Když zemře blízký člověk, jedná se o těžkou situaci pro celou rodinu. Po pohřbu na vás čeká dědické řízení. Vše je snazší, pokud se spolu dědici domluví, jak si rozdělí majetek a dluhy zesnulého. Jak se rozděluje dědictví a jak vypadá dohoda o vypořádání dědictví? Mohou se dědici dohodnout na jiném rozdělení majetku, než jak to určil zůstavitel?
Co je dohoda o vypořádání dědictví
Dohoda o vypořádání dědictví je ujednání všech dědiců o rozdělení majetku a dluhů zůstavitele. To znamená, že se všichni dědici domluví, který z nich obdrží konkrétní majetek, tedy jak se rozdělí dědictví.
Jak se rozděluje dědictví
Pokud zůstavitel za svého života sepsal závěť či jiné pořízení pro případ smrti, je jeho vůle závazná, a dědici získají majetek, který jim zůstavitel určil.
Pokud závěť chybí, je okruh dědiců určen zákonem, tzv. dědickou posloupností. V první řadě dědí děti a manžel či manželka zůstavitele. Pokud zůstavitel takové příbuzné nemá, přechází postupně dědění na širší rodinu. Například tedy dědí partner nebo partnerka společně s rodiči, popř. sourozenci, zůstavitele.
V jednotlivých dědických skupinách připadá na dědi stejný díl. Jenže z praktického hlediska je takové rozdělení majetku často složité, zejména u nemovitostí.
Zůstavitel má dva dědice: syna a dceru. Syn bydlí s rodinou v domě, který patřil zůstaviteli. Dcera zůstavitele zdědí polovinu domu, ve němž ale nežije. Po bratrovi vyžaduje, aby jí její podíl vyplatil s tím, že se celý dům převede na něj. Ten však nemá peníze. Vypořádání dědictví mezi sourozenci se tak komplikuje.
V rámci dědického řízení je možné uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti. Dědicové se v ní mohou dohodnout na tom, jak bude dědictví rozděleno. Je rozhodně lepší uzavřít dohodu v tomto okamžiku než čekat, až soud rozdělí dědictví podle dědických podílů a následně řešit, kdo koho vyplatí.
Dědicové také mohou dědictví odmítnout nebo se jej vzdát. Odmítnutí dědictví je jednostranný úkon, kdy dědic prohlásí, že dědit nechce. Pokud se ale dědic vzdá svého dědického podílu ve prospěch jiného dědice, musí s tím dotyčný dědic souhlasit, jinak je prohlášení neplatné.
Vypořádání dědictví mezi sourozenci
Zejména ve vztazích mezi sourozenci může být rozdělení pozůstalosti problematické. Je možné, že zůstavitel věnoval některému ze svých dětí za života nemovitost darem, a tudíž došlo k opomenutí ostatních potomků.
Jak se rozděluje dědictví mezi sourozenci? Každé dítě zůstavitele má nárok na tzv. povinný díl. Ten činní 1/4 u zletilých dědiců a 3/4 u nezletilých potomků. Povinný díl nemůže být nepominutelnému dědici (dítěti zůstavitele) z pozůstalosti odepřen.
Zůstavitel má 3 děti, přičemž daroval veškerý majetek pouze svému synovi. Po jeho smrti však dochází k opomenutí jeho dvou dcer, které mají právo na povinný díl z pozůstalosti (každá na 1/4).
Sourozenci spolu mohou uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, v níž stanoví, že syn obě dcery vyplatí v určité částce či na každou z nich přepíše nemovitost či její část.
Problematická situace nastává právě v případě darované nemovitosti, v níž některý z potomků žije. V takové situaci je vždy nejlepší se se sourozenci dohodnout na finančním či jiném vypořádáním, aby nedošlo v důsledku rozhodnutí soudu ke vzniku podílového spoluvlastnictví.
Při sjednávání dohody o vypořádání dědictví mezi sourozenci doporučujeme zejména vzájemnou komunikaci a ochotu k nalezení kompromisu.
Co obsahuje dohoda o vypořádání dědictví
Dohoda o vypořádání dědictví obsahuje především ujednání o tom, jak má být rozdělena pozůstalost.
Lze si určit, kdo bude dědit, a kdo se naopak dědictví vzdá či je odmítne. Dědici se dále mohou dohodnout, že pozůstalost získají do podílového spoluvlastnictví a určit velikost svých podílů, nebo určit, kdo zdědí konkrétní majetek.
Pokud dědici stanoví, že jeden z nich vyplácí jiného, je třeba v dohodě určit nejen konkrétní částku, ale také termín vyplacení dědického podílu ostatním dědicům.
Na základě dohody mohou dědici také zřídit věcné břemeno (např. doživotní právo bezplatného užívání nemovitosti) či zástavní právo.
Občanský zákoník skutečně umožňuje, aby se dědicové dohodli podle své vůle. Mohou si také určit, na kterého dědice přejdou dluhy zůstavitele. Přitom ovšem nesmí poškodit práva věřitelů. Pokud dohodou došlo ke zkrácení práv věřitelů, dohoda vůči nim nebude účinná.
Pozor: Dohoda o vypořádání dědictví nesmí být zaměněna za dědickou smlouvu. Dědická smlouva je totiž dohoda mezi zůstavitelem a jeho budoucím dědicem. Názvosloví je však matoucí. Pokud tedy najdete na internetu např. vzor dědické dohody, dejte si proto pozor na to, zda tato „dědická dohoda“, je dohodou o vypořádání dědictví, či zda jde o dědickou smlouvu.
Formální náležitosti dohody
Aby byla dohoda o vypořádání dědictví platná, je potřeba ji uzavřít před notářem jako soudním komisařem, nebo přímo před soudem. S jejím uzavřením musí zároveň souhlasit všichni dědicové. Pokud jeden z nich nesouhlasí, nebo se k dohodě nevyjádří, nemůže dohoda vzniknout.
Dohoda musí být uzavřena ohledně celého majetku zůstavitele, načež dojde k jejímu schválení notářem či soudem, a to jako celek (tedy nelze schválit jen její část).
Dokud neskončí dědické řízení či řízení před odvolacím soudem, může být dohoda nahrazena dohodou novou.
Možnosti dispozice dědiců s dědickým právem jsou omezeny vůlí zůstavitele učiněnou prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Pouze pokud to zůstavitel výslovně v závěti připustil, mohou se dědici vypořádat jinak.
Pokud se dědí podle zákona, vypořádání dědiců je ponecháno zcela jejich vůli.
Notář či soud dohodu neschválí, pokud odporuje zájmům osob pod zvláštní ochranou. Jde zejména o osoby, které nejsou plně svéprávné, nejsou známy či jsou nepřítomny. Nelze však opomínat ani veřejně prospěšnou právnickou osobu či právnickou osobu zřízenou ve veřejném zájmu.
Jestliže se dědicové nedohodnou, rozdělí se dědictví podle výše jejich dědických podílů.
Jak probíhá dědické řízení
Řízení o pozůstalosti začíná okamžikem, kdy je vystaven úmrtní list zemřelé osoby, který matriční úřad zašle na soud. Ten následně určí, který notář projedná dědictví.
Notáře, který zajistí průběh dědického řízení, si tedy nevybírají samotní dědicové.
Notář následně osloví obvykle osobu, která organizovala pohřeb či se podívá do evidence obyvatel, a zjistí, kdo jsou dědicové (okruh dědiců). Dědicem bývá nejčastěji zůstavitelův manžel a děti.
Předběžné šetření
V předběžném šetření notář zjišťuje, zda zůstavitel sepsal tzv. pořízení pro případ smrti, tedy závěť, dědickou smlouvu či dovětek. V praxi se nejvíce využívá závěť, v níž zůstavitel uvádí okruh dědiců, včetně jejich dědických podílů (tedy určuje, který majetek připadne konkrétním dědicům).
Vzor závěti je dostupný jako předpřipravený vzorový dokument, který si individuálně doplníte a upravíte.
Notář v předběžném šetření zjišťuje, jaký majetek po sobě zesnulý zanechal. Využívá k tomu zejména veřejné rejstříky. Ohledně informací, jež neobsahují veřejné rejstříky, se dotazuje samotných dědiců. Dědici tak musí notáři poskytnout nejrůznější doklady jako například vkladní knížky, výpisy z účtů a kupní smlouvy.
Notář sám majetek neoceňuje. Dědici buď učiní prohlášení o hodnotě majetku zůstavitele, nebo dojde k jeho ocenění na základě znaleckého posudku (konkrétního znalce vybírá notář).
Projednání dědictví
Poté, co notář obdrží veškeré potřebné informace, nařídí projednání dědictví, k němuž předvolá všechny osoby, které se považují za dědice.
V rámci projednání dochází k provedení soupisu majetku a dluhů zůstavitele. Následně se majetek ocení a určí se konkrétní dědicové, včetně jejich dědických podílů (majetku, který na ně připadá).
Lhůta pro vyrovnání dědictví není notáři určena. Řízení trvá standardně několik měsíců.
Ve složitých případech (např. tam, kde se dědí podíl v obchodní korporaci) je vhodné, aby dědicové uzavřeli dohodu o správě pozůstalosti po dobu trvání dědického řízení. Zajistí se tak chod společnosti, než dojde k rozdělení majetku zůstavitele.
Pokud však mezi dědici vznikne o majetek a dluhy zůstavitele spor, průběh dědického řízení se může prodloužit až na několik let, a to do doby vydání rozhodnutí soudu. Vhodné řešení tudíž představuje uzavření dohody o vypořádání dědictví.
Poslední aktualizace: 24. ledna 2025
