Zákoník práce upravuje hmotnou odpovědnost jako schodek na svěřených hodnotách. Nejčastěji jsou to peníze, které jsou svěřeny pokladníkovi, ale také to bývají ceniny, zboží nebo zásoby materiálu.
Zaměstnanec nahradí způsobenou škodu v případech, kdy poruší své pracovní povinnosti nebo je poruší v přímé souvislosti s tímto plněním. Důležitá je přitom příčinná souvislost, která vznikne mezi porušením a vznikem škody.
Co je dohoda o hmotné odpovědnosti
Dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (dohoda o hmotné odpovědnosti) v souladu s § 252 Zákoníku práce se zaměstnanec stává zodpovědným za finanční prostředky, ceniny, zboží, skladovaný materiál a další cenné předměty, které mu byly svěřeny a za které je povinen nést odpovědnost. Tato odpovědnost zahrnuje i náhradu za případný vzniklý nedostatek či ztrátu.
Okamžikem podpisu dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec přebírá odpovědnost právě za svěřené předměty, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty. V případě vzniklého „manka“, je zaměstnanec za tento schodek odpovědný a musí zaměstnavateli nahradit škodu.
Dohoda o hmotné odpovědnosti musí přesně uvádět, o jaké předměty ve vlastnictví zaměstnavatele se jedná a především, kdy proběhla inventura. Pokud zaměstnanec dohodou o hmotné odpovědnosti podepíše, musí si uvědomit, že se ho bude týkat zvýšená odpovědnost.
Příklady schodku na svěřených hodnotách:
- chybějící hotovost v pokladně,
- chybějící zboží v prodejně,
- chybějící materiál nebo ceniny ve skladu.
Poškození svěřené věci, zničení stroje nebo poškození služebního vozidla naopak nejsou schodkem. Za takovou škodu zaměstnanec odpovídá podle obecné odpovědnosti (§ 250 zákoníku práce), případně za ztrátu svěřených věcí převzatých na písemné potvrzení (§ 255 zákoníku práce).
Nepodepsaná hmotná odpovědnost
Nepodepsaná hmotná odpovědnost neexistuje. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být vždy uzavřena písemně se zletilým zaměstnancem, který je plně svéprávný.
VZOR DOHODY O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI
Co se děje, když zaměstnavatel vyžaduje zaplacení a se zaměstnancem nebyla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti?
Bez písemné dohody o hmotné odpovědnosti nemůže zaměstnavatel uplatnit zvláštní odpovědnost za schodek podle § 252 zákoníku práce. Zaměstnanec ale není automaticky bez odpovědnosti. I bez dohody odpovídá za škodu podle obecné odpovědnosti (§ 250 zákoníku práce), pokud ji způsobil zaviněným porušením povinností. Rozdíl je v tom, že zaměstnavatel pak musí zaměstnanci zavinění prokázat a náhrada škody způsobené z nedbalosti je omezena 4,5násobkem jeho průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).
Inventarizace
Před uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti musí zaměstnavatel provést inventuru. Stejně pak při ukončení dohody z důvodu převedení na jiné pracoviště, na jinou práci nebo ukončení pracovního poměru.
Inventura je základ pro zjištění schodku. Pokud ji zaměstnavatel při uzavření dohody neprovedl, nemá zpravidla jak prokázat, kdy a v jaké výši schodek za dobu odpovědnosti zaměstnance vznikl, a nárok na jeho náhradu se tak obtížně uplatňuje. Zaměstnanec, který při odchodu z pracoviště nepožádá o inventuru, naopak odpovídá i za schodek zjištěný nejbližší inventurou na jeho dřívějším pracovišti (§ 254 odst. 3 zákoníku práce).
Kdy může zaměstnavatel požadovat náhradu škody
Zaměstnavatel určí výši náhrady škody. V případě, že zaměstnavatel náhradu škody po zaměstnanci požaduje, musí mu toto rozhodnutí písemně oznámit. Nicméně, rozsah náhrady škody limituje zákoník práce.
Zaměstnanec hradí vzniklou škodu převážně v penězích, ale pokud je to možné, lze nahradit škodu i uvedením v předešlý stav.
Úmysl
Pokud zaměstnanec jednal úmyslně a následně vznikla zaměstnavateli škoda, zaměstnanec uhradí vzniklou škodu v plném rozsahu.
Nedbalost
Pokud zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti v rámci obecné odpovědnosti (§ 250 ZP), nesmí náhrada přesáhnout 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2 ZP). U schodku na hodnotách svěřených na základě dohody o hmotné odpovědnosti však zaměstnanec hradí škodu v plné výši a limit 4,5násobku se neuplatní (§ 259 ZP).
Pokud zaměstnavatel zjistí, že na svěřených hodnotách vznikl schodek, musí seznámit s touto skutečností zaměstnance a umožnit mu, aby se k tomu vyjádřil. Zavinění zaměstnance se u schodku předpokládá, zaměstnavatel ho tedy prokazovat nemusí. Zaměstnanec se odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostí, pokud prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, například proto, že mu zaměstnavatel zanedbáním svých povinností znemožnil se svěřenými hodnotami nakládat (§ 252 odst. 5 ZP).
Pokud na jednom pracovišti pracuje více zaměstnanců, kteří mají uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, rozdělí se náhrada schodku podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává dvojnásobně a podíl ostatních zaměstnanců nesmí přesáhnout jejich průměrný měsíční výdělek. Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část zavinil některý z nich, hradí ho tento zaměstnanec podle míry svého zavinění (§ 260 ZP).
Promlčení
Zákoník práce výslovně neupravuje promlčecí lhůtu pro uplatnění náhrady škody, kterou způsobil zaměstnanec.
Podléhá tudíž úpravě dle občanského zákoníku, který uvádí, že se právo na náhradu škody promlčuje ve lhůtě 3 let ode dne, kdy jej zaměstnavatel mohl uplatnit poprvé. Jinými slovy ode dne, kdy se o vzniku škody zaměstnavatel dozvěděl.
Nicméně, zaměstnavatel by měl v zájmu právní jistoty zaměstnance, který je slabší smluvní stranou, uplatnit toto právo co nejdříve.
Zaměstnavatel nejprve provede inventarizaci za účelem vyčíslení škody a následně s její výší obeznámí zaměstnance, který má právo se ke vzniklé situaci vyjádřit.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty
V případech svěření věcí, se uzavírá dohoda o odpovědnosti za svěřené předměty. Zaměstnanec odpovídá za případnou ztrátu věci.
Tato dohoda se uzavírá u svěřených věcí, jejichž hodnota převyšuje 50 000 Kč. Zaměstnanec se může náhrady škody zprostit, pokud prokáže, že ke ztrátě předmětu došlo zcela bez jeho zavinění.
Hmotná odpovědnost zaměstnance u DPP a DPČ
Zákoník práce mluví vždy o zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnanec je i osoba, která uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Proto ani v tomto případě není vyloučena náhrada škody.
Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivce částku rovnající se 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 ZP). Pokud má zaměstnanec na dohodu uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, hradí schodek na svěřených hodnotách v plné výši (§ 259 ZP).
Hmotná odpovědnost brigádníka
Česká právní úprava nezná pojem brigádník, ale většinou se tím myslí osoba, která vykonává práci „na dohodu“ (DPP, DPČ). V takovém případě zákon nijak nevymezuje s kým může být dohoda o hmotné odpovědnosti sjednána. Dohoda se uzavírá se zaměstnancem, který dovršil 18 let a je plně svéprávný. Hmotná odpovědnost se tedy vztahuje také na brigádníky.
Nejčastější případy vzniku hmotné odpovědnosti
Nejčastěji vzniká schodek v obchodech. Prodavačka za pokladnou špatně namarkuje zboží nebo špatně vrátí peníze. Hmotná odpovědnost vzniká také ale například ve skladech, kdy vedoucí zjistí, že chybí skladové zboží.
Vzor dohody o hmotné odpovědnosti
Náš vzor dohody o hmotné odpovědnosti je vhodný pro zaměstnavatele, kteří chtějí stanovit odpovědnost svého zaměstnance za svěřené peníze, ceniny, zboží, skladovaný materiál a další cenné předměty.
VZOR DOHODY O HMOTNÉ ODPOVĚDNOSTI
- Vzor dohody v souladu s právními předpisy.
- Vzor dohody si stáhnete ve formátu .docx, snadný pro doplnění a tisk.
- Získáte také návod, jak vzor smlouvy vyplnit.
Poslední aktualizace: 17. října 2026