Přestupek: odpovědnost pachatele, správní tresty a přestupkové řízení

Přestupek: co to je, věk, sankce, řízení a bloková pokuta

Právní řád se skládá z norem, které stanoví práva a povinnosti osob, a to jak fyzických, tak právnických. Některé však kromě určení pravidla obsahují i sankci za jeho porušení. V oblasti trestního práva se jedná o trestné činy, které jsou sankcionovány podle trestního zákoníku. Do jisté míry méně tvrdými tresty jsou trestány přestupky. Od roku 2017 se výrazně změnila právní úprava přestupků.

Co je to přestupek

Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Tuto definici nalezneme v § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Podle staré právní úpravy bylo jedním ze znaků přestupku zaviněné jednání fyzické osoby. Nově se však za přestupky označují i správních delikty fyzických osob, které podnikají a správní delikty právnických osob.

Z uvedené definice vyplývají tyto znaky přestupku:

Přestupek musí být uvedený v zákoně. Z uvedené definice vyplývá, že aby šlo o přestupek, musí čin být výslovně označen jako přestupek v zákoně. Může se tedy jednat např. o dopravní nehodu, viz. článek Náhrada škody po dopravní nehodě. Pokud se tedy někdo dopustí jednání, které není v zákoně uvedeno jako zakázané, pak se přestupku nedopustil. Je ovšem třeba poznamenat, že některé skutkové podstaty přestupku (tj. popis přestupkového jednání) jsou natolik obecné, že pod ně lze podřadit nespočet možných skutků.

Přestupek musí vykazovat znaky stanovené zákonem. Musí zde být nějaký zájem, který je chráněn zákonem, jednání pachatele, souvislost mezi jednáním a následkem činu a případně zavinění. Zákon rozlišuje odpovědnost fyzické osoby, odpovědnost právnické osoby a odpovědnost fyzické osoby – podnikatele.

Přestupek musí být protiprávní tedy v rozporu s právními normami. S tímto pravidlem souvisí zásada, že vše co není zakázáno, je povoleno.

Přestupek musí být společensky škodlivý. U většiny přestupků bude společenská škodlivost vyplývat z jejich definice. Může se ale stát, že čin pachatele bude natolik bagatelní, že míru společenské škodlivosti přestupku nenaplní.

Zároveň nesmí jít o trestný čin. Pokud už bylo jednání fyzické osoby, nebo podnikání právnické či podnikající fyzické osoby tak závažné, že na ně správní právo nestačí, nastupuje právo trestní.

Kdy se nejedná o přestupek

Přestupkem není jednání:

  • jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem (krajní nouze),
  • jímž někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem (nutná obrana),
  • jestliže k jednání dal souhlas poškozený,
  • jestliže někdo v souladu s informacemi, které měl, vykonal společensky prospěšnou činnost, které nešlo dosáhnout jinak než tak, že jí ohrozil či porušil zájem chráněný zákonem (přípustné riziko),
  • jestliže byla použita zbraň v mezích právních předpisů.

Přestupek a odpovědnost pachatele

Odpovědnost fyzické osoby

Fyzická osoba je za přestupek odpovědná, pokud jej spáchala svým zaviněným jednáním. Pro zavinění postačuje nedbalost, pokud zákon nestanoví požadavek jednání úmyslného. Jednání zahrnuje jak konání, tak nekonání, tj. opomenutí povinnosti konat.

Za přestupek nejsou odpovědné děti mladší 15 let a osoby, které nemohly rozpoznat protiprávnost svého jednání pro duševní poruchu. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, užitím návykové látky.

Osoby, které při svém jednání neznaly nějaké skutkové okolnosti, nejednají úmyslně. Pokud ovšem spáchaly přestupek z nedbalosti, jsou za ně odpovědné. Ti, kdo spáchali přestupek, protože neznali právní úpravu a ani se s ní nemohli nijak seznámit, nejednali zaviněně.

Odpovědnost právnické osoby

Právnická osoba spáchá přestupek, pokud k němu došlo jednáním fyzické osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné. Takovou osobou je např. statutární orgán, zaměstnanec, fyzická osoba, která za právnickou osobu jedná apod. Důležité je, že fyzická osoba porušila právní povinnost právnické osoby a jednala tak při činnosti právnické osoby, v souvislosti s ní, nebo v zájmu právnické osoby.

Odpovědnost podnikající fyzické osoby

Za přestupek podnikající fyzické osoby se považuje jednání, ke kterému došlo při podnikání nebo v souvislosti s ním. Podnikající fyzická osoba (typicky živnostník) svým jednáním porušila své povinnosti uložené zákonem. Za přestupek bude odpovědná také, pokud k němu došlo jednáním fyzické osoby, které lze podnikající fyzické osobě přičítat (např. zaměstnancem).

Správní tresty

Za přestupky lze uložit správní trest. Dřívější právní úprava používala pojem sankce za přestupek. Správními tresty jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty či zveřejnění rozhodnutí o přestupku (neukládá se fyzickým osobám).

Lze také ukládat omezující opatření. Ta spočívají v zákazech navštěvovat veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají společenské akce, v zákazu styku s určitou osobou, či v povinnosti podrobit se programu pro zvládání agrese. Uloženo může být také ochranné opatření zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

Od správních trestů může být upuštěno, pokud lze očekávat, že projednání věci vedlo k nápravě.

Řízení o přestupku

Oznámit spáchání přestupku může kdokoliv. Projedná jej většinou obecní úřad obce s rozšířenou působností. Většinou půjde o komisi pro projednávání přestupků.

Účastníky řízení jsou obviněný, poškozený, případně vlastník věci, která může být nebo byla zabrána.

Řízení o přestupku se zahajuje z moci úřední (pouze v některých případech zde musí být souhlas poškozeného). Správní orgán může nařídit ústní jednání. Provádí dokazování, např. výslech obviněného.

Řízení může být usnesením zastaveno, pokud správní orgán usoudí, že nejde o přestupek, obviněný ho nespáchal nebo nebyl za něj odpovědný, odpovědnost za přestupek zanikla apod.

Pokud je obviněný shledán vinným, je vydáno rozhodnutí o přestupku.

V řízení o přestupku může být rozhodováno ve zkráceném řízení. Jde o situace, kdy obviněný souhlasí se zjištěným skutkovým stavem. Tzv. příkazem na místě může správní orgán uložit napomenutí nebo pokutu až do výše 10 000 Kč.

Pokud se uloží pokuta, vydá správní orgán (typicky policie) tzv. příkazový blok. Dříve byl označován jako bloková pokuta. Když ho obviněný podepíše, stává se pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Obviněný musí pokutu zaplatit buď na místě, nebo musí být poučen, kde, kdy a jak má pokutu zaplatit.

Aktualizováno