Smluvní pokuta představuje právní institut, který slouží k zajištění plnění závazků ze smluv. Můžete si tak přímo ve smlouvě nastavit peněžité sankce pro případ jejího porušení. V praxi se smluvní pokuta nejčastěji používá v obchodních vztazích, ale můžete se s ní setkat např. i v nájemní smlouvě. Výše smluvní pokuty však není neomezená.
Co je smluvní pokuta
Smluvní pokuta je peněžitá sankce za porušení povinnosti ze smlouvy. Právní režim smluvní pokuty upravuje občanský zákoník v § 2048 až § 2052.
Občanský zákoník stanoví, že pokud je obsahem závazku i smluvní pokuta, není možné se nad to domáhat případné náhrady vzniklé škody (§ 2050). Zákonodárce totiž předpokládá, že smluvní pokuta vzniklou škodu uhradí.
Od tohoto ustanovení se však můžete odchýlit, jelikož nemá donucující charakter. Náhrada škody může být sjednána vedle smluvní pokuty, ale je potřeba to ve smlouvě výslovně uvést, jinak se uplatní zákonný režim.
Jako vzor k dosažení tohoto záměru můžete využít následující znění: „Úhradou smluvní pokuty není dotčen nárok věřitele na náhradu škody.“
Obsah smluvní pokuty
Abyste sjednali smluvní pokutu platně, je třeba splnit několik předpokladů. V opačném případě totiž soud výši smluvní pokuty sníží nebo vysloví její neplatnost.
Smluvní povinnost
Smluvní pokuta se musí vázat ke konkrétní smluvní povinnosti.
Smlouva musí jasně specifikovat, za jaká jednání či opomenutí může být druhá strana pokutována.
Neurčitá smluvní povinnost vypadá kupříkladu takto: „Strana „A“ se zavazuje poskytnout straně „B“ veškerou potřebnou součinnost při přípravě podkladů pro schválení stavebního záměru“.
Znění tohoto závazku je neurčité, neboť jasně nedefinuje, jaký druh spolupráce je požadován a které konkrétní podklady mají být připraveny. V takovém případě by soud vyslovil neplatnost smluvní pokuty.
Naopak smluvní pokuta za nedodržení termínu dodání zboží bude standardně nezávadná. Nejvhodnější postup představuje navázání smluvní pokuty na konkrétní ustanovení ve smlouvě s přesným odkazem. Např. „V případě porušení smluvních povinností v čl. III odst. 5 a 6 této smlouvy se dlužník zavazuje věřiteli uhradit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč.“
Výše smluvní pokuty
Výše smluvní pokuty musí být ujednána dostatečně určitě.
Není nutné uvádět smluvní pokutu jako přesnou a stálou částku. Postačuje sjednat způsob jejího určení, resp. výpočtu.
Můžete tedy uvést buď jednorázovou částku v konkrétní výši, např. 20 000 Kč, nebo procenta z určité částky, kupř. 0,1 % z kupní ceny denně. Další alternativu představuje ujednání o smluvní pokutě v konkrétní výši za každý den, tedy například 500 Kč za každý den prodlení.
Přiměřenost smluvní pokuty
Po splnění těchto dvou požadavků by soud zkoumal přiměřenost smluvní pokuty. Ta se posuzuje individuálně pro každý konkrétní případ. Zákon totiž maximální výši smluvní pokuty nelimituje.
Avšak judikatura shledala za spornou hranici smluvní pokuty ve výši 0,50 % – 1 % z hodnoty předmětu smlouvy denně. To znamená, že je vhodné uvést částku, která je nižší než 0,50 % z hodnoty plnění.
Nepřiměřená smluvní pokuta bude soudem snížena nebo v případě spotřebitelských vztahů úplně zrušena.
Specifický případ představuje smluvní pokuta v nájemní smlouvě. Nesmí společně s vratnou kaucí přesahovat trojnásobek měsíčního nájemného.
Neplatnost smluvní pokuty
Smluvní pokuta je neplatná, pokud:
- se neváže ke konkrétní smluvní povinnosti (musí být dostatečně specifikována),
- její výše není dostatečně určitá,
- její výše je příliš nepřiměřená (v případě smlouvy se spotřebitelem).
Moderace smluvní pokuty
Soudy však místo vyslovení neplatnosti preferují uplatnění tzv. moderace, viz § 574 občanského zákoníku. To znamená, že pokud se smluvní pokuta zdá být nepřiměřená, soud ji sníží tak, aby odpovídala obvyklé výši vzhledem k povaze smlouvy.
Dle judikatury Nejvyššího soudu se posuzuje zejména:
- jakým způsobem nastalo porušení smluvní povinnosti,
- za jakých okolností došlo k porušení smluvní povinnosti,
- v jaké míře se jednání či nečinnost jedné ze stran dotkly zájmů věřitele.
Splatnost smluvní pokuty
Občanský zákoník přímo nestanoví, kdy je smluvní pokuta splatná. Není tak jasné, jestli splatnost nastane až po výzvě k jejímu zaplacení nebo již při porušení dotčené smluvní povinnosti. Proto vám doporučujeme splatnost stanovit přímo ve smlouvě. V zásadě tak lze učinit několika způsoby. Datum splatnosti můžete navázat na výzvu nebo určit lhůtu k zaplacení po porušení smluvní povinnosti.
Na rozdíl od nároku na náhradu škody se při posuzování, zda došlo k porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti, nedbá na zavinění dotčené strany. To znamená, že i když dlužník porušení povinnosti nezavinil, bude povinen smluvní pokutu zaplatit. Toto platí i v případech tzv. vyšší moci, tedy např. povodní, bouří, zemětřesení nebo jiných živelních katastrof.
Pokud dlužník smluvní pokutu nezaplatí, dostane se do prodlení a věřiteli bude příslušet úrok z prodlení. Úrok z prodlení standardně nastupuje den po datu splatnosti, a to v zákonné výši. Alternativně si režim a výši úroku můžete stanovit ve smlouvě.
Zákonný úrok z prodlení činní od 3. 5. 2024 13,25 %. Můžete jej vypočítat pomocí REPO sazby ČNB, ke které přičtete 8 procentních bodů. To znamená 5,25 + 8 = 13,25.
Daňová uznatelnost smluvní pokuty
Smluvní pokuta, penále nebo úroky z prodlení jsou daňově uznatelné, avšak pouze pokud již byly zaplaceny.
Odstoupení od smlouvy
Pro případ možného odstoupení od smlouvy si smluvní pokutu sjednat nemůžete. Jedná se totiž o zákonné právo každé ze smluvních stran bez jakýchkoli sankcí.
V opačném případě by došlo k omezení tohoto práva, což je v rozporu s veřejným pořádkem.
Promlčení práva na smluvní pokutu
Promlčecí lhůta pro uplatnění práva na smluvní pokutu běží nezávisle na promlčecí lhůtě primárního závazku, tj. uzavřené smlouvy. Činní 3 roky ode dne splatnosti smluvní pokuty.
Pokud ve smlouvě nemáte ujednanou splatnost, promlčecí lhůta práva na smluvní pokutu začne běžet ode dne, kdy byla konkrétní smluvní povinnost porušena.
Příklady smluvní pokuty z praxe
Smluvní pokuta se v praxi často využívá, a to zejména mezi podnikateli.
Můžete se s ní setkat kupříkladu při:
- zpoždění dokončení stavby,
- pozdní platbě nájmu,
- neoprávněných úpravách na nemovitosti nájemcem,
- zpoždění dodávky zboží,
- nesplnění specifikace zboží,
- porušení zákazu konkurence,
- zpoždění platby,
- nepřevzetí zboží.
Vymáhání smluvní pokuty
Prvním krokem při vymáhání smluvní pokuty je doručení výzvy k zaplacení dlužníkovi. V té je vhodné dlužníka poučit o úroku z prodlení, který bude muset zaplatit vedle smluvní pokuty, pakliže bude s její úhradou otálet.
Nicméně, i když ve výzvě poučení neuvedete, nebude to mít vliv na dlužníkovu povinnost případné úroky z prodlení zaplatit.
Pokud dlužník na prostou výzvu nereaguje, doporučujeme vám, abyste mu zaslali ještě předžalobní výzvu. Opět se nejedná o povinnost, ale někteří dlužníci se zaleknou pohrůžky soudním sporem, tudíž smluvní pokutu uhradí. Předžalobní upomínka má význam též z hlediska případné náhrady nákladů na soudní řízení a právní zastoupení oprávněné strany.
Vzor předžalobní výzvy ke stažení
Vzor předžalobní upomínky obsahuje všechny povinné náležitosti a dlužníka dopisem vyzývá, aby zaplatil dlužnou částku do konkrétního termínu, jinak se věřitel může obrátit na soud. Vzorový dokument je vhodný jak pro fyzické osoby, tak právnické osoby.
- Aktuální vzorový dokument pro rok 2024
- Vzor si stáhnete ve formátu .docx, snadný pro doplnění a tisk
- Získáte také návod, jak předžalobní výzvu / upomínku vyplnit
Žaloba o zaplacení dlužné částky
Dále připadá v úvahu podání žaloby o zaplacení dlužné částky, popř. návrhu na vydání platebního rozkazu či elektronického platebního rozkazu. Nezapomeňte uplatnit svůj nárok na úroky z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení.
Pokud se splatnost smluvní pokuty váže na doručení výzvy k jejímu zaplacení dlužníkovi a nedaří se vám tak prokazatelně učinit, je možné výzvu doručit prostřednictvím soudu jako součást žaloby.
