Ochrana osobnosti a nový občanský zákoník (bulvární deníky)

Nový občanský zákoník (dále jen NOZ), vymezuje osobnost člověka v § 81 NOZ a plynule pokračuje přes ochranu podoby a soukromí, práva na duševní a tělesnou integritu a dalších pododvětvích osobnostních práv až k § 117 NOZ, kde osobnostní práva končí. Na první pohled již zde můžeme vidět značný rozdíl oproti „staré“ právní úpravě.

Zatímco v občanském zákoníku z roku 1964 (dále jen OZ) se ochrany osobnosti dotýká pouze 7 paragrafů, NOZ této problematice věnuje značně větší pozornost a nutno podotknout, že zcela zaslouženě. V úvodním ustanovení osobnostních práv NOZ stanoví, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Pro nás z pohledu ochrany osobnosti vs. bulvární deníky, bude stěžejní ochrana důstojnosti člověka, jeho vážnosti, cti a soukromí.

Základní pravidlo

Mezi zásadní normy ochrany osobnosti patří základní pravidlo, že člověk, který byl dotčen na svých osobnostních právech, má zákonem přiznané právo domáhat se, aby od tohoto neoprávněného zásahu bylo upuštěno, nebo pro případ, že již tak bylo učiněno, požadovat odstranění nastalého následku. Pokud toto zákonné ustanovení převedeme z nudné teorie do praxe, jedná se o klasickou situaci. Pan Alois, který je veřejně známým politikem za politickou stranu „Lví srdce“, se bude domáhat, aby pan Prokop, jenž pracuje jako redaktor bulvárního plátku „Lži a pomluvy“, zanechal rozšiřování nepravdivých a lživých informací o jeho milostném poměru s jeho sekretářkou Vilmou a bude následně požadovat odstranění nastalého následku. Jelikož je pan Prokop zaměstnancem bulvárního deníku, bude se pan Alois se svým nárokem obracet právě na jeho zaměstnavatele. To v praxi znamená, že musí podat žalobu na porušení ochrany osobnosti proti bulvárnímu deníku, popř. proti jeho majiteli, což můžou být různé mediální skupiny či nadnárodní korporace. Pokud by se stalo, že by pan politik Alois nenadále zemřel, má právo domáhat se jeho ochrany osobnosti kterákoliv z osob jemu blízkých. Osobu blízkou NOZ specifikuje ve svých úvodních ustanoveních, konkrétně v § 22 odst. 1. Může se klasicky jednat o jeho zletilé děti Aničku a Petra, sourozence Bartoloměje, manželku Jolanu, registrovaného partnera Alfréda atd. Dokonce se toto ustanovení vztahuje i na ty osoby, které jsou navzájem sobě tak blízké, že by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, důvodně pociťovaly jako újmu vlastní.

Právnické osoby a ochrana osobnosti

Novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší oproti „staré“ právní úpravě, resp. která obnovuje stav, který byl v OZ zrušen, je skutečnost, že pokud bude souviset neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato dotčená právnická osoba.[1] V praktickém životě by tato situace vypadala následovně.

Pan Alois by se vedle svých politických aktivit věnoval ještě jiné prospěšné činnosti – stal by se předsedou nadace proti boji s korupcí. Pan redaktor Prokop bulvárního časopisu „Lži a pomluvy“ by si na pana Aloise již zasedl a napsal by o něm, že předseda spolku proti boji s korupcí je známý mafián a korupčník, který je svými nekalými praktikami znám především v pražském podsvětí pod přezdívkou „zlý Lojza.“ Tato dotčená nadace může tento bulvární atak na svého oblíbeného předsedu vnímat jako úmyslný útok, který ji poškozuje a dehonestuje před širokou veřejností. Na základě výše uvedených skutečností by nadaci v takovémto případě náleželo právo na ochranu osobnosti uplatnit. Avšak může tak učinit jen a pouze jménem pana Aloise a s jeho výslovným souhlasem. To neplatí, pokud by pan Alois zemřel, pak může jednat zcela logicky bez jeho souhlasu a vědomí. Stejně tak by tomu bylo, pokud by pan Alois nemohl projevit vůli pro nepřítomnost (nachází se na roční dovolené v Amazonském deštném pralese) či pro neschopnost úsudku (spadl ze schodů a ocitl se v několikatýdenním bezvědomí).

Může mě bulvár vyfotit?

V další části ochrany osobnosti se zaměříme na problematiku podoby a soukromí. O tomto institutu hovoří nový občanský zákoník v § 84, kde se doslovně říká, že zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. Toto zákonné ustanovení má samozřejmě i své limity. Prvním z nich je okolnost, kdy osoba svolí k zobrazení své podoby a je jí zřejmé, že toto „zobrazení“ bude nadále šířeno. Zde platí, že automaticky svoluje i k dalšímu rozšiřování a rozmnožování, ovšem pouze obvyklým způsobem, který mohla sama vzhledem k okolnostem, za kterých byla „zobrazena“, rozumně předpokládat.

Příklad z praxe. Fotograf Arnošt, nám již z velmi dobře známého bulvárního deníku „Lži a pomluvy“, vyfotí na večírku celebrit slečnu Anežku, novou vycházející hvězdu televizního románu „Láska, peníze a rock´n´roll“, při jejím pózování pro fotografy z ostatních bulvárních plátků. Druhý den se tato fotografie objeví na titulní straně bulvárního časopisu. Anežka (jako osoba veřejně známá) se ocitla na veřejně přístupném večírku, ba co víc, sama zapózovala fotografům, čímž poskytla jednoznačný konkludentní (mlčky) souhlas k dalšímu možnému rozšiřování. V takovémto případě je vše v souladu se zákonem a slečna Anežka nemá právo domáhat se ochrany osobnosti, resp. nebude se svým nárokem úspěšná. Rozdílná situace nastane tehdy, kdy známý herec pan Jiří navštíví charitativní akci pro podporu dětí bez rodin. Kromě popíjení s ostatními celebritami se pan Jiří nechá vyfotit s několika dětmi, kde náležitě projeví svůj soucit s jejich těžkým osudem. Mezi fotografy, kteří tyto fotky dychtivě pořizují, je i neblaze proslulý fotograf Arnošt z bulvárního deníku „Lži a pomluvy.“ Zatímco následující dny ostatní deníky opětují soucit a laskavost pana Jiřího, na titulní straně bulvárního plátku „Lži a pomluvy“ se objeví velký snímek herce Jiřího zachycujícího v objetí se šestiletou holčičkou. Pod touto fotografií je následně velký písmem napsáno: „Šokující zjištění: Známý herec J. se přiznal. Jsem pedofil.“  V našem ukázkovém případě sice byl dodržen požadavek svolení k pořízení fotografie (stejnou formou jako v prvním případě) a také muselo být Jiřímu zcela jistě zřejmé, že fotografie budou rozšířeny dále, ale nikoliv tomu nebylo obvyklým způsobem, který mohl při pózování kromě jiné i pro deník „Lži a pomluvy“ rozumně předpokládat.

Problematika narušování soukromí

Další sférou, které ochrana osobnosti poskytuje v novém občanském zákoníku poměrně zásadní ochranu, je otázka soukromí. NOZ stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam a tyto záznamy dále veřejně šířit. Této ochraně se stejně tak dostává i soukromým písemnostem osobní povahy (dopisy, sms, e-mail, facebookové konverzace atd.). Zde je důležité si povšimnout, že záměrně se zakazuje narušit „soukromé prostory“, nikoli „obydlí“ člověka, protože právo na soukromí zasahuje nejen místo, kde člověk bydlí, ale také místo, kde vykonává svou obvyklou profesi.[2]

V tomto případě se primárně cílí na ochranu proti bulvárním deníkům, protože tyto subjekty mají ve většině případů zájem na tzv. „honu za senzací.“ Pokud tedy nebude mít fotograf Arnošt zákonný důvod k tomu, aby pořizoval snímky uschován v korunách stromů poloobnažené herečky Anežky, jak právě relaxuje na své soukromé zahradě u svého zbrusu nového bazénu, nesmí tyto fotografie obstarávat a stejně tak je nesmí dále šířit. Zákonný důvod si v této situaci dá představit jen stěží. Obecně by se mohlo jednat např. o práci policie, která by shromažďovala důkazy pro zahájení trestního stíhání.  Zákon dále upravuje možnost svolení osoby, která souhlasila s tím, že je možno o ni pořizovat podobizny, zvukové či obrazové záznamy. Toto svolení může být dáno na dobu určitou a osoba, která svolení poskytla, jej může odvolat. Zde je nutné si uvědomit, že pokud by bylo toto svolení odvoláno dříve, než by vypršela doba, na kterou bylo svolení poskytnuto a osoba, jenž svolení odvolala, k tomuto kroku neměla žádný rozumný důvod a ani nenastala žádná podstatná změna okolností, která by ji k tomu opravňovala, musí nahradit osobě, které svolení udělila škodu z tohoto jednání vzniklou. Jednoduše řečeno, pokud někdo v dobré víře spoléhá na to, že Vás bude moci „špehovat“ po určitou dobu, po kterou jste mu to povolili, může po Vás požadovat vzniklou škodu, pokud zpětvzetím Vaší „povolenky“ utrpí nějakou škodu. Opět příklad z praxe. Tato problematika by se dala vztáhnout na mladou celebritu, která se domluví s bulvárním deníkem na spolupráci ve formě každodenního „okénka“ do jejího soukromého života v podobě fotek, krátkých videí či vlastnoručně psaných sloupků. Pokud by tento závazek nedodržela, mohl by po ní bulvární deník vyžadovat náhradu škody, která mu tímto jednáním vznikla.

V problematice ochrany osobnosti nicméně existuje i několik výjimek, kdy není potřeba svolení osoby, které se zásah do jejího soukromí týká. Hovoříme zde o tzv. licencích, které se mohou pořídit nebo použít přiměřeným způsobem k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Tyto případy jsou klasické situace televizních zpravodajství, vědeckých studií, či uměleckých fotografií. Zde je velmi důležité, aby byl dodržený přiměřený způsob. To zjednodušeně znamená, že nesmí být překročena určitá mez neboli hranice. Dále také není třeba svolení např. k úřednímu účelu.

Malý exkurs na závěr

Pokud se na závěr podíváme do judikatury Nejvyššího soudu, která se týká ochrany osobnosti a bulvárních plátků, tak záhy zjistíme, že je poměrně bohatá. Nejvyšší soud judikoval, že osoba, jež je veřejně známá nebo veřejně činná, musí akceptovat větší míru kritiky než ostatní občané. Dále musí prokázat, jakou  nemajetkovou újmu ji uveřejněná nepravda způsobila. Nejvyšší soud nám vlastně říká, že máme právo vědět, jestli náš oblíbený poslanec, kterému důvěřujeme a udělujeme svůj preferenční hlas, opravdu dodržuje a sdílí hodnoty, na kterých nejen ve volební kampani, ale i ve svém (mediálním) životě lpí, nebo nás pouze tzv. vodí za nos. Máme právo být informováni a stejně tak poslanec, který rozhoduje o správě a budoucím vývoji této země, musí strpět tento větší zájem o svoji maličkost. Problém nastává v případě, kdy jsou publikovány naprosto nepravdivé informace, které vydavatel buď zveřejnil za úmyslem poškodit dotčenou osobu, nebo nepodniknul potřebné kroky, jež by vedly k dostatečnému ověření této skutečnosti. Takovéto jednání soudy posuzují jako protiprávní, které zasahuje do sféry ochrany osobnosti a poškozeným osobám přiznávají náhradu vzniklé nemajetkové újmy v podobě finanční kompenzace. Toto finanční odškodnění se v drtivé většině případů pohybuje v řádech několika desítek tisíc korun, což pro společnosti, které vlastní bulvární časopisy, jsou více než zanedbatelné částky.

Nový občanský zákoník v tomto směru sebou přináší velmi výraznou změnu. Nově bude moci osoba, které bylo bezdůvodně zasaženo do jejich přirozených práv, požadovat kromě klasické peněžité náhrady také dvojnásobek odměny obvyklé za udělení souhlasu s takovým nakládáním. Toto ustanovení by v praxi mělo znamenat, že soudy začnou přiznávat mnohem vyšší částky, než tomu bylo nyní. Rekord nejvyšší vysouzené částky za porušení ochrany osobnosti drží známý český herec Marek Vašut, kterému bylo přiznáno odškodné za nepravdivé články uvedené v bulvárních denících ve výši 1 milionu korun českých. Zde je nutno říci, že pan Vašut je v tomto ohledu v podobě vysokých vysouzených částek za porušení ochrany osobnosti zatím tzv. první vlašťovkou.


[1] Důvodová zpráva (konsolidovaná verze) k zákonu č. 89/2012 Sb., str. 63. Citováno dne 7.11.2013. Dostupné na: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/texty-zakonu/>

[2] Důvodová zpráva (konsolidovaná verze) k zákonu č. 89/2012 Sb., str. 64. Citováno dne 7.11.2013. Dostupné na: <http://obcanskyzakonik.justice.cz/texty-zakonu/>

Image courtesy of graur razvan ionut / FreeDigitalPhotos.net

Ochrana osobnosti a nový občanský zákoník (bulvární deníky)
5 (100%) 2 hlas[ů]