Vyslání na školení, jednání nebo montáž do jiného města vypadá na první pohled jednoduše — zaměstnanec se přesune, odpracuje, vrátí se. V praxi ale právě pracovní cesta a přesčasy patří mezi nejčastější zdroje sporů mezi zaměstnanci a personalisty. Tento přehled odpovídá na časté otázky k pracovní cestě a přesčasům: kdy se cesta autem počítá do pracovní doby, kdy vzniká nárok na příplatek 25 % a kdy jen na cestovní náhrady, jak je to s řidičem referentem, který po školení ještě dvě hodiny veze kolegy zpátky — a jak se odečítá přestávka na oběd od přesčasových hodin.
Tento článek je aktuální k roku 2026 a zohledňuje pravidla po flexinovele zákoníku práce. Je psán jako praktický průvodce pro zaměstnance, mzdové účetní a personalisty. Veškerá tvrzení vycházejí ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Pokud řešíte konkrétní spor, doporučujeme konzultaci s advokátem nebo s místně příslušným inspektorátem práce (suip.cz).
Co je pracovní cesta a co je přesčas podle zákoníku práce
Než začneme počítat hodiny a příplatky, je nutné si pojmy přesně oddělit. Lidé totiž často zaměňují pracovní cestu, pracovní dobu a dobu výkonu práce — a právě to je jádro většiny sporů.
Pracovní cesta: definice, vyslání, místo výkonu práce
Pracovní cestu upravuje § 42 zákoníku práce. Jde o časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Klíčové je, že:
- vyslat lze jen zaměstnance, který s tím souhlasil (souhlas může být i v pracovní smlouvě),
- cesta musí směřovat k výkonu práce, kterou má zaměstnanec sjednanou,
- za dobu cesty nepřísluší automaticky mzda — záleží, zda jde o výkon práce, nebo o pouhý přesun.
Pracovní cesta zahrnuje celou dobu od odjezdu z bydliště nebo pracoviště až po návrat. To je důležité pro cestovní náhrady (stravné, jízdné, ubytování), které se počítají z celé této doby. Pro účely mzdy a přesčasu se ale počítá jen doba výkonu práce — to je rozdíl, který zaměstnance nejvíce mate.
Přesčas: kdy o něj jde a kdy ne
Přesčasovou prací se podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Aby šlo o přesčas, musí být splněny dvě podmínky současně:
- jde o skutečný výkon práce (nikoliv jen pohotovost nebo přesun),
- je nařízen nebo schválen zaměstnavatelem.
Pokud zaměstnanec sedí v autě a nepracuje (např. jako spolujezdec), o výkon práce typicky nejde. Pokud ale řidič referent veze kolegy a tato jízda je v zájmu zaměstnavatele a v jeho souhlasu, situace je sporná — k tomu se vrátíme níže.
Počítá se doba strávená na cestě do pracovní doby?
Otázka „počítá se cesta do pracovní doby?“ je nejčastější dotaz, který personalisté dostávají. Odpověď zní: záleží na tom, kdy se cestuje a co zaměstnanec při cestě dělá.
Cestování v rámci rozvržené pracovní doby
Pokud zaměstnanec cestuje v době, která spadá do jeho rozvržené směny (např. směna je 6:00–14:30 a v 6:00 nasedá do auta), tato doba se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci náleží mzda jako za běžně odpracovanou směnu, i když fyzicky neprovádí činnost popsanou ve smlouvě. Důvod: zaměstnavatel ho v této době využívá pro účely cesty, kterou nařídil.
Pokud zaměstnanec v této době nemůže cestovat z důvodu, který je na jeho straně (nemoc, návštěva lékaře), uplatní se pravidla pro překážky v práci na straně zaměstnance.
Cestování mimo rozvrženou pracovní dobu
Pokud cesta probíhá mimo rozvrh směny (typicky brzy ráno před začátkem směny nebo večer po konci směny), je třeba rozlišit:
- Doba pouhého přesunu (zaměstnanec nepracuje, je spolujezdec, čte si v autobuse) — není pracovní dobou, není přesčasem. Vznikne na ni jen nárok na cestovní náhrady.
- Doba výkonu práce během cesty (zaměstnanec během jízdy řeší pracovní hovory v zájmu zaměstnavatele, řidič profesionál řídí, technik instaluje na lokaci) — je pracovní dobou a může jít o přesčas.
Tady právě bývá rozdíl mezi přesčasem na pracovní cestě a obyčejnou „strávenou“ dobou.
Řidič referent vs. spolujezdec — rozdílná pravidla
V praxi se setkáváme s typickou situací: zaměstnanec dostane k dispozici služební auto, naloží kolegy a jede na školení. Po školení je veze zpět. Jak posoudit cestu zpět?
Pokud zaměstnanec nemá ve smlouvě sjednanou práci řidiče, ale vozidlo řídí se souhlasem zaměstnavatele jako tzv. řidič referent, převažující výkladový názor je takový, že doba řízení v zájmu zaměstnavatele se posuzuje jako výkon práce. Argument, že „řidič není sjednaný druh práce, takže to není přesčas“, v tomto případě obvykle neobstojí — řidič referent jede na pokyn zaměstnavatele, veze další zaměstnance a vozidlo zaměstnavatele, tedy plní úkol v jeho zájmu.
Naopak spolujezdci v autě obvykle pracovní výkon nemají — pokud nepracují (např. neřeší pracovní e-maily na pokyn šéfa). U nich tedy cesta zpět typicky není pracovní dobou ani přesčasem, ale jen dobou pracovní cesty pro účely cestovních náhrad.
Řidič referent zároveň nese zvýšené riziko — řeší se u něj odpovědnost za škodu na služebním autě, povinné školení řidičů a další povinnosti. Pokud tedy zaměstnavatel pravidelně vysílá zaměstnance řídit, měl by to reflektovat i v posuzování pracovní doby.
Konkrétní odpověď na typický dotaz: pokud zaměstnanec po skončení školení v 16:00 řídí služební auto zpět dvě hodiny do 18:00, řízení probíhá na pokyn zaměstnavatele, ve služebním vozidle a v jeho zájmu. Tyto dvě hodiny by měly být uznány jako přesčas, byť „řidič“ není sjednaný druh práce. Argumentace, že do přesčasu se počítá pouze čas do 16:00 a cesta zpět nikoliv, není v souladu s převažujícím výkladem.
Kdy vzniká nárok na příplatek za přesčas na pracovní cestě
Když už víme, které hodiny jsou přesčasem, je třeba je správně zaplatit. Pravidla jsou v § 114 zákoníku práce.
Příplatek 25 % a náhradní volno (§ 114 ZP)
Za dobu přesčasové práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Místo příplatku se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na náhradním volnu v rozsahu odpracované práce přesčas. Pokud zaměstnavatel neposkytne náhradní volno do tří kalendářních měsíců po výkonu přesčasu nebo v jiné dohodnuté době, vzniká nárok na příplatek.
Pro zaměstnance je důležité vědět:
- příplatek 25 % je minimum, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou stanovit vyšší,
- tzv. paušalizace přesčasu ve mzdě je možná, ale jen v rozsahu stanoveném zákonem a obvykle do 150 hodin ročně,
- vedoucí zaměstnanci mohou mít přesčas zahrnutý ve sjednané mzdě v širším rozsahu.
Aby zaměstnanec dokázal nárok prokázat, je zásadní pečlivá evidence pracovní doby včetně přesných časů na pracovní cestě.
Přesčas o víkendu a ve svátek
Pracovní cesta v sobotu nebo v neděli je častý zdroj nedorozumění. Pokud sobotní/nedělní hodiny splňují podmínky přesčasu, kombinují se příplatky:
- příplatek za přesčas minimálně 25 %,
- příplatek za sobotu/neděli minimálně 10 % průměrného výdělku,
- za práci ve svátek přísluší náhradní volno nebo příplatek 100 % průměrného výdělku.
Detaily k souběhu příplatků a jak se počítá příplatek za práci o víkendu a ve svátek se mohou lišit podle interních předpisů. Vždy platí, že vnitřní předpis nebo kolektivní smlouva může pravidla měnit ve prospěch zaměstnance.
Cestovní náhrady vs. mzda za přesčas — co se nezaměňuje
Toto je zásadní rozlišení, které řeší rozdíl mezi přesčasem a cestovními náhradami: jde o dvě různé právní kategorie, které nelze zaměňovat ani vzájemně nahrazovat.
Stravné, jízdné, ubytování (§ 152 a násl. ZP)
Cestovní náhrady upravují § 152 a násl. zákoníku práce. Jsou to peněžní plnění, která mají zaměstnanci kompenzovat zvýšené výdaje vzniklé v souvislosti s pracovní cestou. Patří sem zejména:
- jízdné (jízdenky, kilometrové sazby, sazba za PHM u soukromého vozidla),
- stravné podle délky pracovní cesty (sazby vyhlašuje MPSV — viz mpsv.cz),
- ubytování v prokázané výši,
- nutné vedlejší výdaje (parkovné, dálniční poplatek apod.).
Stravné se vypočítává z celé doby pracovní cesty, tedy i z hodin, kdy zaměstnanec necestuje a nepracuje (večer v hotelu). Mzda za přesčas se naproti tomu počítá jen z doby výkonu práce. Tyto dva údaje musí být na výplatní pásce odděleně. Příplatky za přesčas se promítají i do potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele, zatímco cestovní náhrady ne — nejsou součástí mzdy a obvykle nepodléhají dani z příjmu, jsou-li v limitech.
| Doba na pracovní cestě | Pracovní doba? | Nárok na mzdu / přesčas? | Nárok na cestovní náhrady? |
|---|---|---|---|
| Cesta v rámci rozvržené směny (spolujezdec) | Ano | Ano (běžná mzda) | Ano |
| Cesta mimo směnu — spolujezdec, nepracuje | Ne | Ne | Ano |
| Cesta mimo směnu — řidič referent | Ano (převažující výklad) | Ano, vč. přesčasu nad rámec týdenní doby | Ano |
| Vlastní školení / jednání (výkon práce) | Ano | Ano, nad rámec směny i přesčas | Ano |
| Pobyt v hotelu, večeře, spánek | Ne | Ne | Ano (stravné, ubytování) |
| Přestávka na jídlo a oddech (30 min) | Ne | Ne (odečítá se i z přesčasu) | Doba se započítává do cesty |
Limity přesčasové práce a kdo přesčas mít nesmí
Limit přesčasové práce stanoví § 93 zákoníku práce:
- nařízený přesčas nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce,
- nad tento rámec lze vykonávat přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem,
- celkový rozsah přesčasové práce nesmí v průměru činit více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů (kolektivní smlouva až 52 týdnů),
- absolutní strop činí typicky 416 hodin ročně (8 hodin × 52 týdnů).
Přesčas nesmí být nařízen ani dohodnut u některých skupin zaměstnanců, zejména u mladistvých zaměstnanců (do 18 let) a v omezené míře u těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň pečujících o dítě do 1 roku (jim nelze přesčas nařídit). Zaměstnanci se sníženým úvazkem mohou mít zvláštní pravidla.
Jak se odečítá přestávka na jídlo a oddech z pracovní/přesčasové doby?
V dotazech personalistů se opakovaně objevuje praktická otázka: školení trvalo od 7:00 do 16:00, uprostřed byla 30minutová přestávka na oběd — kolik hodin se má proplatit jako přesčas? Pravidlo je jednoznačné a vychází z § 88 zákoníku práce.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce (u mladistvých nejdéle po 4,5 hodinách). Klíčové ustanovení zní: tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby. A protože přesčas je jen prací nad rámec stanovené pracovní doby, nezapočítává se ani do přesčasu.
Pro pracovní cestu a přesčasy z toho plynou tato pravidla:
- Přestávka na oběd během školení nebo jednání se odečítá jak z běžné směny, tak z případné přesčasové části. Z 9 hodin na školení (7:00–16:00) zbývá 8,5 hodiny výkonu práce.
- Pokud přesčas trvá nepřetržitě více než 6 hodin, zaměstnavatel je povinen poskytnout přestávku i v rámci přesčasu — a ani tato přestávka se do přesčasu nezapočítává.
- Tzv. přiměřená doba na oddech a jídlo u prací, které nelze přerušit (§ 88 odst. 1 ZP, např. nepřetržitý provoz), se naopak do pracovní doby započítává. Jde ale o specifické případy, kdy běžnou přestávku nelze poskytnout.
- Bezpečnostní přestávky mají vlastní režim — některé z nich (typicky u řidičů profesionálů podle nařízení EU 561/2006) se do pracovní doby započítávají. U řidiče referenta s běžnou pracovní smlouvou se však uplatní obecná pravidla § 88 ZP.
- Přestávka nesmí být zařazena na začátku ani na konci pracovní doby — slouží k oddechu uprostřed práce.
V konkrétním případě tazatele to znamená: pokud školení trvalo 7:00–16:00 (9 hodin) a uvnitř byla 30minutová přestávka na oběd, do pracovní doby a do navazujícího přesčasu (po skončení směny ve 14:30) se započítá 8,5 hodiny, nikoliv plných 9 hodin. Postup zaměstnavatele, který odečítá přestávku z přesčasových hodin, je v tomto bodě správný a v souladu s § 88 ZP. Pro účely cestovních náhrad (stravné) se však doba přestávky do celkové délky pracovní cesty započítává — kompenzace výdajů a posuzování pracovní doby fungují odděleně.
Modelové příklady výpočtu
Teorii nejlépe pochopíme na číslech. V příkladech používáme modelovou hodinovou sazbu 200 Kč/hod a průměrný výdělek pro účely příplatku rovněž 200 Kč/hod. Reálné částky se liší. Předpokladem správného výpočtu je vždy průkazná evidence pracovní doby v praxi.
Příklad 1: Pondělní cesta tam a zpět během dne
Zaměstnanec má směnu 6:00–14:30 (8 hodin čisté práce + 30 min přestávka). Jede na školení do jiného města:
- 6:00–7:00 — cesta služebním autem jako řidič referent, kolegové spolujezdci. Spadá do směny → pracovní doba.
- 7:00–16:00 — školení s 30min přestávkou na oběd. Výkon práce → 8,5 hod čisté pracovní doby (přestávka se odečítá).
- 16:00–18:00 — cesta zpět, řídí stejný zaměstnanec. Mimo směnu, řidič referent → přesčas.
Celková čistá pracovní doba: 1 + 8,5 + 2 = 11,5 hod. Z toho 8 hod běžná směna, 3,5 hod přesčas (1,5 hod na školení po 14:30 a 2 hod cesty zpět).
Mzda: 11,5 × 200 = 2 300 Kč. Příplatek 25 % za přesčas: 3,5 × 50 = 175 Kč. Celkem 2 475 Kč + cestovní náhrady (stravné dle délky cesty, případně jízdné).
Kolegové spolujezdci by měli proplaceno: směnu 6:00–14:30, dále 14:30–16:00 jako přesčas (skutečný výkon práce — školení, opět minus poměrná část přestávky), a cestu 16:00–18:00 by zaměstnavatel nemusel uznat jako přesčas, protože nepracovali — náležely by jim ale cestovní náhrady.
Příklad 2: Vícedenní cesta s víkendem
IT konzultant je vyslán na třídenní instalaci od pátku do neděle. V sobotu fakticky pracuje 6 hodin u zákazníka, v neděli cestuje 5 hodin domů jako spolujezdec ve vlaku.
- Sobota — 6 hodin výkonu práce. Mimo rozvrh → přesčas. Mzda 6 × 200 = 1 200 Kč + příplatek 25 % (300 Kč) + příplatek za sobotu min. 10 % (120 Kč).
- Neděle — 5 hodin cesty vlakem, nepracuje. Není pracovní dobou, nárok na cestovní náhrady ano (jízdné, stravné).
Příklad 3: Pozdní návrat po pracovní době
Zaměstnankyně se v 22:00 vrací autobusem ze služební cesty domů. Její směna končila ve 14:30. Během cesty si čte knihu, nepracuje. Doba 14:30–22:00 není pracovní doba ani přesčas. Vznikne nárok na cestovní náhrady (stravné dle pásem). Pokud by ale šla v 21:00 ještě řešit pracovní hovor zadaný šéfem, ten konkrétní čas by se posuzoval jako výkon práce.
Změny po flexinovele zákoníku práce 2025/2026
Tzv. flexinovela zákoníku práce přinesla několik úprav, které ovlivňují i téma pracovní cesta a přesčasy. Mezi obecné změny po flexinovele zákoníku práce patří úpravy v rozvrhování pracovní doby, pravidlech zkušební doby, dohodách konaných mimo pracovní poměr a vyšší flexibilita ve sjednávání pracovních podmínek.
Pro pracovní cesty a přesčasy nadále platí, že:
- definice přesčasu v § 78 a limity v § 93 zůstávají v jádru zachovány,
- příplatek 25 % podle § 114 platí dál jako minimum,
- pravidla pro přestávku v práci podle § 88 ZP zůstávají beze změny — přestávka se nezapočítává do pracovní doby,
- kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou pravidla měnit výhradně ve prospěch zaměstnance,
- aktuální sazby stravného pro tuzemské cesty vyhlašuje MPSV vyhláškou — kontrolujte vždy aktuální znění na mpsv.cz,
- konsolidované znění zákoníku práce najdete na zakonyprolidi.cz.
Zaměstnavatel má dále povinnost vést řádnou evidenci pracovní doby a poskytovat zaměstnanci výpis. Nesprávné placení přesčasů na pracovních cestách patří mezi typická pochybení, která řeší kontroly inspekce práce a sankce. Pokuty mohou jít do statisíců až milionů korun.
Časté otázky (FAQ)
Počítá se cesta autem na školení do pracovní doby?
Pokud cesta probíhá v rámci rozvržené směny, ano — celá doba se započítává do pracovní doby. Pokud je mimo směnu, do pracovní doby se počítá jen doba, kdy zaměstnanec vykonává práci (např. řízení služebního auta jako řidič referent).
Kdy mám nárok na přesčas na pracovní cestě?
Nárok vzniká, pokud nad rámec rozvržené směny vykonáváte práci na pokyn nebo se souhlasem zaměstnavatele. Týká se to vlastní pracovní činnosti i řízení služebního vozidla v zájmu zaměstnavatele.
Odečítá se 30min přestávka na oběd z přesčasových hodin?
Ano. Přestávka na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut podle § 88 zákoníku práce se nezapočítává do pracovní doby — a tím ani do přesčasu. Z devítihodinového školení s půlhodinovou přestávkou se do pracovní doby a případného přesčasu započítá pouze 8,5 hodiny skutečného výkonu práce. Do celkové doby pracovní cesty pro účely stravného se však přestávka započítává.
Kolik je příplatek za přesčas v roce 2026?
Příplatek za přesčas činí podle § 114 zákoníku práce minimálně 25 % průměrného výdělku. Místo něj se lze dohodnout na náhradním volnu v rozsahu odpracovaného přesčasu.
Pracovní cesta v sobotu — jaký mám příplatek?
Pokud sobotní hodiny splňují definici přesčasu, máte nárok na mzdu, příplatek za přesčas minimálně 25 % a navíc příplatek za sobotu minimálně 10 % průměrného výdělku. Příplatky se kombinují.
Jaký je rozdíl mezi přesčasem a cestovními náhradami?
Přesčas je mzda za skutečně odpracovanou dobu nad rámec směny. Cestovní náhrady (stravné, jízdné, ubytování) kompenzují výdaje vzniklé pracovní cestou bez ohledu na to, zda zaměstnanec v té chvíli pracuje nebo ne.
Musí zaměstnavatel uznat řízení služebního auta po školení jako přesčas?
Pokud zaměstnanec řídí služební auto na pokyn zaměstnavatele a v jeho zájmu (např. veze kolegy zpět), převažující výklad říká, že tato doba je výkonem práce a má být uznána jako přesčas, i když řidič není sjednaný druh práce.
Jaký je roční limit přesčasové práce?
Nařízený přesčas nesmí přesáhnout 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Na základě dohody se zaměstnancem lze jít až k absolutnímu stropu, který v průměru činí 8 hodin týdně, tedy zhruba 416 hodin ročně.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradu. Pravidla mohou být upravena kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance. V konkrétním sporu doporučujeme obrátit se na advokáta nebo na Státní úřad inspekce práce (suip.cz).
Poslední aktualizace: 30. dubna 2026