Darování do SJM (společného jmění manželů) je v praxi častým tématem, zejména pokud jde o majetek vyšší hodnoty, jako jsou nemovitosti. Ne každý dar, který jeden z manželů získá za trvání manželství, se automaticky stává součástí společného jmění manželů. Rozhodující je, kdo je v darovací smlouvě uveden jako obdarovaný a jaký je záměr dárce. Kdy není nemovitost součástí SJM?
Dar získaný během manželství nemusí být součást SJM
Společné jmění manželů zahrnuje vše, co manželé získali za trvání manželství. Existují ale výjimky věcí, které do společného jmění manželů nepatří. Jde především o dary, jež dostal pouze jeden z manželů. A to bez ohledu na to, zda darování proběhlo před vznikem manželství nebo za jeho trvání. Dar se považuje za výlučný majetek obdarovaného a není součástí SJM.
Rodiče darují manželovi auto. V darovací smlouvě je uveden pouze on. Auto patří pouze jemu, ne oběma.
Jak darovat oběma manželům
Pokud chce dárce obdarovat oba manžele, musí to výslovně uvést v darovací smlouvě. Nestačí, že dar předává v době, kdy jsou obdarovaní manželé.
Dárce musí tudíž výslovně napsat, že obdarovává oba manžele a že se věc stává součástí jejich společného jmění.
Rodiče chtějí darovat manželům rekreační chatu. V darovací smlouvě uvedou: Dárce daruje nemovitost manželům Novákovým, kteří ji nabývají do svého společného jmění manželů.
Na co si dát pozor při darování nemovitosti
Darování nemovitosti do SJM má svá specifika (i když se jedná o darování mezi manželi). Při darování nemovitosti je potřeba věnovat pozornost správnému označení pozemků nebo bytových jednotek (ideálně dle informací z katastru nemovitostí).
Darovací smlouva do SJM musí být vždy písemná a měla by přesně uvádět, kdo je obdarovaný, zda jde o darování do SJM nebo jen jednomu z manželů.
Klíčové situace:
- Darování nemovitosti jednomu z manželů → nemovitost není součástí SJM.
- Nemovitost napsána jen na jednoho z manželů → automaticky neznamená, že je v jeho výlučném vlastnictví. To, zda je nemovitost součástí SJM, závisí na tom, jak byla získána (například dědictvím, koupí nebo darem). A také na tom, co je uvedeno ve smlouvě. Pokud například rodiče darují byt jen jednomu z manželů a druhého ve smlouvě nezmíní, byt patří pouze obdarovanému. Pokud ale smlouva výslovně uvádí, že obdarovaní jsou oba, majetek přechází do SJM.
- Jak převést nemovitost do SJM → buď přímo při darování, nebo později dohodou mezi manželi. Manželé se mohou později domluvit, že majetek, který původně nebyl v SJM, do něj zahrnou. Uzavírá se k tomu písemná dohoda o rozšíření SJM ve formě notářského zápisu.
Darováním do SJM a podílové spoluvlastnictví
Dárce se může rozhodnout, že každý z manželů obdrží jiný podíl (například 1/3 a 2/3). V takovém případě vzniká podílové spoluvlastnictví. Tedy situace, kdy každý z manželů vlastní konkrétní část nemovitosti, například jednu třetinu a dvě třetiny.
Nejde tedy o darování do SJM, protože v SJM oba manželé vlastní věc společně jako celek, bez rozlišení podílů.
Podílové spoluvlastnictví se může hodit například tehdy, pokud jeden z manželů přispěl na koupi nemovitosti více, nebo pokud chce dárce zachovat určitý poměr vlastnictví mezi nimi.
Rozdíly v praxi:
- SJM: S majetkem ve společném jmění manželů mohou manželé nakládat jen společně. K platnému prodeji, darování nebo zastavení je potřeba souhlas obou (např. pokud chtějí prodat nemovitost).
- Podílové spoluvlastnictví: Každý spoluvlastník může se svým podílem samostatně nakládat (bez souhlasu spoluvlastníků). Například ho darovat nebo prodat. Pokud ale chce někdo prodat podíl cizímu člověku, ostatní spoluvlastníci mají často předkupní právo. To znamená, že mají přednostní právo tento podíl koupit za stejných podmínek. Předkupní právo však neplatí vždy. Například pokud se jedná o převod mezi blízkými příbuznými. K větším změnám, jako je přestavba nemovitosti nebo její úplný prodej, je třeba dohoda všech.
- Po rozvodu manželů se majetek, který patří do společného jmění, rozdělí buď podle dohody, nebo rozhodnutím soudu. Vše, co je v SJM, se považuje za společné a dělí se zpravidla napůl. Naproti tomu u podílového spoluvlastnictví zůstává každému jeho konkrétní podíl a ten se nijak nevypořádává, pokud se manželé nedohodnou jinak.
Rodiče darují manželům pozemek, každý získá ½ → nejsou v SJM, ale v podílovém spoluvlastnictví.
Rozšíření SJM
Manželé se mohou dohodnout, že do společného jmění zahrnou i věci, které by jinak patřily jen jednomu z nich, například nemovitost získanou darem nebo dědictvím. Takovou dohodou lze rozšířit SJM i jen o jednu konkrétní věc. Důvodem může být snaha sjednotit majetkové poměry, vyřešit otázku dědictví nebo usnadnit rozhodování o majetku za trvání manželství.
Rozšíření SJM se provádí písemnou dohodou ve formě notářského zápisu. Po jejím uzavření je možné podat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pokud tedy například dárce daruje nemovitost jen jednomu z manželů, může se obdarovaný rozhodnout, že ji po převodu zařadí do SJM. Alternativně lze majetek ponechat v podílovém spoluvlastnictví, což může být výhodnější v situacích, kdy si manželé chtějí zachovat oddělené majetkové poměry.
Manžel dostal darem byt, ale manželé se později rozhodnou, že ho zahrnou do SJM. U notáře sepíšou dohodu o rozšíření SJM.
Co platí pro movité věci a peníze
Při darování do SJM u běžných darů, jako jsou peníze, auto, nábytek, platí stejná pravidla:
- Dar, který obdrží jen jeden z manželů, není součástí SJM.
- Dar, který získají oba manželé (musí to být výslovně uvedeno v darovací smlouvě), se stává součástí SJM.
Babička daruje vnučce a jejímu manželovi 200 000 Kč na rekonstrukci domu → je nutné výslovně uvést oba obdarované do smlouvy, jinak peníze patří jen vnučce.
Jak je to s daněmi při nabývání SJM
Dary mezi blízkými příbuznými (rodiče – děti, sourozenci, prarodiče) jsou osvobozeny od daně z příjmů. Darovací daň byla v roce 2014 zrušena, přičemž se stala součástí daně z příjmů.
U darů mezi vzdálenějšími osobami nebo mezi nepříbuznými, ať už jde o darování do SJM nebo ne, může vzniknout povinnost zdanění podle zákona o daních z příjmů. Vždy záleží na vztahu mezi dárcem a obdarovaným.
Příjmy z darů, které nejsou od daně osvobozeny, se u fyzických osob daní v rámci přiznání k dani z příjmů. Pokud roční příjem přesáhne 15 000 Kč, musí být uveden v daňovém přiznání. Sazba daně činí 15 % u běžných příjmů do 1 676 052 Kč ročně (pro rok 2025) a 23 % z částky nad tento limit. Přiznání se podává do 1. dubna následujícího roku (nebo do 1. července při elektronickém podání).
Poslední aktualizace: 18. srpna 2025