Zákon na ochranu spotřebitele zakazuje prodejcům používat při prodeji zboží nekalé obchodní praktiky. Co si však pod tímto právním termínem představit? A jaká konkrétní jednání jsou zakázaná? Odpověď na tyto otázky najdete v aktuálním článku.
Zákon o ochraně spotřebitele
Zákon o ochraně spotřebitele je svojí povahou předpis veřejnoprávní, jehož hlavním posláním je stanovit prodejcům zboží a poskytovatelům služeb základní povinnosti při jejich podnikatelské činnosti. Takovou základní povinností je bezesporu zákaz používání nekalých obchodních praktik při prodeji zboží a nabízení služeb.
Co si představit pod termínem prodej zboží je vcelku každému zřejmé, příkladem poskytovaní služeb mohou být nejrůznější opravy a úpravy výrobků (oprava zahradní sekačky, zkrácení kalhot či vyčištění obleku), kadeřnické, kosmetické služby, rovněž i služby mobilních operátorů (poskytování služeb internetového připojení, kabelové televize).
Sankce za nekalé obchodní praktiky
Pokud bude jednáním podnikatele naplněna skutková podstata správního deliktu spočívající v použití nekalé obchodní praktiky, bude věcně a místně příslušným správním orgánem uložena ve správním řízení pokuta.
Dozor v této oblasti provádí zejména Česká obchodní inspekce. Avšak dozor v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací, a to rovněž co se týče zákazu používání nekalých obchodních praktik, provádí Český telekomunikační úřad, který kontroluje činnost tzv. operátorů na českém trhu. Zákonný termín operátor se vztahuje na podnikatele, kteří zajišťují veřejnou komunikační síť (například T-Mobile, Vodafone, O2).
Pojem nekalé obchodní praktiky
Obchodní praktika se obecně považuje za nekalou při jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče, za předpokladu, že takové jednání je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele, a to tím způsobem, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.
Mezi nekalé obchodní praktiky patří zejména klamavé a agresivní praktiky, které jsou vymezeny jednak přímo v zákoně o ochraně spotřebitele a jednak konkrétně v příloze č. 1 a v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Vzhledem k tomu, že výčet nekalých obchodních praktik podle uvedených příloh je poměrně obsáhlý, bude vhodnější pro potřebu základní informace v tomto článku podrobněji popsat v konkrétní situaci zvolenou klamavou obchodní praktiku a zvolenou agresivní obchodní praktiku.
Klamavá obchodní praktika – tzv. vábivá reklama
Jedná se o hojně se vyskytující jednání velkých obchodních řetězců, které se snaží prostřednictvím letáků a akčních nabídek nalákat co největší počet spotřebitelů do svých provozoven, avšak spotřebitelé často odcházejí zklamáni, neboť až na místě prodeje zjistí, že inzerované akční zboží nebylo vůbec dodáno na provozovnu či v tak omezeném množství, že bylo záhy rozebráno.
Pokud uvedené jednání naplní definici vábivé reklamy podle přílohy č. 1 písmene d) k zákonu o ochraně spotřebitele, může dozorový orgán, v tomto případě, místně příslušný živnostenský úřad, na základě podnětu spotřebitele provést vlastní šetření a uložit ve správním řízení při zjištěném nedostatku podnikateli pokutu.
Citace:
„Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel
d) nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama).“
Agresivní obchodní praktiky na předváděcích akcích a při podomním prodeji
Zakázané agresivní obchodní praktiky se vyskytují zejména u takových forem prodeje zboží, jako jsou tzv. předváděcí akcí či podomní prodej.
Citace:
„Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel
a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy,
h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.“
Jedná se o různé formy nátlaku a agrese ze strany prodejců na předváděcích akcích i při podomním prodeji, které jsou používány zejména vůči seniorům, u nichž prodejci předpokládají, že snáze podlehnou a nechají se ovlivnit použitými agresivními obchodními praktikami (konkrétní případy odebrání občanských průkazů, urážlivého jednání, zesměšňování před ostatními účastníky akce).
Velmi hojně používanou agresivní obchodní praktikou je slíbená výhra darů, které však spotřebitel obdrží pouze pod podmínkou podpisu kupní smlouvy na předváděné zboží.
