Pozor, nový občanský zákoník zavádí předsmluvní odpovědnost

Nový občanský zákoník s sebou přinesl posílení mnoha zásad občanského práva a neopomenul ani smluvní oblast. Významným faktorem, který se promítl do všech fázích uzavírání smluv, je zásada autonomie vůle. Díky ní se tato oblast dostala do volnějšího režimu.

Smluvní odpovědnost

V nové zákonné úpravě mají ustanovení o smluvním právu v zásadě dispozitivní charakter, který dovoluje stranám ujednat si práva a povinnosti odchylně od zákona, nejsou-li taková ujednání zákonem výslovně zakázána. Jsou ovšem zakázána ujednání, která by odporovala dobrým mravům, veřejnému pořádku nebo by porušovala práva chránící postavení osob a ochranu osobnosti.

Došlo také k posílení zásady bezformálnosti právního jednání a možnosti volby libovolné formy pro uzavření smlouvy, není-li zde omezení dané ujednáním nebo zákonem. Nový občanský zákoník navíc ruší požadavek písemné formy u velkého množství smluvních typů, mimo jiné u smlouvy o smlouvě budoucí, u ujednání o smluvní pokutě, postoupení pohledávky, prominutí dluhu a dalších. Stanoví-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze jeho obsah změnit pouze stejnou nebo přísnější formou. U ujednání stran týkající se formy právního jednání lze ovšem měnit obsah právního jednání i ve formě, kterou toto ujednání nevylučuje.

Uzavření smlouvy rovněž nemusí probíhat podle běžného modelu, ale je zde možnost vzniku smluvního vztahu na základě konkludentního jednání. Adresát tak může dát najevo souhlas s obsahem navrhovatelovi nabídky i tak, že se podle ní zachová (zejména poskytne-li nebo příjme-li plnění).

V pochybnostech je právní jednání platné

V pochybnostech je třeba nahlížet na právní jednání spíše jako na platné než neplatné. V této souvislosti je zajímavé i ustanovení §553 odst.2 NOZ upravující možnost dodatečného vyjasnění zdánlivého jednání.

Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.”

Ochrana smluvní strany

Jsou ale i instituty, které zásadu autonomie vůle oslabují, jako je například ochrana slabší strany. Tato ochrana se posuzuje podle faktické nerovnosti mezi subjekty, nejde tedy pouze o vztah spotřebitele nebo zaměstnance. Nerovnost může vzniknout i mezi podnikateli, a to na základě rozdílných ekonomických situacích nebo nedostatků odborné způsobilosti, které druhá strana využije ve svůj prospěch. Tento institut ale patrně najde své uplatnění zejména ve smluvních vztazích týkajících se ochrany spotřebitele nebo např. smluv nájemních. Vůči spotřebiteli má podnikatel před uzavřením smlouvy rozsáhlou informační povinnost. Spotřebitel rovněž není povinen vracet podnikateli na vlastní náklady zboží, které si neobjednal.

reklama inzerce clanek

Předsmluvní odpovědnost

Nový občanský zákoník nově upravuje předsmluvní odpovědnost a chrání tak smluvní strany před bezdůvodným neuzavřením smlouvy protistranou v momentě, kdy se uzavření smlouvy jeví již jako vysoce pravděpodobné. Poškozená strana má nárok na náhradu škody odpovídající ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

Odpovědnost za vzniklou škodu má i ta smluvní strana, která jedná o uzavření smlouvy, ovšem bez úmyslu tuto smlouvu uzavřít.

Informační povinnost

Nový občanský zákoník stanoví, že v rámci jednání o uzavření smlouvy jsou smluvní strany povinny sdělit si všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, aby se tak seznámily se všemi záležitostmi potřebnými k uzavření platné smlouvy. Z výměny údajů lze také dovodit zájem stran smlouvu uzavřít. Strana, která tuto povinnost poruší, jedná nepoctivě a má povinnost k náhradě škody.

Ochrana údajů a sdělení

Pokud si strany poskytnou v rámci jednání o uzavření smlouvy důvěrné údaje nebo sdělení, dbají také, aby tyto údaje nebyly zneužity nebo bez zákonného důvodu prozrazeny. Strana, která tuto povinnost poruší a obohatí se tím, je povinna vydat vše, oč se takto obohatila.

V rámci jednání o uzavření smlouvy je na místě doporučit, aby se obě smluvní strany vedly řádné záznamy z jednání a uchovávaly příslušnou korespondenci.

S ohledem na institut předsmluvní odpovědnosti vyvstává ovšem stále více otázek, které zodpoví patrně až judikatura. Zejména bude nezbytné stanovit hranice mezi jednáním o smlouvě a pouhým rozhovorem, popřípadě jakým způsobem se v některých případech bude určovat škoda způsobená neuzavřením smlouvy.

Image courtesy of Naypong / FreeDigitalPhotos.net

Pozor, nový občanský zákoník zavádí předsmluvní odpovědnost
Jak se Vám líbil článek?