Co je odúmrť a kdy se uplatňuje

V České republice se každý rok řeší stovky případů, kdy po zemřelém nezůstane žádný dědic. Tento stav, označovaný jako odúmrť, vede k tomu, že veškerý majetek přechází na stát. Jak přesně odúmrť funguje a jak jí lze předejít? Podíváme se na nejčastější důvody vzniku odúmrti i aktuální statistiky.

Co je to odúmrť

Odúmrť je situace, kdy po zemřelém nezůstane žádný dědic a pozůstalost (majetek zemřelého) tak automaticky připadne státu. Tento majetek spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který také rozhoduje o jeho dalším využití.

Jak se rozděluje dědictví

Dědictví se rozděluje v dědickém řízení podle zákonných pravidel a případně podle vůle zůstavitele (zemřelého) vyjádřené v závěti. Pokud existuje pořízení pro případ smrti (závěť, dědická smlouva, dovětek), majetek se rozděluje podle něj. Pokud ne, nastupuje dědění ze zákona, které se řídí dědickými třídami.

Závěť jako prevence odúmrti

Sepsání závěti je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zabránit tomu, aby váš majetek připadl státu v důsledku odúmrti. Prostřednictvím závěti můžete určit konkrétní osoby nebo organizace, kterým chcete svůj majetek odkázat.

Závěť musí být vyhotovena písemně a může mít různé formy:

• Ručně sepsaná a podepsaná zůstavitelem (holografní závěť).
• Notářský zápis, který se zapisuje do centrální evidence závětí.
• Závěť sepsaná jinou osobou, kterou zůstavitel podepíše za přítomnosti svědků.

Se správně formulovanou závětí můžete předejít nejasnostem a případným sporům o dědictví.

Dědění ze zákona

Dědění ze zákona nastává v případě, že zemřelý nezanechal závěť ani dědickou smlouvu. Řízení o pozůstalosti podléhá zákonným pravidlům, přičemž je stanoveno 6 dědických tříd. Dědické třídy určují, kdo má přednostní nárok na dědictví. Mezi první dědickou třídu patří děti a manžel/ka zemřelého. Pokud neexistuje žádný dědic v první třídě, dědí příbuzní v dalších třídách podle zákonem stanoveného pořadí.

Od roku 2023 došlo ke změně dědických pravidel, která rozšířila okruh dědiců. Nově mohou dědit i vzdálenější příbuzní, jako jsou bratranci a sestřenice, což pomáhá snížit počet případů odúmrtí.

Odmítnutí dědictví a dluhy

V případě, že pozůstalost zahrnuje dluhy, mohou dědici učinit odmítnutí dědictví. To znamená, že se zcela vzdají nároku na veškerý majetek zůstavitele, který měli zdědit, ale zároveň tím předejdou odpovědnosti za případné dluhy zemřelého.

Dědic musí odmítnutí dědictví provést písemně, a to ve lhůtě 1 měsíce od okamžiku, kdy se dozví o svém dědickém právu. Pokud má dědic trvalý pobyt v zahraničí, lhůta se prodlužuje na 3 měsíce. Pakliže dědic ve stanovené lhůtě dědictví neodmítne, automaticky dochází k jeho přijetí se všemi právy a povinnostmi, včetně úhrady případných dluhů.

Kdy dědictví připadne státu

Dědictví může připadnout státu v několika případech:

• Neexistuje žádný zákonný dědic – například pokud zemřelý neměl příbuzné ani žádnou závěť.
• Dědici odmítnou dědictví – důvodem mohou být dluhy zemřelého nebo neochota dědit (například kvůli zanedbatelnému majetku nebo komplikovaným vztahům se zůstavitelem).
• Dědicové jsou nezpůsobilí dědit – například kvůli závažnému trestnému činu proti zůstaviteli (kupř. těžké ublížení na zdraví).

Pokud není možné najít zákonného dědice ani u vzdálenějších příbuzných, majetek připadne státu. Stát se tak dostává k různým druhům majetku, od hotovosti a cenných papírů, až po umělecká díla či nemovitosti.

Co může ÚZSVM s majetkem dělat

V některých případech se podaří majetek efektivně využít, například převedením na veřejně prospěšné účely, jindy však zůstává dlouhodobě nevyužitý.

• Převod na jinou veřejnou instituci (např. obce) – nemovitost může být převedena na obec, která ji následně využije jako sociální bydlení. Potřeby do domácnosti nebo sportovní pomůcky jsou věnovány dětským domovům, uměleckých předmětů a starožitností se ujímají muzea.
• Použití pro potřeby státu – finanční prostředky se stanou součástí státního rozpočtu.
• Prodej ve veřejné dražbě – pokud o majetek neprojeví žádná státní instituce zájem, ÚZSVM jej nabízí k prodeji skrz veřejnou dražbu.

Statistika: Jak často dochází k odúmrti

Podle výroční zprávy ÚZSVM řešil stát v roce 2023 celkem 1 323 případů odúmrtí, přičemž celková hodnota majetku dosáhla 440 milionů Kč. Přestože se v posledních letech počet těchto případů mírně snižuje, stát i nadále přebírá značné množství majetku.

Odúmrť však pro stát neznamená pouze zisk, ale také výdaje. ÚZSVM musí spravovat, udržovat a případně likvidovat majetek, který často zahrnuje neprodejné či zanedbané nemovitosti. Správa těchto nemovitostí může být nákladná, a to zejména u objektů v havarijním stavu, které vyžadují demolici nebo opravy. Další náklady vznikají také při vedení právních sporů, administrativním zpracování a oceňování převzatého majetku.

Nejčastějšími druhy majetku, které připadají státu, jsou:

• nemovitosti (byty, rodinné domy, pozemky),
• hotovost a bankovní účty,
• věcné předměty (auta, umění, zlato).

Zejména u nemovitostí se často jedná o obtížně prodejné objekty, například zchátralé domy nebo pozemky s právními vadami. Tyto nemovitosti pak ÚZSVM často dlouhodobě spravuje nebo převádí na jiné státní instituce či obce.

Zdroj: Výroční zpráva UZSVM 2023

Příklad: Sbírku vojenských předmětů získal od ÚZSVM Vojenský historický ústav. Vůz Aero 662 z roku 1931 si převzalo Národní technické muzeum. Auto Žiguli z roku 1972 bylo v aukci vydraženo za 75 100 Kč.

Odúmrť je sice poměrně vzácný jev, ale v praxi se vyskytuje. Pokud nechcete, aby váš majetek připadl státu, předem zvažte možnosti dědění a případně sepište závěť.

Poslední aktualizace: 17. března 2025