Zaměstnavatel v praxi svěřuje zaměstnanci hodnoty, věci či majetek, které se využívají v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Co se stane, když na hodnotách vznikne schodek? Či dojde ke ztrátě věci? Nese zaměstnanec odpovědnost za svěřené věci a hodnoty? V jaké výši má zaměstnavatel nárok na náhradu škody?
Odpovědnost zaměstnance za škodu
Zákoník práce upravuje odpovědnost zaměstnance za svěřené věci a hodnoty.
Zároveň umožňuje uzavřít tzv.:
Zákonná odpovědnost zaměstnance
Pokud má zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřenou pouze pracovní smlouvu či jinou obdobnou dohodu, odpovídá za svěřené hodnoty a věci v zákonném režimu.
Svěřenými hodnotami jsou zejména peníze, ceniny, zboží či zásoby materiálu. Jinými slovy se jedná o veškeré hodnoty, které slouží k obratu či oběhu.
Mezi svěřené věci lze zařadit například mobilní telefon, fotoaparát, pracovní notebook, ochranné pracovní pomůcky či pracovní nástroje. Vždy však musí sloužit k plnění pracovních úkolů.
Podmínky pro vznik škody
Zaměstnanec nese odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách a ztrátu nebo poškození věcí, pokud:
- škoda vznikla při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti,
- porušení povinností bylo ze strany zaměstnance zaviněné.
Zaviněním se rozumí:
- úmyslné porušení pracovních povinností (např. zaměstnanec poškodí stroj, aby měl po zbytek dne volno),
- nedbalost (např. zaměstnanec se neřídí vnitřními pokyny zaměstnavatele ohledně kybernetické bezpečnosti a zaviruje svěřený notebook).
Aby však zaměstnavatel mohl v zákonném režimu požadovat náhradu škody, musí prokázat zaměstnancovo zavinění. A to kupříkladu prostřednictvím záznamů z bezpečnostních kamer či listinných důkazů (např. dodací list).
Zákonná výše náhrady škody
V jaké výši ručí zaměstnanec za škody způsobené zaměstnavateli?
Obecně má zaměstnavatel nárok na náhradu odpovídající vzniklému schodku na hodnotách. Popřípadě hodnotě poškozené či ztracené věci (např. ceně pracovního notebooku).
Zákoník práce však v § 257 odst. 2 omezuje náhradu škody na 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (platí pro nedbalost).
Zákonný limit se nevztahuje na škodu způsobenou úmyslně, v opilosti či pod vlivem návykových látek.
Dohoda o hmotné odpovědnosti
Aby zaměstnanec ručil za schodek na svěřených hodnotách v plné výši, je vhodné s ním kromě pracovní smlouvy, uzavřít též dohodu o hmotné odpovědnosti. Jedná se o tzv. zvláštní (smluvní) odpovědnost zaměstnance.
V takovém případě se neuplatní zákonná limitace náhrady škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Zaměstnavatel zároveň nemusí dokazovat zavinění zaměstnance, jelikož jej zákoník práce předpokládá.
Totožný režim platí pro dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Dohoda o hmotné odpovědnosti se využívá zejména u zaměstnanců a brigádníků pracujících ve skladu, výrobě, dopravě či za pokladnou. Jinými slovy, je vhodné ji uzavřít pro veškeré profese, kde zaměstnanec nakládá se zbožím a penězi.
Náležitosti dohody o hmotné odpovědnosti
Dohodu o hmotné odpovědnosti lze uzavřít pouze se zaměstnancem, který dosáhl 18 let věku, a to v písemné podobě.
Měla by obsahovat zejména:
- identifikaci zaměstnavatele – jméno a příjmení, rodné číslo, adresu bydliště a kontaktní údaje, popř. název, IČ a sídlo (platí pro právnické osoby),
- identifikaci zaměstnance,
- výslovné převzetí odpovědnosti za svěřené hodnoty,
- inventarizaci hodnot – provádí se při uzavření i ukončení dohody, včetně převedení či přeložení zaměstnance na jinou práci,
- prohlášení o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty v plné výši,
- datum, místo a podpis stran dohody.
Výhody dohody o hmotné odpovědnosti
Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o hmotné odpovědnosti:
- zaměstnanec ručí za schodek na hodnotách v plné výši (neuplatní se limitace 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku),
- zaměstnavatel nemusí prokazovat zavinění zaměstnance (zákon ho předpokládá).
Vzor dohody o hmotné odpovědnosti
Dohoda o hmotné odpovědnosti je vhodná pro všechny zaměstnance (či brigádníky), kteří přicházejí do styku s finančními prostředky, materiálem nebo jiným cenným majetkem. Nejčastěji jde o pokladní, skladníky, nebo zaměstnance odpovědné za technické vybavení.
Pokud hledáte vzor dohody, máme pro vás vytvořený dokument s pomocnými komentáři, které vám usnadní doplnění a svépomocí si takto vytvoříte vlastní dohodu o hmotné odpovědnosti.
Společná hmotná odpovědnost
Zákoník práce uvádí tzv. společnou hmotnou odpovědnost. To znamená, že zaměstnanec nebude za schodek na hodnotách odpovídat samostatně, ale společně s dalšími zaměstnanci (např. v rámci směny).
Dohoda o hmotné odpovědnosti nemůže být uzavřena hromadně (s více zaměstnanci současně). Vždy je třeba s každým zaměstnancem uzavřít individuální dohodu, v níž bude ujednáno, že za schodek odpovídá společně s kolegy, s nimiž je přítomen na pracovišti.
Kdy zaniká hmotná odpovědnost
Hmotná odpovědnost zaměstnance zaniká současně s ukončením pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ.
Pokud ukončíte dohodu o hmotné odpovědnosti za trvání pracovního či jiného obdobného poměru, bude se případná náhrada schodku na hodnotách řídit zákoníkem práce.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené věci
Zákoník práce uvádí pro dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí totožné požadavky jako pro dohodu o hmotné odpovědnosti.
Musí být uzavřena písemně, a to se zaměstnancem, který dosáhl 18 let věku.
I zde odpadá zákonná limitace náhrady škody a zavinění zaměstnance se předpokládá.
Náležitosti dohody o odpovědnosti za svěřené věci
Měla by obsahovat totožné náležitosti jako dohoda o hmotné odpovědnosti.
Namísto inventarizace je však potřeba uvést výčet svěřených věcí (typ věci, výrobce, rok výroby, cena). Popř. prohlášení, že věci budou zaměstnanci svěřeny na základě písemného potvrzení.
Výhody dohody o odpovědnosti za svěřené věci
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem rozhodne uzavřít dohodu o odpovědnosti za svěřené věci:
- zaměstnanec ručí za jejich ztrátu v plné výši (neuplatní se limitace 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku),
- zaměstnavatel nemusí prokazovat zaměstnancovo zavinění (zákon jej předpokládá),
- zaměstnanec musí zaměstnavateli na výzvu umožnit kontrolu svěřených věcí, je-li to ujednáno,
- zaměstnavatel může zaměstnanci doporučit sjednat pojištění svěřených věcí.
Vzor dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí
Hledáte vzor dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí? Náš vzor je ideální pro zaměstnance, kteří mají na starosti cenné materiály, vybavení nebo jiné svěřené předměty – od pracovníků ve skladu až po vedoucí provozu. Díky zpracované šabloně si zajistíte jasně definované povinnosti a ochráníte svůj majetek před možnými riziky.
DOHODA O ODPOVĚDNOSTI ZA SVĚŘENÉ VĚCI
Písemné potvrzení o převzetí věci
Na základě písemného potvrzení může zaměstnavatel zaměstnanci svěřit věci pouze do hodnoty 50 000 Kč.
Vrácení svěřených věcí zaměstnavateli
Současně s ukončením pracovní smlouvy musí zaměstnanec vrátit svěřené věci zaměstnavateli.
Odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle
Mezi svěřené věci nepatří služební automobil. Náhrada škody se řídí buď podle zákoníku práce, nebo občanského zákoníku. A to na základě toho, zda vozidlo slouží pro služební účely nebo i soukromé.
Zároveň může být sjednána dohoda o užívání služebního vozidla, v níž upřesníte povinnosti zaměstnance spojené s užíváním automobilu.
Promlčení
Zákoník práce neupravuje promlčecí lhůtu pro uplatnění náhrady škody způsobené zaměstnancem. Řídí se tudíž ustanoveními občanského zákoníku.
Promlčecí lhůta, tj. lhůta pro uplatnění náhrady škody, činí 3 roky ode dne, kdy jej zaměstnavatel mohl uplatnit poprvé.
Náhrada škody zaměstnavateli po skončení pracovního poměru
Skončením pracovního poměru odpovědnost za svěřené věci a hodnoty nezaniká.
Zaměstnavatel může škodu vymáhat až do doby, kdy dojde k uplynutí promlčecí lhůty. Posléze pouze, pokud zaměstnanec neuplatní námitku promlčení.
