Jste zaměstnavatel a chcete, aby vaši podřízení vykonávali práce přesčas? Nebo jste naopak zaměstnancem a nevíte, zda můžete práci přesčas odmítnout? Co vám náleží, když pracujete nad stanovenou týdenní pracovní dobu? Jaká jsou rizika a výhody náhradního volna a jak si lze ulehčit administrativu? Víte, že za práci přesčas získáváte příplatek nebo náhradní volno? Je také možné si sjednat mzdu a tím i určit pravidla pro odměňování práce přesčas.
Co je práce přesčas
Legální definice práce přesčas dle zákoníku práce je:
„Práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.“
Zákoník práce však jedním dechem dodává, že takovou práci je možné konat jen výjimečně.
Přesčas nařízený
Podle výše uvedené definice se práce přesčas dělí na přesčas nařízený a dohodnutý. Jestliže zaměstnavatel nařídí svému zaměstnanci práci přesčas a ten odmítne, jedná se o porušení pracovní kázně. Je však dána zákonná limitace, kterou musí zaměstnavatel respektovat. Týdenní limit je stanoven na 8 hodin, roční (období od 1. 1. do 31. 12.) pak na 150 hodin.
Přesčas dohodnutý
Často známý jako přesčas dobrovolný. Přesčas a jeho omezení výše lze překročit pouze na základě dohody se zaměstnancem, která má ovšem také své hranice – celkový rozsah práce přesčas nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně, a to v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Vyrovnávací období
Toto vyrovnávací období může být kolektivní smlouvou zvýšeno na 52 týdnů, což ale na celkový rozsah práce nemá vliv – v jednotlivých týdnech sice může dojít ke krátkodobým překročením osmihodinové hranice, ale maximální počet hodin práce přesčas za rok zůstává stejný – přibližně 416 hodin.
Za vyrovnávací období 26 týdnů lze stanovit maximálně 208 hodin přesčasů (průměrně 8 hodin týdně, tedy 26 x 8 = 208), za rok – tedy za dvě takováto období – nesmí přesčasy překročit hranici 416 hodin (208 x 2 = 416).
V případě, že kolektivní smlouva stanoví vyrovnávací období na 52 týdnů, může zaměstnanec za tuto dobu odpracovat opět nejvýše 416 hodin přesčasů (52 x 8 = 416).
Jaká je nejvyšší hranice práce přesčas
Zákon tedy stanovuje nejvyšší roční hranici práce přesčas na 416 hodin, z čehož může být 150 hodin práce nařízeno. Odečtením těchto dvou hodnot nám vyjde 266 hodin, což představuje přesčasy, které lze se zaměstnancem dohodnout.
Forma dohody
Formu této dohody zákon nijak neupravuje, lze ji tedy uzavřít písemně i ústně, ale také konkludentně (například vykonáním práce). Závazek zaměstnance k práci přesčas v daném rozsahu (opět max. 416 hodin ročně) lze také včlenit přímo do pracovní smlouvy, což umožňuje zaměstnavateli ukládat práci přesčas i bez předchozí dohody.
Důležité je, že se do maximální roční doby práce přesčas nezapočítává práce, za kterou zaměstnanec čerpal náhradní volno. Z tohoto důvodu je možné fakticky odpracovat i více hodin přesčasů, než kolik stanovuje nejvyšší zákonná hranice – vše záleží na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Odměňování práce přesčas
Odměnu zaměstnanců soukromého sektoru za práci přesčas upravuje zákoník práce ve svém § 114.
§ 114 Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.
(3) Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4).
Jednou ze složek odměny je mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, tedy mzda dosažená. Druhou složkou je pak buď příplatek, nebo náhradní volno.
Příplatek za práci přesčas
Zákon stanovuje minimální hodnotu příplatku na 25% průměrného výdělku – příplatek lze stanovit pouze vyšší, snížen být nelze. Zaměstnavatel může zaměstnancům udělovat příplatky i v diferenciované výši, například podle náročnosti práce. Nesmí však docházet k diskriminaci a vždy musí být zachována minimální zákonná výše.
Náhradní volno za práci přesčas
Místo příplatku může zaměstnanec čerpat také náhradní volno. Je však nutné se na něm se zaměstnavatelem dohodnout, a to do tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas – pokud k dohodě nedojde, zaměstnanci automaticky náleží příplatek.
Náhradní volno se poskytuje v rozsahu práce konané přesčas a nahrazuje pouze příplatek – dosažená mzda tak přísluší zaměstnanci vždy.
Součástí dohody o náhradním volnu může být také konkrétní termín čerpání volna – pokud jej však dohoda neobsahuje, je poskytnutí volna věcí zaměstnavatele, který by ale měl přihlédnout i k osobním potřebám zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel volno neudělí do tří měsíců od výkonu práce nebo v jiné dohodnuté době, mění se nárok na náhradní volno ve finanční nárok, konkrétně v nárok na proplacení příplatku.
Sjednání mzdy
Zákon umožňuje předem sjednat mzdu již s ohledem k případným přesčasům. Vždy musí být současně sjednán i rozsah práce přesčas, k němuž bylo při stanovení mzdy přihlédnuto. Je však třeba dodržet limitaci, která představuje rozsah práce přesčas, který lze nařídit – tj. 150 hodin. To však neplatí u vedoucích zaměstnanců, se kterými lze sjednat celkový maximální rozsah práce přesčas (416 hodin).
Tato smluvní ujednání zjednodušují administrativní postup při výpočtu mzdy, ale musíme mít na paměti, že po odečtení uvažované práce přesčas nesmí být mzda nižší než mzda minimální.
Důležitý je také fakt, že v případě, kdy je při určení mzdy přihlédnuto k práci přesčas, nelze již stanovit náhradní volno. Výjimku tvoří situace, kdy by skutečná doba výkonu přesčasů přesáhla rozsah práce přesčas, ke kterému bylo přihlédnuto.
V případě čerpání náhradního volna místo příplatku se práce přesčas nezapočítává do zákonem stanovené maximální hranice (416 hodin za kalendářní rok). Náhradní volno je tak nástrojem, který umožňuje fakticky odpracovat i více hodin přesčasů, než je zákonný limit – proto je k jeho sjednání nutný oboustranný souhlas.
Jak dlouho dopředu může zaměstnavatel nařídit přesčas?
Pracovní zákoník nevyžaduje, aby zaměstnavatel informoval zaměstnance o nutnosti překročení pracovní doby s předstihem. To znamená, že zaměstnavatel má právo oznámit potřebu přesčasové práce třeba i jen hodinu před koncem směny zaměstnance.
Kdy můžete odmítnout práci přesčas
Práci přesčas lze odmítnout v těchto případech:
- Pokud byste překročili maximální povolený počet přesčasových hodin stanovených zákonem. V České republice je to 150 hodin ročně, pokud není dohodnuto jinak.
- Pokud by práce přesčas ohrozila vaše zdraví nebo bezpečnost.
- Pokud by práce přesčas narušila vaše osobní závazky, jako je péče o děti nebo jiné závazky, které byste nemohli splnit kvůli práci přesčas.
- Pokud byste museli pracovat přesčas bez náležitého upozornění. Zákon stanoví, že zaměstnavatel musí zaměstnance informovat o potřebě práce přesčas předem, pokud to okolnosti dovolují.
- Pokud by práce přesčas byla v rozporu s kolektivní smlouvou nebo pracovní smlouvou.
Sankce při překročení limitů práce přesčas
Za porušení výše uvedených limitů hrozí zaměstnavateli sankce ze strany inspekce práce, a to až do výše 2 miliónů Kč pro případ, že je překročena týdenní či roční hranice u nařízených přesčasů. Sankce až 1 milion Kč hrozí zaměstnavateli za překročení limitů pro dohodnutou práci přesčas.
Neproplacené přesčasy
Neproplacené přesčasy jsou vážným problémem. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas a tyto hodiny nejsou řádně zaplaceny, může to být považováno za porušení zákoníku práce.
Pokud se domníváte, že jste nebyli správně zaplaceni za přesčasovou práci, měli byste nejprve tuto záležitost projednat se svým zaměstnavatelem. Je možné, že došlo k nedorozumění nebo chybě.
Pokud se problém nevyřeší, můžete se obrátit na odborovou organizaci, pokud jste jejím členem, nebo na inspekci práce. Můžete také zvážit právní kroky proti svému zaměstnavateli.
Poslední aktualizace: 3. června 2024
