru dané nabídky a nikoliv svévolně (např. jsou stanoveny přiměřené lhůty pro plnění, přiměřené požadavky na kvalitu atd.).
Zadavatel musí dodržet rovné zacházení se všemi účastníky. Je také stanoven zákaz diskriminace, kdy zadavatel nesmí znevýhodnit či naopak zvýhodnit některého z dodavatelů. Nesmí dávat ani přednost českým dodavatelům před dodavateli z Evropské unie.
Další pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a pro jejich kontrolu
Zákon o veřejných zakázkách další vodítka pro zadávání zakázek malého rozsahu nestanovuje. Proto si zadavatelé tvoří vlastní směrnice. Např. město Brno dále odstupňovalo zakázky malého rozsahu podle jejich hodnoty a podle toho stanovuje další postup. Na internetu pak je k nalezení nejeden vzor zadávací dokumentace.
Veřejný zadavatel musí na profilu zadavatele do 30 dnů od uzavření uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud její cena přesáhne 1 000 000 Kč bez DPH a nejde o některou ze zákonných výjimek, například o smlouvu uveřejněnou v registru smluv (§ 219 odst. 1 zákona). Do 3. 4. 2025 byla tato hranice 500 000 Kč.
I u zakázek malého rozsahu platí, že hospodaření s veřejnými prostředky podléhá kontrole. Hospodaření obce například přezkoumává krajský úřad nebo auditor.
Limity a pravidla uveřejňování odpovídají znění zákona č. 134/2016 Sb. účinnému od 3. 4. 2025 (aktualizováno 4. 10. 2026). Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Poslední aktualizace: 9. října 2026