Co je elektronický platební rozkaz a jak podat návrh na jeho vydání

elektronický platební rozkaz

Půjčili jste někomu peníze a on vám je teď nechce vrátit? Zkoušeli jste se dlužníkem spojit, ale nereaguje? Či vám naopak přislíbil úhradu, ale vy jste ji stále neobdrželi? Odkládá dlužník neustále datum splátky? Nevíte, jak získat své peníze zpět? Můžete podat elektronický platební rozkaz, neboli EPR.

Co je EPR? Jak podat návrh na jeho vydání a za jakých podmínek je přípustný? Jaká je výše soudního poplatku?

Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)

  • Poplatníkem je navrhovatel, u odvolání odvolatel (§ 2 odst. 1 a 5 zákona č. 549/1991 Sb.); poplatek je splatný podáním návrhu nebo odvolání (§ 4 odst. 1, § 7 odst. 1). Nezaplatíte-li, soud vyzve k zaplacení ve lhůtě alespoň 15 dnů a po jejím marném uplynutí řízení zastaví; k pozdější platbě nepřihlíží (§ 9 odst. 1 a 3). Platí se na účet soudu u České národní banky s variabilním symbolem podle výzvy, případně v pokladně soudu; kolkové známky od 1. 1. 2025 použít nelze (§ 8, zákon č. 349/2023 Sb.).
  • Peněžité plnění (položka 1): do 20 000 Kč 1 000 Kč, nad 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 %, nad 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky nad 40 000 000 Kč, částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává. Základem je jistina bez úroků a nákladů (§ 6 odst. 1), více nároků se sčítá (§ 6 odst. 2), základ se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru (§ 6 odst. 7). Návrh na vydání platebního rozkazu je žaloba, platí se stejně (§ 172 OSŘ). Poplatek podle sazebníku se vybírá nejvýše 2 000 000 Kč, není-li stanoveno jinak (§ 6a odst. 7).
  • Elektronický platební rozkaz podaný přes aplikaci ePodatelna (položka 2): do 10 000 Kč 400 Kč, do 20 000 Kč 800 Kč, nad 20 000 Kč 4 %. Nevydá-li soud rozkaz a pokračuje v řízení, doměří poplatek do výše položky 1 (bod 2); po vydání rozkazu a odporu se podle textu bodu 2 nedoměřuje, praxe soudů ale není jednotná; návrh podaný jinak než aplikací se platí podle položky 1 (bod 3). Limit 1 000 000 Kč od 1. 7. 2024 neplatí (§ 174a OSŘ).
  • Nemajetková újma v penězích (položka 3): do 200 000 Kč 2 000 Kč, nad 1 %. Nepeněžité plnění (položka 4): 5 000 Kč za každou nemovitou věc (nemovitosti na jednom listu vlastnictví jsou jedna věc, § 6a odst. 6), 15 000 Kč za obchodní závod, 2 000 Kč v ostatních případech. Žalobu na vyklizení sazebník nejmenuje; soudy vyměřují 5 000 Kč za nemovitou věc, kalkulačka tento výklad označuje jako převažující praxi.
  • Rozvod (položka 4a): smluvený 2 000 Kč, ostatní 5 000 Kč, zvláštní vrácení podle § 10 odst. 6. Vypořádání SJM nebo spoluvlastnictví (položka 6): 2 000 Kč, plus 5 000 Kč za nemovitou věc a 15 000 Kč za závod. Výživné (položka 7): do 50 000 Kč 3 000 Kč, nad 3 000 Kč a 1 % z částky nad 50 000 Kč, nejvýše 15 000 Kč; základem je součet opětujících se plnění, na dobu neurčitou pětinásobek ročního plnění (§ 6 odst. 3). Péče o nezletilé včetně jejich výživného (§ 11 odst. 1 písm. a)), výživné mezi rodiči a zletilými dětmi (§ 11 odst. 1 písm. c)) a navrhovatel určení nebo zvýšení výživného (§ 11 odst. 2 písm. c)) jsou osvobozeni.
  • Odvolání (položka 22): peněžité plnění podle položky 1 z napadené částky (§ 6 odst. 8), nepeněžité podle položky 4, nemajetková újma podle položky 3; odvolání jen o základu nároku a proti procesním rozhodnutím včetně nákladů je bez poplatku (body 4 a 15). Dovolání (položka 23): 7 000, 14 000, 28 000 nebo 4 000 Kč, kalkulačka ho nepočítá. Předběžné opatření 1 000 Kč (položka 5), schválený smír ve smírčím řízení 500 Kč, 2 % nebo 1 000 Kč (položka 9).
  • Vrácení: při zastavení řízení před prvním jednáním, i po vydání platebního rozkazu při zpětvzetí do konce lhůty k odporu, vrátí soud poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč (§ 10 odst. 3 a 4); odmítne-li návrh před prvním jednáním, vrátí vše (§ 6a odst. 4); do 50 Kč se nevrací (§ 10 odst. 1); lhůta 30 dnů od právní moci (§ 10a). Náhrada nákladů: úspěšný účastník dostane od protistrany i zaplacený poplatek (§ 142 OSŘ), v řízení o splnění povinnosti žalobce zpravidla jen pokud poslal výzvu k plnění alespoň 7 dnů před žalobou (§ 142a odst. 1; výjimka odst. 2). Osvobození na žádost podle poměrů účastníka, nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§ 138 OSŘ).

Co je elektronický platební rozkaz

Elektronický platební rozkaz, neboli EPR, je druh soudního rozhodnutí, které slouží k vymožení pohledávky, přičemž se vydává v tzv. zkráceném řízení.

To znamená, že když dlužník neplatí dluh a věřitel doloží skutečnosti, ze kterých vyplývá právo na uhrazení dlužné částky, není třeba nařizovat soudní jednání. Soud pak vydá ve zkráceném řízení elektronický platební rozkaz, který upravuje § 174a a následující občanského soudního řádu.

Žalobce tedy musí v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který se podává na elektronickém formuláři prokázat skutečnosti, ze kterých jeho právo vyplývá. Kromě vylíčení rozhodných skutečností o existenci a dosavadního neuhrazení dluhu, je třeba přiložit též důkazy na podporu žalobcových tvrzení. Jedná se například o fakturu, dlužní úpis či smlouvu o půjčce.

Soud pak nenařizuje soudní jednání, nýbrž vyhotoví elektronický platební rozkaz, jímž uloží žalovanému povinnost uhrazení dlužné částky, včetně úroků z prodlení a nákladů soudního řízení. Žalovaný je povinen uhradit pohledávku do 15 dnů ode dne doručení EPR.

Elektronický platební rozkaz zároveň obsahuje poučení o možnosti žalovaného podat proti němu odpor. Lhůta pro podání odporu činí 15 dní ode dne doručení EPR žalovanému.

15denní lhůta začíná běžet následující den po doručení elektronického platebního rozkazu žalovanému.

Příklad č. 1: Pokud k doručení EPR došlo v pátek 12. 7., lhůta začne běžet v sobotu 13. 7. Jelikož se do běhu lhůty započítávají i víkendy a státní svátky, skončí v sobotu 27. 7. Nicméně, pokud připadá konec lhůty na sobotu, neděli či státní svátek, prodlužuje se na nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 29. 7.

Do samotného běhu lhůty se tedy víkendy i státní svátky započítávají. Avšak pokud má lhůta v některý z těchto dnů skončit, prodlužuje se její trvání na nejbližší pracovní den. 

Předžalobní výzva

Po neúspěšné snaze o vymožení dluhu prostřednictvím e-mailové či telefonické komunikace se dlužníkovi obvykle zasílá předžalobní výzva. Žalobce jejím prostřednictvím žádá dlužníka o uhrazení dlužné částky v určité lhůtě a zároveň ho informuje, že se v případě jejího nezaplacení obrátí na soud. Jedná se tedy o poslední pokus vymožení dluhu mimosoudní cestou.

VZOR PŘEDŽALOBNÍ VÝZVY

Žalovaný bude zároveň povinen žalobci uhradit náklady soudního řízení, pokud předžalobní výzvu obdrží nejméně 7 dní před podáním návrhu.

Avšak totéž platí i v případě tzv. fikce doručení. Předžalobní výzva se považuje za doručenou prostřednictvím jejího uložení na poště a následného vrácení odesílateli, pokud si ji žalovaný nevyzvedne. Jedná se například o situaci, kdy se dlužník na uvedené adrese již nezdržuje.

Nemusíte posílat více předžalobních výzev, k uplatnění nároku na náhradu nákladů soudního řízení postačuje pouze jedna. Je tedy na uvážení žalobce, zda jich bude chtít zaslat více či nikoli. Soud však přihlíží pouze k datu doručení poslední výzvy.

Proč podat návrh na vydání EPR

Pravděpodobně vás zajímá, proč si vybrat EPR, namísto klasické žaloby. Nejenže je jeho vydání rychlejší, jelikož se nenařizuje soudní jednání, ale zejména představuje úspornější finanční řešení. Soudní poplatek je u EPR nižší než u standardní žaloby: nad 20 000 Kč 4 % místo 5 % z celé vymáhané částky, u menších částek 400 Kč (do 10 000 Kč) nebo 800 Kč (do 20 000 Kč) místo 1 000 Kč (položky 1 a 2 sazebníku zákona o soudních poplatcích).

Soudní poplatek i náklady řízení se odvíjí od výše pohledávky. Poplatek za EPR i rozdíl proti běžné žalobě spočítá kalkulačka soudního poplatku výše; úroky z prodlení se do základu poplatku nepočítají (§ 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Příklad č. 2: Vymáháte pohledávku ve výši 150 000,- Kč. Jestliže podáte žalobu, uhradíte poplatek ve výši 7 500,- Kč. V případě návrhu na vydání EPR však pouze 6 000,- Kč.

 

Příklad č. 3: Výše dluhu činí 900 000,- Kč. Pokud podáte návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, zaplatíte soudní poplatek ve výši 36 000,- Kč. V případě klasické žaloby představuje soudní poplatek pro danou pohledávku 45 000,- Kč.

Z uvedených příkladů vyplývá, že výše soudního poplatku činí u elektronického platebního rozkazu nad 20 000 Kč 4 % z celé dlužné částky, zatímco u žaloby 5 %. EPR je tedy finančně výhodnější volbou, zejména když je dluh vyšší. Snížená sazba platí jen pro návrh podaný přes aplikaci ePodatelna; podaný jinak se zpoplatní jako žaloba (položka 2 bod 3). Nevydá-li soud EPR a pokračuje v řízení, doměří poplatek do výše běžné žaloby (položka 2 bod 2).

Jak podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu

Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se podává prostřednictvím elektronického formuláře, který naleznete, společně s návodem pro jeho vyplnění, v ePodatelně na webových stránkách www.justice.cz.

Formulář si stáhněte a následně vyplňte červeně označené kolonky:

  1. soud, ke kterému návrh podáváte – obvykle se jedná o soud, ve kterém je bydliště žalovaného, resp. sídlo, pokud žalujete právnickou osobu,
  2. identifikační a kontaktní údaje žalobce,
  3. identifikační údaje žalovaného – doplňte též kontaktní údaje, pokud je znáte,
  4. momentální výši pohledávky, druh úroku z prodlení, datum splatnosti pohledávky, časový úsek, ve kterém požadujete uhrazení úroku z prodlení,
  5. skutečnosti, ze kterých vyplývá nárok na zaplacení dlužné částky – stručně popište vznik dluhu, jeho splatnost, kontakt s dlužníkem, zda byl dluh uhrazen alespoň částečně či nikoli,
  6. výši nákladů soudního řízení,
  7. skutečnosti, ze kterých vyplývá nárok na uhrazen nákladů soudního řízení – uveďte informace o odeslání a doručení, případně fikci doručení, předžalobní výzvy,
  8. číslo bankovního spojení,
  9. přiložte důkazy, ze kterých vyplývá nárok – např. faktura, dlužní úpis, smlouva o půjčce, předžalobní výzva.

Vyplněný formulář pak odešlete příslušenému soudu.

Na co si dát při podání návrhu pozor

Úrok z prodlení si můžete nárokovat až ode dne, který následuje po dni splatnosti dluhu. Pokud dlužník část dluhu zaplatí, počítá se úrok od následujícího dne už jen ze zbývající částky.

Příklad č. 4: Dluh byl splatný k 10. 5. 2023. Žalovaný ho uhradil částečně, a to dne 7. 7. 2023. Dlužník je v prodlení už od 11. 5. 2023. Úrok z prodlení si proto nárokujete z celé dlužné částky od 11. 5. 2023 do 7. 7. 2023 a od 8. 7. 2023 jen ze zbývající nezaplacené částky.

Mezi důkazy nesmí chybět doklad, který prokáže existenci dluhu a zároveň předžalobní výzva, abyste si mohli nárokovat náklady řízení.

Podmínky pro podání EPR

Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném žalobcem, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

 

§ 174a odst. 1 občanského soudního řádu

Elektronický platební rozkaz může být od 1. 7. 2024 vydán bez ohledu na výši požadovaného peněžitého plnění; dřívější limit 1 000 000 Kč byl zrušen.

Avšak EPR nelze vydat, pokud:

  • není znám pobyt žalovaného,
  • má být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny,
  • žalovaný je ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti,
  • soud pokračuje v řízení, které bylo přerušeno,
  • nebyl zaplacen soudní poplatek.

Pokud nelze vydat elektronický platební rozkaz, soud nařídí jednání.

Doručení elektronického platebního rozkazu

Elektronický platební rozkaz se doručuje žalovanému do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení, tj. fikci doručení, zákon vylučuje; to neplatí, doručuje-li se do datové schránky (§ 173 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění od 1. 7. 2024).

Soud preferuje doručování přes datovou schránku. Musí však uvést, že se jedná o písemnost učenou do vlastních rukou, čímž se omezí přístup k datové zprávě pouze pro konkrétního adresáta. K doručení elektronického platebního rozkazu dochází v okamžiku přihlášení žalovaného do datové schránky; nepřihlásí-li se do 10 dnů od dodání, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.).

Pokud vám elektronický platební rozkaz přijde nejprve na vaši e-mailovou adresu, nemusíte na něj reagovat, jelikož nebyl řádně doručen. Lhůta pro zaplacení dlužné částky, popř. podání odporu, začíná běžet až ode dne následujícího po doručení EPR prostřednictvím datové schránky či poštovním doručovatelem.

Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.

 

§ 173 odst. 2 občanského soudního řádu

Z právě uvedeného ustanovení vyplývá, že pokud nebude platební rozkaz doručen žalovanému do vlastních rukou, dojde k jeho zrušení a nařízení soudního jednání.

Nicméně, pokud ho soud žalovanému řádně doručí, začne běžet 15denní lhůta pro uhrazení dlužné částky nebo podání odporu. Jestliže žalovaný nepodá odpor, nabude EPR po uplynutí lhůty právní moc a o věci již nebude možné opětovně rozhodnout. Pokud nebude po nabytí právní moci dlužná částka uhrazena, může být vymáhána exekučně.

Jak zaplatit elektronický platební rozkaz

Pokud chcete zaplatit elektronický platební rozkaz, doporučujeme vám kontaktovat žalobce, resp. jeho právního zástupce. Sdělí vám aktuální výši pohledávky, včetně úroků z prodlení a bankovní spojení, na které má být platba zaslána.

Náhrada nákladů soudního řízení

Pokud se necháte zastupovat s advokátem, zaplatíte mu smluvní časovou odměnu. Ta se počítá dle hodinové sazby, kterou si s advokátem dohodnete. Její výše se tudíž odvíjí od skutečně vynaloženého času, který advokát potřebuje k provedení vámi požadovaných úkonů.

Když soudní spor vyhrajete, náleží vám náhrada nákladů soudního řízení; při částečném úspěchu soud náhradu poměrně rozdělí (§ 142 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu). Náhrada se skládá ze soudního poplatku, který jste uhradili, a nákladů na právní zastoupení.

Náhrada se však nepočítá dle vámi vynaložených nákladů, tj. skutečné hodinové sazby advokáta, nýbrž na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. neboli advokátního tarifu.

Podkladem pro výpočet náhrady je žalovaná částka, počet úkonů, jež advokát ve věci vykonal a rozsah úspěchu v soudním sporu. Jednotlivé právní úkony, včetně výše náhrady nákladů za každý úkon, specifikuje advokátní tarif.

Odměna, kterou advokátovi zaplatíte, se sníží o přiznanou náhradu nákladů na soudní řízení. Avšak pokud žalujete nižší částku, je možné, že náhrada nepokryje vynaložené náklady v plné výši.

Možné řešení, zejména u nižších částek, představuje sepsání předžalobní upomínky i vyplnění elektronického platebního rozkazu vlastnoručně za pomoci již existujícího vzoru. U složitějších případů je vhodné nechat si postup odborně posoudit.

Platební rozkaz

Nemáte-li uznávaný elektronický podpis nebo nechcete-li návrh podávat přes ePodatelnu, můžete podat návrh na vydání platebního rozkazu, namísto návrhu na vydání EPR; soudní poplatek je pak stejný jako za žalobu (položka 1 sazebníku).

Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou téměř totožné instituty. Platí pro ně stejná pravidla týkající se jejich vydání, nutnosti prokázání rozhodných skutečností, náhrady nákladů řízení, důkazů, doručování i lhůt.

Nicméně, platební rozkaz se nepodává prostřednictvím elektronického formuláře, nýbrž má podobu klasické žaloby.

Poslední aktualizace: 17. října 2026