Jak ovlivnit, co se stane s vaším majetkem po smrti? Jedním z možných způsobů je svěřenecké nástupnictví. Svěřenecké nástupnictví vám umožní určit, kdo získá dědictví a v jakém pořadí. Můžete tak zajistit, že majetek zůstane v rodině a nebude rozprodán. Tento způsob dědění často chrání domy, podniky nebo pozemky. Pomáhá také předat majetek více generacím postupně.
Co je svěřenecké nástupnictví
Svěřenecké nástupnictví je jeden ze způsobů dědění, přičemž umožňuje určit pořadí, v jakém jednotliví dědici majetek získají. Zůstavitel (osoba, která sepisuje závěť) může určit, že majetek připadne nejprve jedné osobě – tzv. přednímu dědici (např. manželovi). A až po její smrti či splnění jiné podmínky přejde majetek na svěřeneckého nástupce (např. dítě, vnuka).
Účel svěřeneckého nástupnictví
Hlavním účelem svěřeneckého nástupnictví je ochrana rodinného majetku a kontrola nad jeho užíváním a předáním následné generaci.
Využívá se k ochraně majetku před rozprodáním, k zajištění jeho dlouhodobého zachování v rodině nebo k podmíněnému převodu, například po dosažení určitého věku či životní situace.
Nepominutelný dědic
Nepominutelný dědic je potomek zůstavitele, který má podle zákona právo na povinný díl z dědictví. Na co má nárok nepominutelný dědic, stanovuje občanský zákoník. Tento nárok nelze obejít závětí, pokud nedošlo k platnému vydědění.
Co je povinný díl
Jedná se o část dědictví, na níž má nepominutelný dědic vždy nárok (s výjimkou platného vydědění.
- Plnoletí nepominutelní dědici mají právo na jednu čtvrtinu svého zákonného dědického podílu.
- Nezletilí nepominutelní dědici mají nárok na tři čtvrtiny z dědického podílu.
Pokud povinný díl není v závěti respektován, nepominutelný dědic může svůj nárok uplatnit u notáře, který dědictví projednává, nebo se obrátit na příslušný okresní soud. Soud se určuje podle posledního místa bydliště zůstavitele. Soudní poplatek za podání činí zpravidla 5 % z hodnoty uplatňovaného nároku.
Jak uplatnit právo na povinný díl
Nejprve je vhodné kontaktovat dědice a pokusit se o dohodu, pokud to není možné, je třeba se obrátit na notáře a v krajním případě podat žalobu k soudu.
Pokud nepominutelný dědic není v závěti zmíněn nebo jeho podíl není odpovídající, může podat námitku k notáři, případně se domáhat svého práva žalobou. Nárok je nutné uplatnit do tří let od smrti zůstavitele, jinak zaniká.
Přední dědic
Přední dědic je osoba, která po smrti zůstavitele majetek zdědí jako první. Má právo ho užívat, ale jeho možnosti nakládat s ním mohou být omezeny. Po jeho smrti nebo po splnění jiné podmínky přechází majetek na svěřeneckého nástupce, který se stává jeho konečným vlastníkem.
Svěřenecký nástupce
Svěřenecký nástupce je následný dědic, který majetek zdědí až po smrti předního dědice nebo po splnění jiné podmínky stanovené závětí. Může se jednat např. o dosažení určitého věku nebo dokončení studia. Svěřenecký nástupce je tedy vlastníkem majetku zůstavitele, který s ním může nakládat bez omezení.
Svěřenecké nástupnictví umožňuje více stupňů dědění, což znamená, že svěřeneckým nástupcem nemusí být pouze děti, ale například i vnoučata či pravnoučata.
Pan Novák stanoví v závěti, že rodinný dům, který vlastní nejprve zdědí jeho manželka (přední dědic) a po její smrti připadne synovi (svěřenecký nástupce). Manželka dům smí užívat, ale nesmí ho prodat, darovat či zastavit, aby zůstal zachován pro syna.
Jak správně sepsat závěť pro svěřenecké nástupnictví
Svěřenecké nástupnictví lze zřídit pouze prostřednictvím závěti, která musí být sepsána v souladu s občanským zákoníkem. Je důležité, aby v závěti bylo jasně určeno, kdo bude předním dědicem a kdo následným dědicem, protože jen tak lze zajistit, že majetek bude předáván postupně podle přání zůstavitele.
Obsah závěti
Zůstavitel musí v závěti přesně stanovit, kdo je předním dědicem (ten, kdo majetek získá jako první). Taktéž musí stanovit, kdo je následným dědicem (ten, na koho majetek přejde po smrti předního dědice nebo po splnění určité podmínky). Například může určit, že rodinný dům připadne nejprve partnerce (přední dědic) a po její smrti dětem (následní dědicové).
Důležité je také jasně vymezit práva a povinnosti předního dědice. Může například užívat majetek k bydlení, ale nesmí ho prodat nebo zastavit, aby zůstal zachován pro následného dědice.
Druhy závěti
Závět musí být vždy písemná, přičemž existuje několik typů.
- Vlastnoruční závěť – musí být celá napsaná rukou zůstavitele a vlastnoručně podepsaná.
- Závěť sepsaná před svědky – může být vytvořena na počítači nebo jinou osobou, ale musí být podepsána zůstavitelem za přítomnosti dvou svědků, kteří ji rovněž podepíší.
- Notářský zápis – nejbezpečnější a právně nejjistější forma závěti, kterou sepíše a ověří notář.
- Závěť v jiné písemné formě – například elektronicky, avšak její platnost závisí na specifických právních podmínkách.
Platnost závěti
Aby závěť byla platná a nebyly o ní žádné pochybnosti, musí splňovat určité právní náležitosti.
- Vlastnoruční podpis a datum – Zůstavitel musí závěť podepsat vlastnoručně a uvést datum sepsání, aby bylo jasné, kdy byla závěť vytvořena. Je ji možné sepsat jinak než ručně, ale u jejího podpisu musí být přítomni 2 svědci.
- Jasná a srozumitelná formulace – Aby nedošlo k právním sporům, měla by být závěť formulována jasně a jednoznačně. Například by mělo být přesně uvedeno, kdo je předním dědicem a kdo následným dědicem, jaká jsou jejich práva a za jakých podmínek majetek přechází.
- Notářské ověření – Doporučuje se, aby závěť byla ověřena notářem, což zajistí právní jistotu dědiců.
Náhradnictví a svěřenecké nástupnictví
Náhradnictví je situace, kdy zůstavitel určí náhradního dědice pro případ, že původně určený dědic nebude moci nebo chtít dědictví přijmout. A to například kvůli dluhům nebo úmrtí. Náhradní dědic tedy dědí namísto původního dědice.
Na rozdíl od náhradnictví, kdy náhradní dědic nahrazuje původního dědice, svěřenecké nástupnictví znamená, že se majetek postupně předává z jednoho dědice na druhého. Následný dědic majetek získá bez ohledu na to, zda je přední dědic schopen dědictví přijmout.
Kdy zvolit náhradnictví a kdy svěřenecké nástupnictví
Náhradnictví je užitečné, pokud si zůstavitel není jistý, zda jím určený dědic bude moci dědit. Například pokud je nemocný, vysokého věku nebo má dluhy. Náhradnictví pomáhá také zajistit, aby majetek nepropadl státu v případě, že původní dědic odmítne dědictví.
Svěřenecké nástupnictví je ideální pro situace, kdy zůstavitel chce zajistit, aby majetek zůstal v rodině, nebyl prodán nebo rozdělen a přecházel postupně mezi generacemi. Používá se především při předávání rodinných domů, pozemků nebo podniků.
Poslední aktualizace: 5. května 2025
