Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru

Když se ukončuje pracovní poměr, nestačí jen předat klíče a odhlásit přístup zaměstnance. Jako zaměstnavatel musíte řešit i řadu administrativních a zákonných kroků. Postup při ukončení pracovního poměru sahá od předání výstupních dokumentů až po vyrovnání závazků při ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec musí obdržet např. zápočtový list nebo potvrzení o zaměstnání.

Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)

  • Nájem bytu: výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi (§ 2286 odst. 1 občanského zákoníku) a bez jiného ujednání trvá 3 měsíce (§ 2231 odst. 1, § 2288). Nájem skončí posledním dnem této doby; nájemce odevzdá byt v den skončení (§ 2292).
  • Pronajímatel může vypovědět jen ze zákonného důvodu (§ 2288), důvod uvede ve výpovědi a poučí nájemce o právu na námitky a přezkum soudem, jinak je výpověď neplatná (§ 2286 odst. 2). Nájemce může podat návrh soudu do 2 měsíců od doručení výpovědi (§ 2290). U nájmu na dobu určitou nelze použít důvody podle § 2288 odst. 2; nájemce ho může vypovědět jen při podstatné změně okolností (§ 2287).
  • Výpověď bez výpovědní doby (§ 2291 u pronajímatele, § 2232 u nájemce) končí nájem dnem doručení. Po výpovědi pronajímatele odevzdá nájemce byt bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce (§ 2291 odst. 1); po vlastní výpovědi ho odevzdá v den skončení nájmu (§ 2292). Pronajímatel musí nájemce před výpovědí vyzvat k nápravě a porušení ve výpovědi popsat (§ 2291 odst. 3).
  • Nájem na dobu určitou končí uplynutím doby. Pokračuje-li nájemce v užívání alespoň 3 měsíce a pronajímatel ho písemně nevyzve k opuštění bytu, nájem se obnoví na tutéž dobu, nejvýše na 2 roky (§ 2285).
  • Pracovní poměr: výpovědní doba začíná dnem doručení výpovědi a končí dnem, který se s ním číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, posledním dnem měsíce (§ 51 odst. 1 zákoníku práce, znění od 1. 6. 2025). Trvá nejméně 2 měsíce, u výpovědi z důvodů § 52 písm. f) až h) nejméně 1 měsíc (§ 51 odst. 2); písemně sjednaná delší doba platí (§ 51 odst. 3).
  • V ochranné době (pracovní neschopnost, těhotenství, mateřská, otcovská a rodičovská dovolená a další, § 53) je výpověď zaměstnavatele zakázána s výjimkami podle § 54. Při výpovědi z důvodů § 52 písm. a) až c) náleží odstupné nejméně 1 až 3 průměrné výdělky, u písm. e) nejméně 12násobek (§ 67 odst. 1 a 3). Zrušení ve zkušební době končí poměr dnem doručení, není-li uveden den pozdější (§ 66 odst. 2). DPP a DPČ lze vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou ode dne doručení (§ 77 odst. 5).
  • Lhůty pro návrh soudu (§ 2290 OZ, § 72 ZP) počítá kalkulačka podle § 605 a § 607 občanského zákoníku s posunem ze soboty, neděle a svátku na pracovní den.

Co musí zaměstnavatel vydat při skončení pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci výstupní dokumenty. Současně musí dojít k vyrovnání nároků (např. mzda a nevyčerpaná dovolená) a závazků (např. vrácení svěřených věcí).

Výstupní dokumenty

Zaměstnanec má při odchodu ze zaměstnání nárok na:

  • zápočtový list,
  • potvrzení o zdanitelných příjmech,
  • evidenční list důchodového pojištění (ELDP),
  • výstupní list zaměstnance,
  • předávací protokol,
  • posudek o pracovní činnosti,
  • potvrzení o zaměstnání z DPP nebo DPČ,
  • likvidaci osobních údajů (GDPR).

Nároky a vyrovnání závazků při ukončení pracovního poměru

Kromě dokumentů je nutné zaměstnanci také vyplatit vše, na co má nárok, a ujistit se, že vrátil všechny svěřené věci. Jedná se zejména o:

  • mzdu do posledního dne,
  • odstupné (pokud náleží),
  • proplacení nevyčerpané dovolené,
  • vrácení svěřených věcí.

Zápočtový list

Zápočtový list neboli potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel vydat ihned při skončení pracovního poměru. Je to nejdůležitější dokument, protože bez něj nemůže zaměstnanec doložit např. dobu pojištění nebo typ úvazku (určí jej pracovní smlouva, plný nebo částečný).

U brigád na dohodu se potvrzení o zaměstnání vydává u DPČ vždy a u DPP tehdy, pokud dohoda založila účast na nemocenském pojištění (v roce 2026 příjem alespoň 12 000 Kč měsíčně) nebo pokud se z odměny prováděly srážky (§ 313 odst. 1 zákoníku práce).

Jak vypadá zápočtový list

Je to dokument obsahující údaje o:

  • trvání zaměstnání (např. 5 let),
  • druhu vykonávané práce (např. administrativní činnost),
  • důvodu ukončení (např. dohoda o ukončení pracovní smlouvy),
  • o čerpání mateřské dovolené či nemocenské.

Zápočtový list slouží jednak novému zaměstnavateli, jednak úřadu práce. Konkrétně pro účely důchodového a nemocenského pojištění.

Potvrzení o zdanitelných příjmech

Zaměstnavatel je povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. Tento dokument zaměstnanec potřebuje například při ročním zúčtování daně u nového zaměstnavatele nebo při podání daňového přiznání.

Potvrzení obsahuje přehled hrubé mzdy, zaplacených záloh na daň, uplatněných daňových slev a případných daňových bonusů. Zaměstnavatel ho vystaví na žádost zaměstnance nejpozději do 10 dnů od podání žádosti (§ 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů).

Evidenční list důchodového pojištění

Zaměstnavatel má povinnost vydat a zaslat evidenční list důchodového pojištění (ELDP) na Českou správu sociálního zabezpečení. Zároveň by měl zaměstnanci vydat jeho kopii. Evidenční list je důležitý pro následný výpočet důchodu. Uvádí se v něm mimo jiné výše vyměřovacích základů (např. měsíční hrubá mzda) nebo počet dní pojištění (např. kolik dní zaměstnanec během roku pracoval).

Výstupní list zaměstnance a předávací protokol

Výstupní list zaměstnance je interní dokument, který slouží k potvrzení, že zaměstnanec odevzdal všechny svěřené věci a splnil své povinnosti před odchodem. Svěřenými věcmi jsou např. notebook, přístupová karta a pracovní pomůcky. Výstupní list pomáhá zajistit právní jistotu obou stran a předejít sporům.

Měl by obsahovat:

  • identifikaci smluvních stran: jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště (u právnické osoby název, IČO a sídlo),
  • seznam vráceného majetku,
  • stav a poznámky k předaným věcem,
  • informaci o předání dokumentace,
  • záznam o výstupní zdravotní prohlídce (pokud se prováděla vstupní nebo šlo o rizikovou práci),
  • datum, místo a podpis zaměstnance i zaměstnavatele.

Výstupní list bývá často doplněn o předávací protokol, kde jsou jednotlivé věci k předání detailně popsány, včetně jejich stavu.

Posudek o pracovní činnosti

Posudek o pracovní činnosti obsahuje stručné zhodnocení výkonu práce, schopností či chování zaměstnance. Nový zaměstnavatel ho může od uchazeče o nové zaměstnání vyžadovat.

Vydání tohoto dokumentu není pro zaměstnavatele povinné. Vydá ho jen na žádost zaměstnance, a to do 15 dnů od žádosti; není však povinen ho vydat dříve než 2 měsíce před skončením zaměstnání (§ 314 zákoníku práce).

Povinnosti zaměstnavatele při ukončení DPP a DPČ

U dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) se pravidla pro dokumenty při odchodu ze zaměstnání trochu liší. U DPČ vydá zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání vždy, u DPP jen tehdy, založila-li účast na nemocenském pojištění nebo byly-li z odměny prováděny srážky (§ 313 odst. 1). Potvrzení o zdanitelných příjmech vydá na žádost zaměstnance.

U DPP se nevystavuje evidenční list důchodového pojištění, pokud příjem zaměstnance nedosáhl rozhodné částky (pro rok 2026 je to 12 000 Kč měsíčně). U dohody o pracovní činnosti se ELDP vystavuje častěji, protože účast na pojištění vzniká v roce 2026 už při příjmu alespoň 4 500 Kč měsíčně.

Likvidace osobních údajů (GDPR)

I po skončení pracovního poměru musí zaměstnavatel myslet na to, jak zachází s osobními údaji bývalého zaměstnance. Podle pravidel GDPR smí uchovávat jen ty údaje, které potřebuje např. pro daňové, účetní nebo pracovněprávní účely. Vše ostatní by mělo být bezpečně smazáno nebo anonymizováno, jakmile pominou právní důvody pro jejich uchování (např. účetní doklady až 30 let).

Výplata mzdy

Zaměstnanec má nárok na mzdu nebo plat za všechny odpracované dny až do skončení pracovního poměru. Požádá-li o to zaměstnanec, vyplatí mu zaměstnavatel mzdu za poslední měsíční období už v den skončení pracovního poměru; neumožňuje-li to technika výpočtu mezd, nejpozději v nejbližším pravidelném výplatním termínu (§ 141 odst. 5 zákoníku práce). Kdy přesně pracovní poměr skončí, spočítá kalkulačka výpovědní doby výše.

Pokud zaměstnavatel mzdu nevyplatí, porušuje tím zákoník práce. Zaměstnanec se může obrátit na inspektorát práce nebo podat žalobu k soudu. V krajním případě může požadovat i náhradu škody nebo úroky z prodlení.

Odstupné

Odstupné je jednorázová částka, na kterou má zaměstnanec nárok, pokud odchází z důvodů na straně zaměstnavatele (např. nadbytečnosti nebo organizační změny).

Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru a činí nejméně jeden až tři průměrné měsíční výdělky (§ 67 odst. 1 zákoníku práce). Při výpovědi pro dosažení nejvyšší přípustné expozice je to nejméně dvanáctinásobek (§ 67 odst. 3). Při ztrátě zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání náleží místo odstupného jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 271ca, znění po novele č. 120/2025 Sb.).

Nevyčerpaná dovolená

Pokud zaměstnanec nestihl vyčerpat všechnu dovolenou, zaměstnavatel mu ji musí proplatit. Nárok se počítá poměrně podle odpracované části roku.

Proplacená dovolená se přičítá k poslední výplatě a je zdaněná jako běžná mzda. Nepřevádí se do nového zaměstnání. Jde čistě o vyrovnání závazků při ukončení pracovního poměru.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. srpna a do té doby si vybral jen 8 dní z celkových 20 dnů dovolené. Zbývajících 12 dní mu zaměstnavatel proplatí v rámci zářijové výplaty.

Co se dává při odchodu ze zaměstnání

Povinnosti při odchodu ze zaměstnání mohou být náročnější, než by se zprvu mohlo zdát: zápočtový list, ELDP, potvrzení o příjmech, ale také odstupné nebo proplacení dovolené. Co je povinností zaměstnavatele a na co nezapomenout při ukončení pracovního poměru si lze snadno zkontrolovat podle přehledu povinností a dokumentů, který jsme pro vás vytvořili.

Každý dokument má svůj význam. I výstupní dokumenty totiž mohou ovlivnit, jak rychle zaměstnanec získá novou práci nebo jestli dostane všechny peníze, které mu patří.

Nejčastější otázky a odpovědi

Při ukončení pracovního poměru zaměstnavatel vydává zaměstnanci především zápočtový list, evidenční list důchodového pojištění a potvrzení o zdanitelných příjmech. Volitelně zaměstnanec obdrží rovněž výstupní list a posudek pro nového zaměstnavatele. S úhradou poslední mzdy, která obsahuje i nevyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci rovněž výplatní pásku.

Výstupní dokumenty je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci bezodkladně, nejpozději však v den ukončení pracovního poměru. Dnem ukončení pracovního poměru se rozumí poslední den, kdy je zaměstnanec na pracovišti. Poslední den na pracovišti je obvykle stejný jako den ukončení pracovní smlouvy. Výjimkou je pouze dovolená či nemoc zaměstnance. V takovém případě si zaměstnanec výstupní dokumenty vyzvedne v den ukončení smlouvy, popř. mu je zaměstnavatel zašle poštou.

Zákoník práce neukládá zaměstnavateli povinnost vydat dohodáři při ukončení zaměstnání výstupní dokumenty. Pouze, když o to, zaměstnanec požádá, vystaví mu zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání a potvrzení o zdanitelných příjmech. Evidenční list důchodového pojištění se poskytuje pouze, jestliže dohodář odváděl pojistné na sociální zabezpečení. U DPČ činí limit pro platbu pojistného 4 500 Kč, v případě DPP se pojištění odvádí při překročení 11 500 Kč.

Zaměstnanec je povinen vrátit zaměstnavateli veškeré věci, které mu byly svěřeny, včetně pracovních pomůcek a nástrojů. O vrácení svěřených věcí se vyhotovuje předávací protokol, který tvoří součást výstupního listu zaměstnance. Zvyšuje se tak právní jistota zaměstnavatele, pokud by věci byly poškozené a požadoval by od zaměstnance náhradu škody. Zaměstnanec je rovněž chráněn, protože má doklad o vrácení svěřených věcí.

Poslední aktualizace: 14. října 2026

5/5 - hodnocení čtenářů