Práce přes mobilní aplikaci se za poslední dekádu stala běžnou součástí ekonomiky. Tisíce kurýrů, řidičů a řemeslníků dnes přijímají zakázky prostřednictvím digitálních aplikací, často jako osoby samostatně výdělečně činné. Připravovaný zákon o platformové práci má tuto oblast poprvé komplexně regulovat a přinést jasnější pravidla pro postavení těchto pracovníků. V tomto přehledu vysvětlujeme, co návrh obsahuje, koho se týká a jak se po jeho účinnosti změní každodenní realita konkrétních profesí.
Upozorňujeme, že se jedná o návrh zákona v legislativním procesu (stav k roku 2026). Konkrétní znění ustanovení i navržené termíny účinnosti se mohou v průběhu projednávání změnit. Tento text slouží k informačním účelům a nenahrazuje individuální právní poradenství.
Co je zákon o platformové práci a proč vzniká
Zákon o platformové práci je novou normou, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v podobě návrhu dne 26. 3. 2026. Jejím hlavním cílem je nastavit pravidla pro práci přes digitální platformy a reagovat na situaci, kdy velká část lidí pracujících přes aplikace formálně vystupuje jako OSVČ, ačkoli povaha jejich činnosti se v mnoha ohledech blíží zaměstnání.
Jádrem problému je takzvaný švarcsystém — zastírání závislé práce formálně samostatným podnikáním. Závislou práci definuje § 2 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jako práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně zaměstnancem. Pokud činnost tyto znaky naplňuje, měla by být dle platné úpravy vykonávána v pracovněprávním vztahu, nikoli jako samostatné podnikání.
Hlavním důvodem vzniku zákona je transpozice směrnice EU 2024/2831 — Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Členské státy mají povinnost promítnout její pravidla do vnitrostátního práva. Návrh sleduje tři základní cíle:
- Správné určení statusu platformových pracovníků (zaměstnanec, nebo OSVČ).
- Transparentnost algoritmického řízení, tedy zviditelnění toho, jak aplikace rozhodují o přidělování práce a hodnocení.
- Ochrana osobních údajů a důstojnosti osob pracujících přes platformy.
Koho se nový zákon týká: kurýři, řidiči a další
Návrh dopadá na široký okruh osob, které vykonávají platformová práce prostřednictvím aplikací. Jde typicky o profese, jež dnes známe z každodenního života:
- Kurýři rozvážející jídlo a zboží přes doručovací aplikace.
- Řidiči přepravních aplikací zajišťující přepravu osob.
- Řemeslníci a poskytovatelé služeb přijímající zakázky přes zprostředkovatelské platformy.
- Freelanceři vykonávající úkoly zadávané a řízené digitální platformou.
Zákon míří na vztah mezi pracovníkem a provozovatelem či zprostředkovatelem digitální platformy. Pro tyto profese je klíčové, že nový předpis nemění automaticky jejich status — stanoví ale mechanismus, kterým se status správně posoudí. To je zásadní rozdíl oproti dnešní praxi, kdy musel pracovník sám prokazovat, že je fakticky v postavení zaměstnance.
Co je digitální platforma podle zákona
Digitální platforma je v návrhu chápána jako provozovatel softwarové aplikace nebo internetové stránky, který za úplatu organizuje práci poskytovanou fyzickými osobami a využívá k tomu automatizované systémy. Charakteristickým znakem je, že platforma alespoň zčásti řídí výkon práce — určuje ceny, přiděluje zakázky, hodnotí výkon nebo omezuje volnost pracovníka při výběru úkolů.
Pro odlišení od běžného online tržiště je rozhodující právě míra řízení. Pouhý inzertní portál, který jen propojuje nabídku s poptávkou a do samotného výkonu práce nezasahuje, by definici digitální platformy organizující práci naplňovat neměl. Tím se vymezuje, na koho dopadnou povinnosti digitálních platforem v Česku.
Vyvratitelná domněnka zaměstnání a přenesení důkazního břemene
Nejvýznamnější novinkou návrhu je zavedení vyvratitelné domněnky zaměstnání. Jde o vyvratitelnou právní domněnku — tedy zákonný předpoklad, který platí, dokud není prokázán opak. Zjednodušeně řečeno: jsou-li naplněny zákonem stanovené znaky řízení a kontroly ze strany platformy, předpokládá se, že mezi pracovníkem a platformou existuje pracovní poměr.
S tím úzce souvisí přenesení důkazního břemene. Dosud musel pracovník, který se domáhal uznání za zaměstnance, sám prokazovat znaky závislé práce. Po účinnosti zákona se situace obrací — důkazní břemeno digitální platformy znamená, že to bude platforma, kdo musí prokázat, že o závislou práci nejde. Pokud se jí to nepodaří, uplatní se domněnka a pracovník je považován za zaměstnance se všemi právy z toho plynoucími.
Příklad fungování domněnky v praxi: Kurýr rozvážející jídlo dostává trasy přiřazené algoritmem, nemůže si reálně určovat cenu za doručení, je hodnocen systémem hvězdiček a při nízkém hodnocení mu aplikace omezí počet nabízených zakázek. Tyto znaky nasvědčují řízení a kontrole. Po účinnosti zákona se na takový vztah uplatní domněnka zaměstnání a bude na platformě, aby případně prokázala, že kurýr je skutečně samostatný podnikatel rozhodující o způsobu, čase a rozsahu své práce.
Zaměstnanec, nebo OSVČ? Praktické srovnání
Otázka práce přes platformy zaměstnanec nebo OSVČ je pro mnohé pracovníky zcela praktická — rozhoduje o jejich příjmech, ochraně i povinnostech. Rozdíly mezi oběma statusy shrnuje následující přehled:
| Hledisko | Zaměstnanec | OSVČ (samostatný pracovník) |
|---|---|---|
| Minimální mzda | Zaručena zákonem | Není garantována |
| Dovolená | Nárok dle zákoníku práce | Bez nároku |
| Pracovní doba a přestávky | Chráněny zákonem | Neupraveno |
| Odvody na sociální a zdravotní pojištění | Odvádí zaměstnavatel i zaměstnanec | Odvádí pracovník sám |
| Ochrana při skončení vztahu | Výpovědní doba, odstupné | Bez zákonné ochrany |
| Flexibilita výkonu práce | Nižší (pokyny zaměstnavatele) | Vyšší (samostatné rozhodování) |
Pokud bude pracovník po uplatnění domněnky klasifikován jako zaměstnanec, vznikají platformě povinnosti zaměstnavatele. O rozsahu těchto povinností, zejména při skončení pracovního poměru, jsme psali v samostatném textu o povinnostech zaměstnavatele. Riziko nesprávné klasifikace přitom není teoretické — ukázala to i medializovaná kauza s kauzou Rohlík, která ilustruje, jak inspekce práce posuzuje švarcsystém na doručovacích platformách.
Pro úplnost dodáváme, že platformová práce není totéž co jiné flexibilní formy zaměstnání. Srovnání nabízí například institut práce na dohodách o provedení práce, který je rovněž flexibilní, ale stojí na pracovněprávním základu a poskytuje pracovníkovi vyšší míru ochrany než samostatné podnikání.
Transparentnost algoritmického řízení
Druhým pilířem návrhu je algoritmické řízení práce. Platformy běžně využívají automatizované systémy, které rozhodují o přidělování zakázek, výpočtu odměn, hodnocení výkonu i o případném omezení či vyloučení pracovníka z aplikace. Pro pracovníka jsou ale tyto mechanismy zpravidla neprůhledné — neví, podle jakých kritérií systém rozhoduje.
Návrh proto zavádí informační povinnosti platforem. Pracovník má mít právo vědět:
- jaké automatizované systémy platforma používá a k jakému účelu,
- jaká kritéria ovlivňují přidělování práce a výši odměny,
- jak je hodnocen jeho výkon a jaké důsledky z hodnocení plynou,
- kdy a proč může dojít k omezení nebo zablokování jeho účtu.
Zásadní je rovněž požadavek na lidský dohled nad podstatnými rozhodnutími. Rozhodnutí, která významně dopadají na pracovníka — například deaktivace účtu — by neměla být plně automatizovaná bez možnosti lidského přezkumu a vysvětlení. Pracovník má mít právo takové rozhodnutí napadnout a žádat jeho přehodnocení člověkem.
S transparentností úzce souvisí ochrana soukromí při monitorování výkonu. Hranice, kdy sledování přechází v nepřiměřený zásah do soukromí, jsme podrobně rozebrali v článku o sledování zaměstnanců; obdobné principy se uplatní i u platformových pracovníků sledovaných aplikací během výkonu práce.
Ochrana osobních údajů platformových pracovníků
Algoritmické řízení nutně pracuje s velkým objemem osobních údajů — polohou, časovými záznamy, hodnocením i daty o chování pracovníka. Návrh proto klade důraz na ochranu těchto údajů a stanoví platformám konkrétní limity.
Mezi navrhovaná pravidla patří zejména:
- Zákaz zpracování citlivých údajů, které nesouvisejí s výkonem práce — například údajů o zdravotním stavu, soukromé komunikaci či psychickém rozpoložení pracovníka.
- Omezení biometrického sledování nad rámec nezbytný pro výkon a bezpečnost práce.
- Právo na informace o tom, jaké údaje jsou shromažďovány a jak jsou využívány.
Tato úprava doplňuje obecná pravidla ochrany osobních údajů a směřuje k tomu, aby digitální platforma nezískávala o pracovníkovi více informací, než je pro organizaci práce skutečně potřeba. Cílem je vyvážit provozní potřeby platformy s důstojností a soukromím osob, které pro ni pracují.
Odkdy zákon platí: časová osa účinnosti
Otázka odkdy platí zákon o platformové práci patří k nejčastějším. Podle návrhu je účinnost rozložena do dvou fází:
- 1. 12. 2026 — navrhované nabytí účinnosti zákona jako celku.
- 1. 1. 2027 — navrhovaný nástup evidenčních povinností platforem.
Zdůrazňujeme, že obě data jsou prozatím pouze navržená. Vzhledem k tomu, že zákon je stále ve fázi návrhu a projednávání, mohou se termíny v legislativním procesu posunout. Doporučujeme proto sledovat oficiální průběh schvalování.
Tento zákon nevzniká izolovaně. Je součástí širšího balíku pracovněprávních reforem; souvislosti s dalšími úpravami popisujeme v textu o změnách v zákoníku práce a v komplexnějším přehledu věnovaném novelizaci zákonů v roce 2026. Pro platformy i pracovníky to znamená, že se mění více souvisejících pravidel současně a je vhodné je posuzovat ve vzájemné návaznosti.
Souvislost se směrnicí EU a předpisy DSA a DMA
Český návrh zákona o platformové práci je transpozicí směrnice (EU) 2024/2831. Tato směrnice stanoví minimální standard ochrany, který musí členské státy zajistit, a právě z ní vychází koncept domněnky zaměstnání i pravidla pro algoritmické řízení. Oficiální znění směrnice je dostupné v databázi EUR-Lex.
Od pracovněprávní regulace je třeba odlišit dva další evropské předpisy, které se týkají digitálních platforem, avšak z jiného úhlu:
| Předpis | Předmět úpravy | Vztah k platformové práci |
|---|---|---|
| Směrnice (EU) 2024/2831 | Pracovní podmínky při práci přes platformy | Přímý základ zákona o platformové práci |
| Nařízení (EU) 2022/2065 — DSA | Jednotný trh digitálních služeb, obsah online | Reguluje digitální služby, nikoli pracovněprávní status |
| Nařízení (EU) 2022/1925 — DMA | Digitální trhy a postavení velkých platforem | Řeší hospodářskou soutěž, nikoli práva pracovníků |
DSA (Digital Services Act) a DMA (Digital Markets Act) tedy regulují digitální prostředí z hlediska obsahu a hospodářské soutěže, nikoli pracovněprávního postavení osob. V České republice je gestorem agendy DSA Ministerstvo průmyslu a obchodu, dozor nad pravidly DMA spadá do působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pro platformovou práci je rozhodující právě směrnice 2024/2831 a navazující zákon.
Časté dotazy k zákonu o platformové práci
Co je platformová práce?
Platformová práce je výkon činnosti zprostředkovaný digitální aplikací nebo internetovou platformou, která práci za úplatu organizuje a alespoň zčásti ji řídí. Typicky jde o kurýry, řidiče přepravních aplikací nebo řemeslníky přijímající zakázky přes aplikaci.
Odkdy platí zákon o platformové práci?
Podle návrhu má zákon nabýt účinnosti k 1. 12. 2026 a evidenční povinnosti platforem od 1. 1. 2027. Jde však o návrh v legislativním procesu a termíny se mohou změnit.
Co je vyvratitelná domněnka zaměstnání u platforem?
Je to zákonný předpoklad, že pracovník platformy je zaměstnanec, pokud jsou naplněny znaky řízení a kontroly. Platí, dokud platforma neprokáže opak, protože důkazní břemeno nese ona.
Stanu se automaticky zaměstnancem platformy?
Ne automaticky. Domněnka zaměstnání se uplatní jen při naplnění zákonných znaků řízení a platforma ji může vyvrátit důkazem, že jde o skutečně samostatnou činnost.
Koho se nový zákon pro kurýry a řidiče týká?
Týká se osob vykonávajících práci přes digitální platformy, které jejich činnost organizují a řídí, a zároveň provozovatelů a zprostředkovatelů těchto platforem. Dopadá na kurýry, řidiče, řemeslníky i freelancery.
Jaký je rozdíl mezi zákonem o platformové práci a DSA či DMA?
Zákon o platformové práci řeší pracovněprávní status a podmínky pracovníků. DSA reguluje digitální služby a online obsah, DMA hospodářskou soutěž velkých platforem — žádný z nich neupravuje práva platformových pracovníků.
Musí platforma zveřejnit, jak funguje její algoritmus?
Podle návrhu má platforma povinnost informovat pracovníky o automatizovaných systémech, kritériích přidělování práce a hodnocení a zajistit lidský dohled nad zásadními rozhodnutími.
Citované právní předpisy
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem (EUR-Lex)
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce — definice závislé práce, § 2 (e-Sbírka)
- Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (e-Sbírka)
- Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (e-Sbírka)
- Nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (DSA)
- Nařízení (EU) 2022/1925 o digitálních trzích (DMA)
- Text návrhu zákona o platformové práci — zakonyprolidi.cz (návrh MPSV z 26. 3. 2026)
Informace jsou aktuální k roku 2026 a vycházejí z návrhu zákona v legislativním procesu, jehož finální znění a termíny účinnosti se mohou změnit. Tento obsah má informativní charakter a nepředstavuje individuální právní poradu. Ve sporných případech doporučujeme konzultaci s odborníkem.
Poslední aktualizace: 3. července 2026