Manželství je v České republice stále považováno za základ rodiny a právní řád určuje nejen práva a povinnosti manželů, ale také to, kdo koho a jak si vůbec může vzít. Svatba proto není jen krásný obřad a večírek pro kamarády. Jedná se o právní úkon, který má své náležitosti. Co se však stane, pokud nejsou tyto náležitosti dodrženy? Následkem může být neplatnost manželství.

Kdy je manželství uzavřeno neplatně? A jak byste měli postupovat, když neplatnost manželství zjistíte? Dá se nějak napravit? A jak se od neplatnosti liší zdánlivé manželství?

Vady při uzavření manželství

Pro uzavření manželství vyžaduje občanský zákoník splnění určitých podmínek. Svatba má být veřejná a slavnostní, uskutečněná v přítomnosti dvou svědků. Existují dva způsoby uzavření manželství – občanský a církevní. Oba mají trochu různý průběh. Ne každé porušení pravidel má však za následek neplanost manželství.

Například, občanský zákoník uvádí, že snoubenci musí prohlásit, že navzájem znají svůj zdravotní stav. Nemohou se však domáhat toho, že manželství je neplatné, protože jeden z nich před druhým něco o svém zdravotním stavu zatajil.

Neplatnost manželství může nastat pouze ve zvláštních případech, kdy existuje veřejný zájem na tom, aby manželství neexistovalo.

Překážky uzavření manželství

Manželství v České republice může uzavřít pouze muž a žena. O sňatcích párů stejného pohlaví se stále diskutuje, v současnosti jim právo nabízí pouze registrované partnerství, ve kterém však homosexuálové nemají rovnocenná práva a povinnosti.

Nezletilost a nesvéprávnost

Aby mohlo vzniknout platné manželství, musí být snoubenci zletilí a plně svéprávní. Pokud někomu byla přímo omezena svéprávnost v oblasti uzavírání manželství, nemůže do něj vstoupit.

Výjimečně může soud z důležitých důvodů povolit uzavřít manželství i nezletilému, který není plně svéprávný, pokud je starší šestnácti let. Takovým důležitým důvodem může být např. těhotenství či narození dítěte.

Zákaz bigamie

V některých zemích je běžné, že muž uzavře sňatek s více ženami. Veřejný pořádek v České republice se však k mnohoženství či mnohomužství staví negativně. Osoby, které již uzavřely manželství nebo registrované partnerství, proto nemohou vstoupit do manželství dalšího, pokud předchozí svazek trvá. Je nutné, aby předchozí manželství či registrované partnerství nejprve zaniklo (např. rozvodem, zrušením registrovaného partnerství).

Toto pravidlo platí, i pokud byl dřívější svazek uzavřen v zahraničí legálně podle tamních zákonů. Pokud jste se např. oženili při budhistickém obřadu v Thajsku, nejde o příklad neplatného manželství, ale jste legálně oddáni.

Zákaz bigamie se vztahuje i na předchozí registrované partnerství. Také lidé, kteří žijí v obdobném svazku jako je např. občanský pakt solidarity ve Francii (ten mohou uzavřít hetero i homosexuální páry), se z něj nejprve musí vyvázat a až poté mohou v České republice manželství uzavřít.

Monogamie je pro Česko tak důležitá, že uzavření dvojího manželství je dokonce trestným činem!

Překážka příbuzenství

Jedno z největších tabu ve společnosti je incestní vztah. Manželství nemohou uzavřít předci s potomky či sourozenci mezi sebou.

Stejně tak nemohou uzavřít manželství osoby, které se staly příbuznými osvojením (tedy osvojenec s osvojitelem či adoptivní sourozenci). Nicméně, osvojení může být zrušeno soudem. Pak odpadne zákonná překážka a manželství lze uzavřít.

Zákaz se vztahuje i na manželství mezi poručníkem a poručencem, dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno či pěstounem a svěřeným dítětem. Zákon zde reflektuje křehké postavení dítěte v některé z forem náhradní péče. Zákaz je však časově omezený, protože v okamžiku, kdy dítě nabyde svéprávnosti, náhradní péče zaniká.

Vady v projevu vůle

Uzavření manželství musí mít náležitosti jako jiná právní jednání. Souhlas snoubenců musí být svobodný, bez nátlaku. Snoubenci musí také vědět, jaká je jejich vzájemná totožnost (koho si berou), stejně jako to, že se skutečně jedná o uzavření manželství se všemi jeho právními důsledky.

Kdy nastává neplatnost manželství?

Neplatnost manželství nenastává automaticky. Pokud bylo manželství uzavřeno, i když tomu bránila některá z výše uvedených překážek, musí manželství za neplatné prohlásit soud. Do té doby se manželství považuje za platné.

Zaniklé manželství či manželství, kdy odpadla zákonná překážka (např. dítě svěřené do péče svého následného manžela nabylo zletilosti), nelze prohlásit za neplatné. Stejně tak nemůže být prohlášeno za neplatné manželství s nezletilou či nesvéprávnou osobou, pokud spolu mají manželé dítě, které se narodilo živé.

Poté, co soud rozhodne o neplatnosti manželství, se má za to, že manželství nebylo vůbec uzavřeno, ruší se tedy od počátku. Ve vztahu ke společným dětem a společnému majetku se přistupuje podobně jako při rozvodu.

Kdo podává návrh soudu?

Byl-li jeden z manželů k manželství přinucen násilím nebo vyhrožováním násilí, nebo manželství uzavřel, protože si myslel, že si ve skutečnosti bere někoho jiného, nebo, že se nejedná o svatbu, bude moci podat návrh k soudu pouze on sám.

Žaloba na neplatnost manželství musí být nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se manžel buď dozvěděl o pravém stavu věci (např. ten, koho si vzal, se vydával za jinou osobu), nebo ode dne, kdy tak mohl nejdříve učinit (např. když se ženě podaří utéci od manžela násilníka).

Při ostatních zákonných překážkách může podat návrh na neplatnost manželství kdokoliv, kdo na tom má právní zájem, kromě překážky omezené svéprávnosti. U bigamie a incestního manželství může soud rozhodnout i sám bez návrhu, a to dokonce i tehdy, když manželství již zaniklo (např. smrtí jednoho z manželů či rozvodem).

Zdánlivé manželství

Zatímco neplatnost manželství musí konstatovat soud, u zdánlivého manželství je zde vlastně neexistence manželství. Podle definice v občanském zákoníku „manželství nevznikne, pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat.“

Výčet těchto situací zákon neuvádí, ale můžeme si představit například obřad, při kterém je oddáváno více osob, svatba, která se předvádí v divadle apod.