V České republice je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost. Firmy se snaží nakládat nové pracovníky různými způsoby. Jednou z možností, jak nedostatek personálu řešit, je zaměstnávání cizinců. Uzavřít pracovní poměr s cizincem ale není jen tak. Záleží zejména na tom, zda má cizinec volný přístup na trh práce.
Zaměstnávání cizinců z EU
V Evropské unii existuje volný pohyb pracovníků. Občané členských států a jejich rodinní příslušníci proto mají v Česku stejné postavení na trhu práce jako čeští občané. To znamená, že nepotřebují získat zvláštní povolení, aby mohli pracovat. Kromě občanů členských států se daná úprava vztahuje i na občany Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.
Zaměstnavatel má při zaměstnávání cizinců z EU stejné povinnosti jako při zaměstnávání Čechů. Musí je ohlásit na zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Kromě toho má však také informační povinnost vůči Úřadu práce.
Zaměstnavatel musí informovat Úřad práce o nástupu občana EU do zaměstnání i o jeho ukončení (§ 87 odst. 1 a 3 zákona č. 435/2004 Sb.). Podle znění zákona účinného v roce 2026 tuto informační povinnost plní prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (§ 87 odst. 4), samostatný formulář Úřadu práce ani zvláštní osmidenní lhůta se už neuplatní.
Zaměstnávání cizinců mimo EU
Cizinci z tzv. třetích zemí mají už složitější postavení, pokud chtějí v Česku pracovat. Buď musí získat pracovní povolení, nebo mají přímo ze zákona volný přístup na trh práce. Záleží přitom na jejich pobytovém oprávnění (typu víza, druhu povoleného pobytu), ale také na dalších okolnostech (např. ukončené studium na střední či vysoké škole).
Jako zaměstnavatelé byste si měli dát pozor na své povinnosti při zaměstnávání cizinců, abyste neporušili zákon a neposkytli pracovní místo nelegálně.
Cizinci s volným přístupem na trh práce
Volný přístup na trh práce znamená, že cizinci stačí, že má v České republice povolen pobyt, a nemusí získat ještě zvláštní pracovní povolení. Kromě občanů EU a jejich rodinných příslušníků (např. americký manžel Polky, která žije v ČR), jde o:
- Cizince s povoleným trvalým pobytem na území ČR
- Cizince, který má povolen dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny
- Cizinci studenti, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání na vysoké škole v akreditovaném oboru v denním studiu
- Cizinci, kteří v Česku studovali a úspěšně ukončili střední, vyšší odbornou či vysokou školu
Zaměstnavatel by vždy měl ověřit pobytové oprávnění cizince, jeho druh a platnost. I u těchto kategorií cizinců má zaměstnavatel informační povinnost vůči Úřadu práce.
Pro držitele dočasné ochrany platí zvláštní režim, který shrnujeme v článku Jak zaměstnat Ukrajince v roce 2026: bez povolení, ale s hlášením před nástupem přes JMHZ.
Cizinci bez volného přístupu na trh práce
Cizinci, kteří nemají automaticky přístup na trh práce, musí nejprve získat povolení k zaměstnání. Většinou si musí vyřídit zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Povolení k zaměstnání je však možné získat jen na konkrétní pracovní místo. Proto musí cizinec nejprve najít volné místo, domluvit se se zaměstnavatelem a teprve poté může žádat o pracovní povolení.
Sezónní zaměstnání cizinců
U sezónních prací, kdy je nutné krátkodobě zaměstnat větší množství lidí, je vydáváno speciální krátkodobé vízum na dobu 3 měsíce nebo dlouhodobé vízum na půlroku. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesně stanovuje oblasti, které podléhají sezónnímu zaměstnávání. Jde zejména o zemědělství, lesnictví či cestovní ruch.
Povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizince bez volného přístupu
Oznámení o volném místu
Zaměstnavatel, který chce uzavřít pracovní smlouvu s cizinci, musí nejprve oznámit Úřadu práce, že nabízí volné místo pro cizince. Uvede přesně, o jaký druh práce se jedná, kde je místo výkonu práce, jaké jsou požadavky na uchazeče o práci a jaké budou zhruba pracovní a mzdové podmínky. Údaje pak zveřejní centrální evidence volných pracovních míst po dobu alespoň 30 dní.
Písemná smlouva
Předpokladem k tomu, aby cizinec získal pracovní povolení, je uzavření smlouvy se zaměstnavatelem. Může jí být pracovní smlouva, písemná dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o budoucí pracovní smlouvě či budoucí dohodě o pracovní činnosti.
Sjednaná pracovní doba musí činit alespoň 15 hodin týdně. Z toho vyplývá, že zaměstnávání cizinců na dohodu o provedení práce není samostatně možné, protože DPP lze uzavřít maximálně na 300 hodin v jednom roce.
Nabízená mzda musí odpovídat alespoň základní sazbě měsíční minimální mzdy, u pracovních míst určených pro odborníky (držitele modré karty) pak musí činit alespoň 1,5 násobek průměrné hrubé roční mzdy.
Další povinnosti
Zaměstnat lze cizince však až tehdy, když je vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta či karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance.
Jako u všech ostatních zaměstnanců musí zaměstnavatel přihlásit cizince na zdravotní pojišťovně a ČSSZ.
Zaměstnavatel musí splnit svou informační povinnost a oznámit nástup cizince do zaměstnání Úřadu práce (§ 87 zákona č. 435/2004 Sb.). Oznamuje také, pokud cizinec se zaměstnaneckou nebo modrou kartou do práce nenastoupí (do 45 dnů od splnění podmínek pro vydání karty) nebo pokud zaměstnání skončí před uplynutím doby, na kterou byla karta či povolení vydány (do 10 dnů); u skončení výpovědí z důvodů podle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením uvede i důvod skončení (§ 88). Podle znění zákona účinného v roce 2026 se tyto informace podávají prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Informováním Úřadu práce povinnosti zaměstnavatele nekončí. Musí také vést evidenci cizinců, které zaměstnává. V ní jsou obsaženy identifikační údaje cizince, jeho adresa v zemi původu a adresa doručování, číslo pasu, druh a místo práce, pracovní podmínky apod. Je také povinen uschovat kopie dokladů, které prokazují pobytové oprávnění cizince v ČR. Archivovat je musí po dobu 3 let od skončení zaměstnání cizince.
Poslední aktualizace: 15. října 2026