Úrok z prodlení (také penále z prodlení) je způsob, kterým se zákon snaží předejít opožděnému plnění pohledávky. Má motivovat dlužníka k dodržení data splatnosti tím, že stanoví zákonnou peněžitou sankci pro případ porušení této povinnosti.
Vedle této prevenční funkce má úrok z prodlení sloužit také k odškodnění věřitele, kterému z důvodu opožděného plnění mohla vzniknout újma. Výpočet úroků z prodlení se řídí smlouvou. Pokud ta nic nestanoví, tak se řídí zákonem.
Jak se počítá úrok z prodlení
V první řadě je nutné ze smlouvy zjistit, zdali je v ní výše úroků z prodlení stanovena. Pokud ano, budeme počítat úrok z prodlení jako běžný úrok. Důležité je, že se dlužník dostane do prodlení až den po datu splatnosti. Tento den tedy do výpočtů nezahrneme.
Smluvní úrok z prodlení
Pokud je tedy např. ve smlouvě stanoven úrok z prodlení na 10 % p.a. a dlužník se s plněním částky 15 000 Kč opozdí o 30 dnů, bude vzorec vypadat následovně.
dlužná částka * úrok z prodlení / 100 * počet dnů v prodlení / 365
Tedy: 15 000 * 10 / 100 * 30 / 365 = 123,29 Kč
Velkou výhodou smluvně stanoveného úroku z prodlení je právě jeho relativně jednoduchý výpočet. Vzhledem k tomu, že se úrok pravděpodobně vývojem času měnit nebude (pokud tak smlouva nestanoví), vzorec bude vždy stejný.
Ve smlouvě ale můžete stanovit denní úrok z prodlení (např. 0,05 % denně). Vzorec tak bude ještě jednodušší.
dlužná částka * výše v procentech / 100 * počet dnů v prodlení
Po dosazení údajů z minulého příkladu: 15 000 * 0,05 / 100 * 30 = 150 Kč
Pozor však na příliš zkracující ujednání o výši úroků z prodlení. Pro maximální výši úroků neexistuje konkrétní pravidlo. Bude tak záležet na specifikách případu a kontextu celého závazku. V judikatuře byla např. sazba 0,5 % denně (tj. 182,5 % za rok) již shledána jako nepřiměřená.
Zákonný úrok z prodlení
V případě, kdy není ve smlouvě obsaženo ujednání o úrocích z prodlení, nastupuje zákonný úrok z prodlení. V § 1970 občanský zákoník stanoví, že úrok z prodlení stanoví vláda nařízením.
Specificky se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. To říká, že výše úroku z prodlení odpovídá výši REPO sazby stanovené Českou národní bankou pro první den pololetí, v němž došlo k prodlení, která je pak zvýšena o 8 procentních bodů.
Pro výpočet úroků z prodlení je tedy relevantní REPO sazba platná k 1. lednu a k 1. červenci každého roku. V případě, kdy se doba prodlení dlužníka bude pohybovat na přelomu pololetí, je nutné úroky počítat pro každé pololetí zvlášť (pokud se REPO sazba změnila).
Pro potřeby ilustrace takového případu si ukážeme dva příklady a vzorce. V prvním použijeme základní vzorec pro výpočet úroku z prodlení, který předpokládá neměnnou výši REPO sazby ČNB.
Základní vzorec
Ke zjednodušení můžeme opět použít údaje z prvního příkladu, avšak s tou změnou, že místo smluvně stanoveného úroku použijeme zákonný úrok z prodlení. Dále si stanovme, že datum splatnosti bylo určeno na 5. 5. 2024. Vzorec je totiž jinak totožný.
Ke dni 1. 1. 2024 (tj. první den prvního pololetí) platná REPO sazba ČNB činila 6,75 %. K tomuto údaji přičteme 8 procentních bodů (tj. 6,75 + 8 = 14,75 %) a máme všechny potřebné údaje. Do vzorce dále v druhém pololetí dosadíme 366 dnů místo 365 (2024 byl přestupný rok).
dlužná částka * (REPO sazba + 8) / 100 * počet dnů v prodlení / 366
Po dosazení: 15 000 * (6,75 + 8) / 100 * 30 / 366 = 181,35 Kč
Složený vzorec
V druhém případě se nám tedy může stát, že dlužník bude v prodlení na přelomu roku nebo dokonce několik let. Pro každé pololetí tedy musíme počítat úroky zvlášť. Avšak každý dílčí vzorec bude stejný jako ten předešlý.
dlužná částka * (REPO sazba v 1. pololetí + 8) / 100 * počet dnů v prodlení / 365
+
dlužná částka * (REPO sazba v 2. pololetí + 8) / 100 * počet dnů v prodlení / 365
+
…
+
dlužná částka * (REPO sazba v n. pololetí + 8) / 100 * počet dnů v prodlení / 365
Zkusme si tedy vypočítat příklad, ve kterém budeme mít dlužníka, který měl zaplatit dluh 15 000 Kč ke dni 21. 8. 2023 (tzn. v prodlení je od 22. 8. 2023) a svůj dluh splatil ke dni 26. 1. 2024. Tj. v prvním pololetí 132 dnů a v druhém pololetí 26 dnů.
Ke dni 1. 7. 2023 byla platná REPO sazba ve výši 7,00 % a ke dni 1. 1. 2024 6,75 %.
15 000 * (7 + 8) / 100 * 132 / 365
+
15 000 * (6,75 + 8) / 100 * 26 / 366
=
970,87 Kč
Dlužník společně s částkou 15 000 Kč zaplatí dalších 970,87 Kč na úroku z prodlení.
Pokud se rozhodnete pro výpočet úroku z prodlení použít internetové kalkulačky, mějte na paměti, že výsledky z těchto kalkulaček by měly být spíše orientační. Internetová kalkulačka by měla sloužit primárně pro potvrzení vypočítaného výsledku.
Výpočet úroků z prodlení z půjčky
Výpočet úroků z prodlení z půjčky je specifický tím, že musíme každou splátku hodnotit samostatně. Tedy samostatně posuzovat vznik prodlení pro každou splátku zvlášť a také samostatně počítat úrok z prodlení. Obdobně budeme posuzovat prodlení u nájemného. V obou těchto případech bude potřeba užít výše popsaný složený vzorec.
Zákonný úrok z prodlení z faktury
U faktur je postup a výše úroků v zásadě stejná. Relevantní je pro výpočet však datum splatnosti na faktuře. Pokud na faktuře datum splatnosti chybí, užije se pravidlo stanovené judikaturou, které říká, že je pohledávka splatná do 30 dnů od doručení faktury. Dobu prodlení budeme počítat ode dne následujícím po posledním dni splatnosti.
Specifikem v závazcích mezi podnikateli je pravidlo, které dále určuje minimální výši nákladů spojených s vymáháním pohledávky na 1 200 Kč. To znamená, že při prodlení vedle úroků z prodlení můžete po dlužníkovi požadovat alespoň dalších 1 200 Kč. Pokud ale prokážete, že vaše účelně vynaložené náklady na její vymáhání byly větší, soud vám přizná tuto vyšší částku.
Vymáhání úroků z prodlení
Při mimosoudním vymáhání úroků z prodlení můžete často narazit na nevoli dlužníka úroky společně s pohledávkou zaplatit. Na případný vznik vašeho nároku na úroky z prodlení je vždy nejlepší upozornit několik dní dopředu. Můžete tak motivovat dlužníka, aby dluh splatil včas.
Pokud dlužník opravdu úrok odmítne zaplatit, nebo dluh nesplatí vůbec, můžete úrok z prodlení společně s pohledávkou vymáhat ve zkráceném soudním řízení elektronickým platebním rozkazem nebo prostým platebním rozkazem.
