Mnoho podnikatelů v současné době spolupracuje s freelancery. Tato spolupráce přináší hned několik výhod oproti zaměstnancům či agenturním pracovníkům. Jak ale tuto spolupráci právně upravit? Kdy je výhodnější uzavřít smlouvu o spolupráci a kdy se vyplatí spíše smlouva o dílo? Co musí tyto smlouvy obsahovat? A na co si dát pozor při podpisu smlouvy o dílo či smlouvy o spolupráci s freelancerem?
Kdo je a jak funguje freelancer
Freelancer je drobný podnikatel, specializující se na určitý obor, který poskytuje své služby jako podnikající fyzická osoba (OSVČ).
Nejčastěji se s tímto pojmem setkáte v dynamických oblastech jako IT, influencer marketing, správa webů a sociálních sítí nebo třeba grafika.
Spolupráce s freelancerem nabízí flexibilnější řešení než nábor zaměstnanců, neboť můžete vždy zvolit právě potřebného odborníka (např. programátor, grafik atd.).
Na rozdíl od spolupráce s agenturou pak freelanceři nabízí možnost většího přizpůsobení svých služeb potřebám zákazníků, jakož i nižší ceny. A to zejména z důvodu užší specializace na určitý obor.
Spolupráce mezi podnikatelem a freelancerem
Freelancer zpravidla poskytuje své služby dalším podnikatelům, a to v souvislosti s jejich vlastním podnikáním.
Správně nastavená spolupráce mezi OSVČ (popř. firmou) a freelancerem je proto klíčová.
V praxi se používají především 2 formy spolupráce:
- spolupráce založená na smlouvě o spolupráci,
- spolupráce založená na smlouvě o dílo.
Co je dohoda o spolupráci
Dohoda o spolupráci je smlouvou, upravující práva a povinnosti 2 či více smluvních stran při vzájemné součinnosti.
Někdy bývá označována též jako rámcová smlouva, neboť často nastavuje obecný rámec spolupráce mezi podnikateli. Na jeho základě se následně uzavírají smlouvy vztahující se ke konkrétním projektům (typicky smlouvy o dílo, licenční smlouvy apod.).
Z tohoto důvodu se předmětná smlouva nejčastěji používá pro úpravu dlouhodobé spolupráce, u níž lze očekávat postupné uzavírání většího počtu navazujících smluv.
Smlouva o spolupráci v takovém případě řeší např.:
- podmínky a způsob uzavírání smluv o konkrétních projektech (např. smluvní typ a forma),
- výlučnost spolupráce (možnost stran ve stejné věci spolupracovat s dalšími osobami),
- ochranu know-how (vč. např. dohody o mlčenlivosti).
Tyto záležitosti tak již není nutné řešit v každé navazující smlouvě zvlášť.
Někdy se lze ovšem setkat i se smlouvami o spolupráci, na jejichž základě dochází přímo k poskytování služeb, aniž by došlo k uzavření dalších smluv.
Takové smlouvy se svým obsahem podobají smlouvám o dílo, tudíž se na ně aplikuje jejich právní úprava.
Jak sepsat smlouvu o spolupráci
Odpověď na otázku, co musí obsahovat smlouva o vzájemné spolupráci, není zcela jednoznačná. Jelikož se jedná o tzv. nepojmenovanou smlouvu, zákon výslovně nestanovuje její náležitosti.
V praxi se tak vychází z obecných ustanovení o smlouvách, které obsahuje občanský zákoník, a z vůle samotných stran s širokým prostorem pro jejich vlastní ujednání.
Obecně by smlouva o spolupráci měla obsahovat:
- identifikaci stran (jméno, příjmení, sídlo a IČO podnikajících fyzických osob, resp. název, sídlo a IČO právnických osob),
- předmět spolupráce (vymezení činnosti, včetně vzájemných práv a povinností),
- platební podmínky (zejm. výše odměny, splatnost a způsob úhrady),
- odpovědnost za poskytované služby či jiná plnění (ze smlouvy by mělo být zřejmé, jak je rozdělena odpovědnost mezi stranami),
- ukončení spolupráce (podmínky výpovědi smlouvy, popř. odstoupení od ní),
- datum, místo a podpisy stran.
Smlouva může být písemná i ústní. S ohledem na právní jistotu a možné budoucí spory však vždy doporučujeme písemnou formu.
Co je smlouva o dílo
Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu.
Tímto dílem je vždy činnost (tedy aktivita), ať již s hmotným či nehmotným výsledkem (označovaným též jako tzv. předmět díla).
Dílem tak bude např. tvorba webu, zatímco hotový web bude nehmotným předmětem díla.
Kdy se využívá smlouva o dílo
Na základě smlouvy o dílo poskytují freelanceři konkrétní služby (např. tvorba reklamních materiálů, programování, překladatelství apod.).
Smlouva o dílo je uzavírána jak v návaznosti na smlouvu o spolupráci, tak i samostatně, zejména v případech krátkodobé či jednorázové spolupráce s freelancerem.
Jak sepsat smlouvu o dílo
Smlouva o dílo musí splňovat náležitosti stanovené občanským zákoníkem.
Zejména musí obsahovat:
- identifikaci stran,
- specifikaci díla (co nejpřesnější vymezení požadované činnosti, včetně místa a termínu provedení),
- závazek zhotovitele provést dílo,
- závazek objednatele zaplatit jeho cenu,
- vzájemná práva a povinnosti stran,
- datum, místo a podpis stran.
I v tomto případě je ponecháno na vůli stran, zda zvolí ústní či písemnou formu smlouvy.
Subdodavatelská smlouva o dílo
Jde o smlouvu o dílo, kterou osoba dodávající určité plnění (dodavatel) uzavírá za účelem spolupráce na tomto plnění s další osobou (subdodavatelem).
V praxi to vypadá např. takto:
Podnikatel má zákazníkovi dodat nový web. K tomu bude potřebovat také vhodnou grafiku, a proto uzavře smlouvu o dílo s freelancerem, který mu dodá požadované obrázky. Podnikatel zde působí jako dodavatel, zatímco freelancer je v roli subdodavatele.
Jedná se o poměrně častý jev, zejména u náročných projektů vyžadujících odbornost v různých oblastech (např. grafika, marketing, technika apod.).
Na co si dát pozor při spolupráci s freelancerem
Při spolupráci s freelancerem je třeba vždy dbát na to, aby nedošlo k porušení pracovního práva a nejednalo se o tzv. švarcsystém.
Ten spočívá v tom, že freelancer:
- má postavení zaměstnance (při výkonu práce nejedná samostatně, ale musí se řídit příkazy druhé strany (tj. objednatele), vystupuje jejím jménem vůči 3. osobám atd.),
- ale z hlediska práva zůstává podnikatelem (strany uzavřely smlouvu o spolupráci či o dílo, nikoli pracovní).
V důsledku toho dochází ke krácení daní i povinných odvodů a oběma stranám tak hrozí až milionové pokuty od inspekce práce.
Jak se daní smlouva o spolupráci a smlouva o dílo
Jelikož je freelancer podnikatelem, bude odměnu z těchto smluv danit jako příjem ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů.
Sazba daně u fyzických osob činí v roce 2024:
- 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy (tzn. do 1 582 812 Kč),
- 23 % pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy (tzn. nad 1 582 812 Kč).
Poslední aktualizace: 21. října 2024
