Zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění: průvodce

Zákon o nemocenském pojištění je zákon č. 187/2006 Sb., účinný od 1. 1. 2009, který upravuje, kdo je nemocensky pojištěn a za jakých podmínek dostane nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, ošetřovné a další dávky. Týká se zaměstnanců včetně pracovníků na dohody, osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a ošetřujících lékařů.

Základní údaje o předpisu
Číslo a název	Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Přijat (ze dne)	14. 3. 2006
Účinnost od	1. 1. 2009 (§ 201)
Aktuální znění účinné od	1. 7. 2026
Poslední novela	zákon č. 300/2025 Sb.
Příští ohlášená změna	žádná (stav e-Sbírky k 9. 10. 2026)
Stav	platný a účinný

Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗

Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 9. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 7. 2026

Ve zkratce: Z nemocenského pojištění se vyplácí šest dávek: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (§ 4). Nemocenské náleží od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a nejdéle 380 dnů (§ 26), ve výši 60 %, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu (§ 29). Peněžitá pomoc v mateřství činí 70 % a u matky trvá zpravidla 28 týdnů (§ 33 a § 37), otcovská 70 % po dobu 2 týdnů (§ 38b a § 38c), ošetřovné 60 % nejdéle 9 dnů, u osamělého pojištěnce s dítětem do 16 let 16 dnů (§ 40 a § 41). Místo pobytu během neschopenky smíte změnit jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře (§ 56 odst. 3). Osoby samostatně výdělečně činné jsou pojištěny jen tehdy, když se k pojištění přihlásí (§ 11).

Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.

Kdy budete zákon o nemocenském pojištění potřebovat

Jste na neschopence a chcete být jinde než doma. Změnit místo pobytu smíte jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře a v prvních 14 dnech to musíte předem oznámit i zaměstnavateli (§ 56 odst. 3). Postup včetně změny adresy přes víkend popisuje článek Změny dočasné pracovní neschopnosti.
Chcete vědět, jaké vycházky vám lékař může povolit. Nejvýše 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin (§ 56 odst. 6).
Čekáte kontrolu dodržování režimu. Kontrolu provádí orgán nemocenského pojištění a v prvních 14 dnech může kontrolovat i zaměstnavatel (§ 76 a § 65 odst. 2).
Blíží se porod a řešíte mateřskou. Podmínky nároku, tedy 270 dnů pojištění v posledních dvou letech, stanoví § 32, délku § 33. Souvislosti s mateřskou dovolenou podle zákoníku práce shrnuje článek Mateřská dovolená.
Narodilo se vám dítě a chcete čerpat otcovskou. Nastoupit musíte do 6 týdnů od narození (§ 38a odst. 4), dávka se vyplácí 2 týdny. Více v článku Otcovská dovolená: od kdy platí a kdo má na ni nárok.
Onemocnělo vám dítě nebo pečujete o blízkého po hospitalizaci. Ošetřovné upravují § 39–41, dlouhodobé ošetřovné § 41a–41f.
Podnikáte jako OSVČ. Nemocenské pojištění je pro vás dobrovolné a vzniká přihláškou (§ 11 a § 13). Pojistné upravuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení, zálohy popisuje článek Zálohy OSVČ.

Nechce se vám počítat redukci denního vyměřovacího základu ručně? Kalkulačka náhrady mzdy za nemoc a nemocenské spočítá náhradu mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dnů (§ 192 zákoníku práce) i nemocenské od 15. dne podle § 21, § 26 a § 29 tohoto zákona s redukčními hranicemi pro rok 2026 (1 633, 2 449 a 4 897 Kč), včetně časové osy a podpůrčí doby 380 dnů.

Struktura zákona o nemocenském pojištění

Část	Co upravuje	Paragrafy
Část první: Úvodní ustanovení	Rozsah působnosti, povinná a dobrovolná účast, vymezení pojmů, výčet dávek	§ 1–4
Část druhá: Účast na pojištění	Okruh pojištěných osob, účast zaměstnanců (rozhodný příjem, zaměstnání malého rozsahu, dohoda o provedení práce), účast OSVČ, vznik a zánik pojištění	§ 5–13
Část třetí: Dávky	Obecné podmínky nároku, ochranná lhůta, denní vyměřovací základ a redukční hranice, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek	§ 14–52
Část čtvrtá: Posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění	Dočasná pracovní neschopnost, režim a místo pobytu, povinnosti lékařů, pojištěnců a zaměstnavatelů, kontrola režimu	§ 53–79
Část pátá: Organizace a provádění	Orgány nemocenského pojištění, povinnosti zaměstnavatelů a pojištěnců, uplatnění a výplata dávek, informační systémy, sankce a přestupky, řízení	§ 81–159
Část šestá: Společná ustanovení	Podání a další společná pravidla	§ 160–167g
Část sedmá: Přechodná a závěrečná ustanovení	Přechodná ustanovení, zmocnění, zrušovací ustanovení, účinnost	§ 168–201

Zákon má sedm částí. Pro většinu lidí jsou podstatné část třetí (dávky) a část čtvrtá (neschopenka, režim a kontrola). Pojistné, ze kterého se dávky financují, zákon neupravuje a odkazuje na zvláštní předpis (§ 1 odst. 2).

Klíčové paragrafy zákona o nemocenském pojištění: doslovné znění a co znamenají

§ 4: Druhy dávek

§ 4 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

Z pojištění se poskytují tyto dávky:

a) nemocenské,

b) peněžitá pomoc v mateřství,

c) dávka otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“),

d) ošetřovné,

e) dlouhodobé ošetřovné,

f) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Co to znamená: Výčet je uzavřený: z nemocenského pojištění se poskytuje právě těchto šest dávek. „Mateřská“ je hovorový název peněžité pomoci v mateřství a „otcovská dovolená“ je ve skutečnosti dávka otcovské poporodní péče. Rodičovský příspěvek mezi dávky nemocenského pojištění nepatří. Nárok vzniká, pokud jsou podmínky splněny v den vzniku sociální události v době pojištění (§ 14 odst. 1).

§ 26: Podpůrčí doba u nemocenského

§ 26 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.

Co to znamená: Nemocenské náleží, trvá-li neschopenka nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů (§ 23), a vyplácí se až od 15. kalendářního dne. Prvních 14 dnů dostává zaměstnanec v pracovní dny náhradu mzdy od zaměstnavatele podle zákoníku práce (§ 192). Nejdéle se nemocenské vyplácí 380 kalendářních dnů a do této doby se započítávají předchozí neschopenky z posledních 380 dnů, ledaže pojištěná činnost od skončení poslední neschopenky trvala aspoň 190 kalendářních dnů (§ 26 odst. 2). Na žádost lze výplatu po uplynutí podpůrčí doby prodloužit, pokud se očekává brzké uzdravení (§ 27).

§ 29: Výše nemocenského

§ 29 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Výše nemocenského za kalendářní den činí

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Co to znamená: Procento se počítá z denního vyměřovacího základu, tedy z příjmů za 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku neschopenky vydělených počtem kalendářních dnů (§ 18 odst. 1 a 3). Základ se před výpočtem redukuje: do první redukční hranice se počítá 90 %, mezi první a druhou 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranici se nepřihlíží (§ 21 odst. 1 písm. a)). Konkrétní částky zákon neuvádí. Stanoví jen vzorec (§ 22 odst. 1) a hranice pro každý rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce (§ 22 odst. 3).

§ 56: Režim dočasně práce neschopného pojištěnce a místo pobytu

§ 56 odst. 2, 3 a 6 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(2) Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje

a) stanovení individuálního léčebného postupu podle zvláštního právního předpisu37),

b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt v souladu s odstavcem 3,

c) povolení vycházek, včetně jejich rozsahu a doby, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tyto vycházky nevylučuje,

d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 3 věty první a třetí, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený individuální léčebný postup tuto změnu nevylučuje,

e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje Úřad práce České republiky.

(3) Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci podle věty první povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)] také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem v listinné nebo elektronické podobě anebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně. Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.

(6) Vycházky podle odstavce 2 písm. c) může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený individuální léčebný postup. Ošetřující lékař může vycházky povolit podle věty první nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, na žádost dočasně práce neschopného pojištěnce a po předchozím souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění uděleného na základě žádosti ošetřujícího lékaře povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně. Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.

Co to znamená: Během neschopenky se musíte zdržovat v místě pobytu, které jste sdělili lékaři, a dodržovat povolené vycházky. Změnit místo pobytu, i jen na víkend, smíte jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře; o změnu musíte požádat předem (§ 64 odst. 1 písm. i)). V prvních 14 dnech změnu navíc předem prokazatelně oznamujete zaměstnavateli. Pobyt v cizině lékař povolí jen po souhlasu orgánu nemocenského pojištění. Vycházky lze povolit nejvýše na 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou, výjimečně si můžete se souhlasem tohoto orgánu dobu vycházek volit sami.

Další povinnosti pojištěnce vyjmenovává § 64 odst. 1, například umožnit kontrolu, označit místo pobytu, při kontrole prokázat totožnost a nejpozději následující pracovní den oznámit důvody nepřítomnosti.

§ 76: Kontrola dodržování režimu

§ 76 odst. 1, 2 a 4 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci z vlastního podnětu nebo z podnětu ošetřujícího lékaře pojištěnce anebo zaměstnavatele. Podá-li podnět k provedení této kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele informovat v listinné nebo elektronické podobě.

(2) O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se sepisuje záznam v listinné nebo elektronické podobě, ve kterém se uvede výsledek kontroly. Pokud bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu, zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.

(4) Provedl-li kontrolu dodržování povinností stanovených v § 56 odst. 2 písm. b) zaměstnavatel, vyhotoví záznam o kontrole v listinné nebo elektronické podobě jen, zjistí-li porušení povinnosti, a zašle jej dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a orgánu nemocenského pojištění.

Co to znamená: Kontrolu provádějí pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění, kteří se musí prokázat průkazem s fotografií (odst. 3). Podá-li podnět lékař nebo zaměstnavatel, musí kontrola proběhnout do 7 dnů. Zaměstnavatel smí sám kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje vycházky, a to v prvních 14 dnech neschopenky (§ 65 odst. 2 písm. c)). Kdo režim poruší nebo kontrolu neumožní, tomu může být nemocenské kráceno nebo odňato až do konce neschopenky (§ 125).

§ 32: Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství

§ 32 odst. 1, 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má

a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,

b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 38),

c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela,

d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [§ 57 odst. 1 písm. e)] nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle § 67 písm. d), a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství [§ 36 odst. 1 písm. c)],

e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel dohodu v listinné podobě podle odstavce 8, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích,

f) pojištěnka uvedená v písmenu a), která splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavců 2 a 3, jestliže až do dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství pobírá nemocenské z dřívějšího pojištění.

(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.

(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.

Co to znamená: Mateřskou dostane žena, která byla nemocensky pojištěna alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem; dny z různých pojištění se sčítají (odst. 5) a za podmínek odstavce 4 se započítává i doba studia. OSVČ musí mít navíc alespoň 180 dnů dobrovolného pojištění v posledním roce. Nastoupit lze od počátku 8. týdne před očekávaným porodem. Za podmínek písm. e) může mateřskou po 6. týdnu od porodu převzít i otec. Od 1. 7. 2026 může žena, která 270 dnů nesplní, získat nárok v období do 4 let od předchozího porodu, pokud byla před předchozí mateřskou pojištěna alespoň 540 dnů v posledních 4 letech (§ 37a).

§ 33: Délka peněžité pomoci v mateřství

§ 33 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí

a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,

b) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí,

c) 22 týdnů u pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e),

d) 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.

Co to znamená: Matka pobírá mateřskou 28 týdnů, při vícerčatech 37 týdnů. Ostatní oprávnění podle § 32 odst. 1 písm. b) až e), například otec po dohodě s matkou nebo osoba, která převzala dítě do náhradní péče, mají podpůrčí dobu 22 týdnů, při péči o dvě a více dětí 31 týdnů. Podpůrčí doba běží od nástupu, který si žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným porodem; pokud den neurčí, nastupuje počátkem 6. týdne (§ 34 odst. 1). Nesmí být kratší než 14 týdnů a nesmí skončit dříve než 6 týdnů po porodu (§ 35 odst. 1). Výše činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu (§ 37), přičemž do první redukční hranice se počítá 100 % (§ 21 odst. 1 písm. b)).

§ 38a: Podmínky nároku na otcovskou

§ 38a odst. 1, 3 a 4 zákona o nemocenském pojištění · znění účinné od 1. 7. 2026 · e-Sbírka ↗

(1) Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě,

a) jehož je otcem,

b) které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.

(3) Podmínkou nároku na otcovskou osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou podle § 38b odst. 2; to však neplatí, vznikla-li osobě samostatně výdělečně činné účast na pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, jestliže při výkonu tohoto zaměstnání byla účastna pojištění jako zaměstnanec alespoň v posledních 3 měsících trvání tohoto zaměstnání. Věta první se použije obdobně pro zahraničního zaměstnance.

(4) Otcovská podle odstavce 1 náleží, pokud nástup na otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Není-li dále stanoveno jinak, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Jde-li o narozené dítě, období podle věty první a druhé se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení. Bylo-li by však období pro nástup na otcovskou ode dne úmrtí dítěte kratší než 2 týdny, otcovská podle odstavce 2 náleží, pokud nástup na tuto otcovskou nastal v období 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte.

Co to znamená: Otcovská náleží otci, který o dítě pečuje, a také tomu, kdo převzal do náhradní péče dítě mladší 7 let. Na dávku je třeba nastoupit do 6 týdnů od narození nebo převzetí; u narozeného dítěte se tato doba prodlužuje o dny, kdy bylo dítě ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky hospitalizováno. Dávka se vyplácí 2 týdny (§ 38b odst. 1) ve výši 70 % denního vyměřovacího základu (§ 38c). Podmínku 3 měsíců předchozí účasti na pojištění zákon stanoví jen pro OSVČ a zahraniční zaměstnance (odst. 3), u zaměstnance obdobnou čekací dobu § 38a neobsahuje.

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné: Ošetřovné náleží, pokud nemůžete pracovat, protože ošetřujete nemocné dítě mladší 10 let nebo jinou osobu, nebo pečujete o dítě mladší 10 let, protože jeho škola či školské zařízení byly z nařízení uzavřeny, dítě do nich nemůže kvůli karanténě nebo osoba, která o ně jinak pečuje, onemocněla, porodila či jí byla nařízena karanténa (§ 39 odst. 1). Vyplácí se nejdéle 9 kalendářních dnů, osamělému pojištěnci s dítětem do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, 16 dnů (§ 40 odst. 1), ve výši 60 % (§ 41). Dlouhodobé ošetřovné náleží za péči o osobu po hospitalizaci trvající alespoň 4 dny, pokud bude péči potřebovat nejméně 30 dnů, nebo o osobu vyžadující paliativní péči (§ 41a odst. 2 a 3), nejdéle 90 dnů (§ 41e odst. 1) ve výši 60 % (§ 41f).

Časové verze znění

Zákon je účinný od 1. 1. 2009 (§ 201) a aktuální konsolidované znění je účinné od 1. 7. 2026.

Účinné od	Účinné do	Novela	Stav	e-Sbírka
1. 7. 2026	–	zákon č. 300/2025 Sb.	aktuální	znění ↗
1. 4. 2026	30. 6. 2026	zákon č. 360/2025 Sb.	minulé	znění ↗
1. 1. 2026	31. 3. 2026	zákon č. 268/2025 Sb., zákon č. 89/2024 Sb.	minulé	znění ↗
1. 10. 2025	31. 12. 2025	zákon č. 152/2025 Sb.	minulé	znění ↗
1. 7. 2025	30. 9. 2025	zákon č. 395/2024 Sb., zákon č. 77/2025 Sb., zákon č. 218/2025 Sb.	minulé	znění ↗
…
1. 1. 2009	28. 2. 2009	původní znění	minulé	znění ↗

E-Sbírka vede u zákona o nemocenském pojištění 62 účinných znění. Tabulka ukazuje aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 9. 10. 2026.

Co se v zákoně o nemocenském pojištění změnilo

Od 1. 7. 2026 (zákon č. 300/2025 Sb.): Nové § 37a–37c dávají nárok na peněžitou pomoc v mateřství i ženě, která nesplní 270 dnů pojištění, jde-li o období do 4 let od předchozího porodu a před předchozí mateřskou byla pojištěna alespoň 540 dnů v posledních 4 letech. Navazující změny § 19, 83 a 109.
Od 1. 4. 2026 (zákon č. 360/2025 Sb.): Přihlašování zaměstnanců a údaje pro výpočet dávek zaměstnavatelé plní přes jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (§ 93, 94, 97, 122, 123, 131).
Od 1. 1. 2026 (zákony č. 268/2025 Sb. a 89/2024 Sb.): Úprava pojmu domácnost při svěření dítěte do péče obou rodičů (§ 3 písm. u)), rozhodnutí o předběžné nebo prozatímní úpravě poměrů dítěte v § 38 písm. h) a vynětí členů okrskových volebních komisí z pojištění (§ 5).
Od 1. 10. 2025 a 1. 7. 2025 (zákony č. 152/2025 Sb., 395/2024 Sb., 77/2025 Sb. a 218/2025 Sb.): Technické a navazující změny, dotčeny § 5, 92, 94, 116, 122, 123 a 142.
Od 1. 1. 2025 (zákony č. 395/2024 Sb., 163/2024 Sb. a 470/2024 Sb.): Rozsáhlá novela. Hranice účasti na pojištění u dohody o provedení práce se změnila z příjmu „vyššího než 10 000 Kč“ na 25 % průměrné mzdy (§ 7a), ošetřovné mohou čerpat i zaměstnanci na dohodu o provedení práce a o pracovní činnosti a dobrovolně pojištěné OSVČ, u nich po 3 měsících pojištění (§ 39), u dlouhodobého ošetřovného odpadla podmínka shodného trvalého pobytu druha nebo družky (§ 41a) a změnu místa pobytu lze zaměstnavateli oznámit i elektronicky (§ 56 odst. 3).
Od 1. 7. 2024 (zákon č. 349/2023 Sb.): Evidence zaměstnanců na dohodu o provedení práce, kteří nejsou účastni pojištění, v registru pojištěnců (§ 85, 93–95, 120, 122).
Od 1. 1. 2024 (zákony č. 277/2019 Sb., 349/2023 Sb., 412/2023 Sb. a 321/2023 Sb.): Posudky o invaliditě vydává Institut posuzování zdravotního stavu (§ 59 odst. 2), správy sociálního zabezpečení se nazývají „územní“ (§ 50 a další) a ošetřovné náleží po celou podpůrčí dobu, i když dítě během ní dosáhne 10 let (§ 40 odst. 8).
Rok 2023: zákony č. 75/2023 Sb. (od 1. 4. 2023) a č. 326/2021 Sb., 320/2022 Sb. a 423/2022 Sb. (od 1. 1. 2023); obsah zde nepopisujeme, přehled je v časových verzích v e-Sbírce.

Související články a vzory

Nejčastější otázky

Můžu na neschopence změnit adresu přes víkend?

Ano, ale jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře (§ 56 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb.). I krátký pobyt jinde je změnou místa pobytu, o kterou musíte lékaře požádat předem (§ 64 odst. 1 písm. i)). V prvních 14 kalendářních dnech neschopenky musíte změnu navíc předem oznámit zaměstnavateli, písemně, elektronicky nebo jinak prokazatelně. Pobyt v cizině lékař povolí jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění.

Jak dlouho musím být zaměstnaná, abych měla nárok na mateřskou?

Musíte být nemocensky pojištěna alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství (§ 32 odst. 2). Doby z různých zaměstnání se sčítají (§ 32 odst. 5). OSVČ musí mít navíc alespoň 180 dnů dobrovolného pojištění v posledním roce (§ 32 odst. 3). Od 1. 7. 2026 lze nárok získat i bez splnění 270 dnů do 4 let od předchozího porodu, pokud splníte podmínky § 37a.

Jak dlouho trvá mateřská?

Peněžitá pomoc v mateřství se matce vyplácí 28 týdnů, při porodu dvou a více dětí 37 týdnů (§ 33). Nastoupit lze v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným porodem; když den nástupu neurčíte, nastupujete počátkem 6. týdne (§ 34 odst. 1). Mateřská nesmí trvat méně než 14 týdnů a skončit dříve než 6 týdnů po porodu (§ 35 odst. 1).

Kdo platí otcovskou a jak dlouho trvá?

Otcovská je dávka nemocenského pojištění, ne plat od zaměstnavatele (§ 4 písm. c)). Trvá 2 týdny (§ 38b odst. 1) a činí 70 % denního vyměřovacího základu (§ 38c). Zaměstnanec žádost podává u zaměstnavatele (§ 109 odst. 2 písm. b) bod 1), OSVČ u územní správy sociálního zabezpečení. Pojištění zaměstnanců provádějí územní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení (§ 82 odst. 1 písm. a)) a dávky vyplácí územní správa (§ 110 odst. 3 a 5).

Od kdy se platí nemocenská a kdo platí prvních 14 dní?

Nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (§ 26 odst. 1). Prvních 14 kalendářních dnů přísluší zaměstnanci za pracovní dny náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného výdělku upraveného redukčními hranicemi podle § 192 zákoníku práce. Nemocenské se pak vyplácí nejdéle 380 kalendářních dnů ode vzniku neschopenky, u poživatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně nejvýše 70 dnů (§ 28 odst. 1).

Jaké vycházky může lékař na neschopence povolit?

Nejvýše 6 hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin; lékař přitom určí konkrétní časový úsek nebo úseky (§ 56 odst. 6). Vycházky povolí jen tehdy, pokud to zdravotní stav a léčebný postup nevylučují. Výjimečně, například při intenzivní léčbě, může lékař se souhlasem orgánu nemocenského pojištění povolit, abyste si dobu vycházek volili podle aktuálního stavu.

Jak tuto stránku připravujeme

Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra) a změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky. Naposledy jsme citace porovnali 9. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.

Upozornění: Obsah této stránky má informativní charakter, vysvětluje obecně text zákona a nenahrazuje posouzení konkrétní situace. Nejde o právní službu. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.