Ve zkratce: Darování upravuje občanský zákoník v § 2055 až § 2078. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci a obdarovaný dar přijímá. Písemná forma je povinná u věcí zapsaných ve veřejném seznamu, typicky nemovitostí, a také když se věc nepředává hned při darování. Pouhý slib daru k darování nezavazuje, zakládá jen nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Dar lze odvolat pro nouzi (§ 2068) a pro nevděk (§ 2072), u nevděku do 1 roku.
Darování upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v § 2055 až § 2078. Oproti úpravě platné do konce roku 2013 je podstatně širší: řeší závaznost slibu, darování podpory, darování pro případ smrti i podrobná pravidla pro odvolání daru. Níže najdete výklad jednotlivých paragrafů s praktickými dopady i odpovědi na nejčastější otázky.
Jaká je závaznost slibu darování, jak je potřeba upravit předmět daru, jakou formou provést darování, aby bylo platné, jak v praxi funguje odvolání daru, odstoupení od smlouvy a jak se využívá darování pro případ smrti?
Darování podle občanského zákoníku: paragraf 2055 až 2078 v přehledu
Úprava darování tvoří v občanském zákoníku oddíl 1 dílu 1 hlavy II části čtvrté a dělí se na obecná ustanovení (§ 2055 až § 2065), zvláštní ustanovení o platnosti darování (§ 2066 a § 2067) a odvolání daru (§ 2068 až § 2078). Následující tabulka shrnuje každý paragraf jednou větou a doplňuje praktický dopad; aktuální znění najdete na zakonyprolidi.cz.
| Paragraf | Téma | Co stanoví | Praktický dopad |
|---|---|---|---|
| § 2055 | Základní ustanovení | Dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se k tomu zavazuje, obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Plnění ze společenské úsluhy není darováním. | Bez přijetí daru smlouva nevznikne; drobné výpomoci v rodině nejsou právně vymahatelné. |
| § 2056 | Slib daru | Kdo dar jen slíbí, není zavázán darovat, musí ale nahradit náklady účelně vynaložené v očekávání daru. | Slíbený byt nelze vysoudit, lze žádat třeba náklady na stěhování. |
| § 2057 | Forma smlouvy | Písemná forma je nutná u věci zapsané ve veřejném seznamu a vždy, když se věc nepředává hned. Dárce neplatí úrok z prodlení. | Darování nemovitosti i slib peněz na později vyžadují písemnou smlouvu. |
| § 2058 | Rozsah daru | Darovat lze i všechen současný majetek, budoucí majetek jen do poloviny. Darování věci, kterou dárce nemá, platí jen se závazkem ji nabýt. | Smlouva na „vše, co kdy zdědím“ je neplatná v části nad polovinu. |
| § 2059 | Odstoupení dárce | Dárce může odstoupit od smlouvy a dar odepřít, pokud by plnění vážně ohrozilo jeho výživu nebo vyživovací povinnost. | Platí jen pro dosud neodevzdaný dar nebo jeho část. |
| § 2060 | Odměna a uznání | Plnění z uznání, za zásluhy nebo jako zvláštní odměna je darováním, pokud na ně příjemce neměl již dříve právo. | Dar „za péči“ je dar, dohodnutá mzda darem není. |
| § 2061 | Vzájemné darování | Při vzájemném obdarování jde o dar jen v rozsahu, v němž hodnota jednoho plnění převyšuje druhé. | Výměna auta za motorku s doplatkem je směna, darem je jen rozdíl. |
| § 2062 | Darování podpory | Závazek pravidelně podporovat přechází na dědice dárce i obdarovaného jen při výslovném ujednání. | Měsíční příspěvek rodičům po smrti dárce automaticky nepokračuje. |
| § 2063 | Darování pro případ smrti | Dar podmíněný tím, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje jako odkaz, ledaže se dárce vzdá práva dar odvolat a vydá o tom listinu. | Alternativa k závěti, podrobně v článku o darování pro případ smrti. |
| § 2064 | Dar s příkazem | Splnění příkazu může dárce žádat, jen pokud sám plnil; u veřejného zájmu po smrti dárce i orgán veřejné moci. | Příkaz „postarej se o hrob“ je vymahatelný až po předání daru. |
| § 2065 | Cizí nebo vadná věc | Dárce, který vědomě daruje cizí věc nebo zatají známou vadu, nahradí škodu; obdarovaný může od smlouvy odstoupit. | Za skryté vady, o kterých dárce nevěděl, neodpovídá. |
| § 2066 | Omezená svéprávnost | Osoba omezená ve svéprávnosti smí darovat a přijmout jen dar malé hodnoty nebo dar obvyklý. | Větší dary za ni činí opatrovník se souhlasem soudu. |
| § 2067 | Zdravotnická a sociální zařízení | Dar provozovateli, správci nebo zaměstnanci zařízení v době, kdy je dárce v jeho péči, je neplatný; neplatí pro osobu blízkou. | Chrání seniory v domovech a pacienty před nátlakem. |
| § 2068 až § 2071 | Odvolání daru pro nouzi | Dárce v nouzi může žádat vrácení daru nebo obvyklé ceny do výše chybějících prostředků na nutnou výživu. Právo nemá, pokud si nouzi přivodil sám. | Obdarovaný se zprostí tím, že dárci výživu poskytne. |
| § 2072 až § 2075 | Odvolání daru pro nevděk | Úmyslné nebo hrubě nedbalé ublížení dárci v rozporu s dobrými mravy; odvolání do 1 roku, dědic do 1 roku od smrti dárce. | Nejčastější důvod soudních sporů o vrácení darované nemovitosti. |
| § 2076 až § 2078 | Společná ustanovení | Předchozího vzdání se práva odvolat dar se nepřihlíží; odvoláním zanikají budoucí povinnosti obdarovaného; vydává se, co z obohacení zbylo. | Ujednání „dar je neodvolatelný“ ve smlouvě nemá účinek. |
Náležitosti smlouvy včetně vzorů pro nemovitost, auto a peníze najdete u produktu vzor darovací smlouvy.
Pojem a podstata darování
Podstata darování tkví v tom, že dárce převede věc obdarovanému bezplatně do vlastnictví nebo slíbí tak učinit, a obdarovaný dar nebo slib přijme. K tomu lze uzavřít také darovací smlouvu.
Závaznost slibu
Občanský zákoník rozlišuje darovací smlouvu, ze které je dárce zavázán dar odevzdat, a pouhý slib daru. Pokud darovací smlouva nevznikne, není ten, kdo darovací slib učinil, právně zavázán darovat. I tak má však příjemce slibu právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v očekávání daru, pokud slibující slib nedodrží. Vzhledem k dobrovolnosti, na kterém darování stojí, zákonodárce vyloučil povinnost dárce platit úroky z prodlení, obdarovaný tak může požadovat pouze onen dar.
Předmět darování
Dárce může darovat i všechen svůj současný majetek. V případě budoucího majetku pak nanejvýš polovinu. Pokud chce dárce darovat jednotlivou věc (či více věcí určených druhem a množstvím), kterou nemá, musí se ve smlouvě zavázat, že ji opatří.
Forma
Písemná forma se u darovací smlouvy vyžaduje vždy, je-li předmětem daru věc zapsaná ve veřejném seznamu (např. nemovitosti v katastru nemovitostí).
Darování vs. společenské úsluhy
Za darování se nepovažují plnění z pouhé společenské úsluhy. U společenské úsluhy chybí vůle stran se právně vázat (např. pokud vnuk vynáší odpadky, prarodiče jej nebudou moci k vynášení odpadků donutit, pokud s tím vnuk kvůli svým jiným zájmům přestane).
Darování podpory a vzájemné darování: paragraf 2061 a 2062
Občanský zákoník počítá i s dary, které nejsou jednorázové nebo jednostranné. Podle § 2061 občanského zákoníku platí, že bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jde o darování jen v rozsahu, v němž hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. Pokud si tedy sourozenci vzájemně převedou chatu za 2 000 000 Kč a pozemek za 1 500 000 Kč, jde o směnu a darem je pouze rozdíl 500 000 Kč. To má význam i daňově: osvobození darů v rodině se vztahuje právě jen na tuto část, zbytek je úplatný převod.
Darování podpory upravuje § 2062 občanského zákoníku. Dárce se zaváže obdarovaného pravidelně podporovat, typicky měsíčním příspěvkem. Právo na podporu i povinnost ji poskytovat přecházejí na dědice dárce a obdarovaného jen tehdy, pokud to bylo ve smlouvě výslovně ujednáno. Bez takové doložky závazek smrtí kterékoli strany zaniká.
Příklad: Dcera se v darovací smlouvě zaváže platit matce 5 000 Kč měsíčně na doplnění důchodu. Zemře-li dcera, její děti v placení pokračovat nemusí, pokud smlouva neuvádí, že povinnost přechází na dědice. Zemře-li matka, nárok na příspěvek nepřechází na její ostatní děti. Pravidelná podpora v rodině je od daně z příjmů osvobozena stejně jako jiné dary mezi příbuznými v přímé linii, podrobnosti shrnuje článek jak darovat peníze v rodině. Smlouvu o podpoře je vhodné uzavřít písemně, protože plnění neprobíhá při uzavření smlouvy (§ 2057 odst. 2).
Odstoupení od smlouvy
Na dárci nelze spravedlivé požadovat, aby obdarovaného obohatil, pokud se následně z jeho strany změní poměry tak, že by darování vážně ohrozilo jeho výživu nebo plnění dárcovy vyživovací povinnosti, tedy nastane-li po uzavření smlouvy nepředvídatelná událost (např. vážné onemocnění).
Dárce má pak možnost od smlouvy odstoupit, změní-li se podstatně okolnosti měnící životní podmínky jeho nebo jeho rodiny. To je však možné pouze nebylo-li ještě plněno nebo dáno celé plnění.
Darování na případ smrti
Darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, se posuzuje zpravidla jako odkaz, který lze odvolat. Podle ustanovení o darování se řídí, jen pokud obdarovaný dar přijme a dárce se výslovně vzdá práva dar odvolat a vydá o tom obdarovanému listinu (§ 2063). Pro úplnost je nutno připomenout, že darovat pro případ smrti v úpravě minulé nebyla.
Podmínky, příkazy a vedlejší ustanovení
Darovací smlouvu mohou provázet různé podmínky a vedlejší ustanovení: dar může být poskytnut i za určitým účelem ve smlouvě ujednaným, může být darováno pod podmínkou, s časovým omezením apod.
Pokud se obdarovaný zaváže splnit ve smlouvě dárcům příkaz (např. že obdaruje další osobu), pak dárce není oprávněn domáhat se splnění příkazu, pokud sám nesplnil. Jedná se o povinnost majetkovou, mohou se toho pak domáhat i dárcovi dědicové.
Darování věci cizí
Pokud dal dárce obdarovanému vědomě věc cizí, má obdarovaný právo na náhrady škody, která mu v této souvislosti vznikla.
Osoba omezená ve svéprávnosti
Tato osoba může darovat a přijmout dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý.
Dobrovolnost darování
U darování se klade důraz na jeho dobrovolnost. Proto darování osobě, která provozuje zařízení poskytující zdravotnické nebo sociální služby či osobě spravující tato zařízení, popř. zaměstnanci, je neplatné, pokud k němu došlo v době, kdy byl dárce v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. Neplatnosti se pak může dovolat pouze dárce, jedná se o neplatnost relativní.
Komu nelze platně darovat: paragraf 2066 a 2067
Zvláštní ustanovení o platnosti darování chrání osoby, u nichž hrozí, že dar nebude výsledkem svobodné vůle. Podle § 2066 občanského zákoníku je osoba omezená ve svéprávnosti způsobilá darovat a přijmout jen dar malé hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvyklý. Co je „malá hodnota“, zákon neurčuje; posuzuje se podle majetkových poměrů dárce a zvyklostí, například dárek k narozeninám v řádu stokorun až tisícikorun. Větší dary za takovou osobu činí opatrovník, u významného majetku se souhlasem soudu.
Podle § 2067 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné darování osobě, která provozuje zařízení poskytující zdravotnické nebo sociální služby, osobě, která takové zařízení spravuje, nebo jeho zaměstnanci, pokud k němu došlo v době, kdy byl dárce v péči zařízení nebo jinak přijímal jeho služby. Jde o neplatnost relativní: dovolat se jí může jen dárce, případně jeho dědicové, a námitku je třeba vznést v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Výjimku stanoví § 2067 odst. 2: zákaz se nepoužije, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou, například když syn pracuje jako pečovatel v domově, kde jeho matka žije. Jak postupovat při zpochybnění daru popisuje článek napadení darovací smlouvy.
Odvolatelnost a neodvolatelnost daru
Dar je zásadně neodvolatelný. Jsou však stanoveny výjimky, kdy lze dar odvolat. Dar lze odvolat pro nouzi, pokud později dárce upadl nezaviněně do takové nouze, že nemá na vlastní nutnou výživu nebo na nutnou výživu osob, k nimž má vyživovací povinnost. Jedná se o osobní právo dárce, které nepřechází na jeho dědice (§ 2070). Pokud je dárce neuplatní, může osoba, k jejíž výživě je dárce povinen, žádat po obdarovaném, aby jí doplnil, co jí dárce nemůže poskytnout.
Dar je možné odvolat také pro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci. Lhůta pro odvolání daru je zkrácena na dobu jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil. Pokud se o tom dárce dozví později, pak běží ode dne, kdy se to dozvěděl. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.
Při odvolání daru má obdarovaný vydat, co z daru ještě má, anebo obohacení, které z daru získal. Z tohoto pravidla jsou dvě výjimky. Prvá jde ku prospěchu obdarovaného, když povinnost nemusí zasáhnout celý prospěch daru, protože je zároveň omezena rozsahem potřeby nutné výživy oprávněných osob. Druhá výjimka jde ku prospěchu dárce: pokud byl odvolán dar pro nevděk, má pak dárce právo na vrácení celého daru.
Odvolání daru pro nouzi: paragraf 2068 až 2071, kdy musí obdarovaný dar vrátit
Podle § 2068 odst. 1 občanského zákoníku může dárce dar odvolat, upadne-li po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen (typicky nezletilé dítě). Obdarovaný pak vydá dar zpět nebo zaplatí jeho obvyklou cenu, ale nanejvýš v rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k této výživě. Nejde tedy o automatické vrácení celého daru: kdo dostal dům za 6 000 000 Kč, nemusí ho vracet, pokud dárci chybí 8 000 Kč měsíčně. Obdarovaný se povinnosti zprostí tím, že dárci sám poskytuje, co je k výživě potřeba (§ 2068 odst. 1 věta druhá), a nemá ji vůbec, je-li sám v obdobné nouzi (§ 2068 odst. 2).
Zákon řeší i více obdarovaných: podle § 2069 je ten, kdo byl obdarován dříve, povinen plnit jen v rozsahu, v jakém k výživě nestačí příspěvek později obdarovaného. Právo odvolat dar pro nouzi nepřechází na dědice dárce (§ 2070), ale pokud ho dárce neuplatní, může osoba, kterou je dárce povinen živit, žádat po obdarovaném doplnění toho, co jí dárce nemůže poskytnout. Právo nemá dárce, který si nouzi přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti (§ 2071), například prohraním majetku v hazardu.
Lhůtu zákon nestanoví, právo trvá, dokud trvá nouze; soud posuzuje stav ke dni vydání rozsudku. Postup a vzor výzvy najdete v článku odvolání daru.
Odvolání daru pro nevděk: paragraf 2072 až 2075, podmínky a lhůta 1 rok
Nevděk vymezuje § 2072 odst. 1 občanského zákoníku: obdarovaný ublížil dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy. Nestačí běžná rodinná hádka, ochladnutí vztahů ani to, že obdarovaný dárce nenavštěvuje. Soudy uznávají například fyzické napadení, závažné urážky a vyhrožování, odepření pomoci ve vážné nemoci nebo nezákonné vystěhování dárce z darovaného domu. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se podle § 2072 odst. 2 za nevděk vůči dárci i zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě blízké, například vůči dárcově manželce nebo dětem. Dárce dar neodvolá, pokud obdarovanému nevděk prominul, přičemž prominout lze i mlčky, třeba obnovením běžných styků.
Následky jsou přísnější než u nouze. Byl-li dar odevzdán, má dárce právo na vydání celého daru, a není-li to možné, na zaplacení jeho obvyklé ceny (§ 2072 odst. 1). Nevděk činí obdarovaného nepoctivým držitelem (§ 2073), takže vydává i užitky a nemá nárok na náhradu nákladů, které do věci vložil. Právo odvolat dar přechází na dědice dárce jen tehdy, zabránil-li obdarovaný dárci v odvolání nebo zabránila-li mu v tom vyšší moc (§ 2074).
Lhůta podle § 2075 odst. 1 činí jeden rok ode dne, kdy obdarovaný dárci ublížil; dozví-li se dárce o důvodu později, jeden rok ode dne, kdy se o něm dozvěděl. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a obdarovaný opožděnost namítne, soud k odvolání nepřihlédne (§ 2075 odst. 2). Příklad: Syn, kterému otec daroval rodinný dům, otce v březnu 2026 fyzicky napadne. Otec musí odvolání daru doručit synovi nejpozději v březnu 2027 a při odmítnutí podat žalobu na vydání domu u okresního soudu. Podrobnosti k žalobě shrnuje článek napadení darovací smlouvy.
Nejčastější otázky a odpovědi
Lze se v darovací smlouvě předem vzdát práva dar odvolat?
Ne. Podle § 2076 občanského zákoníku se k tomu, že se dárce při darování mezi živými předem vzdal práva odvolat dar pro nouzi nebo nevděk, nepřihlíží. Doložka „dar je neodvolatelný“ je tedy bez účinku. Výjimkou je darování pro případ smrti podle § 2063, kde se dárce práva odvolat dar výslovně vzdává listinou vydanou obdarovanému; jen tak se dar neposuzuje jako odkaz. Odvoláním daru se podle § 2077 ruší do budoucna povinnosti obdarovaného spojené s darem a podle § 2078 obdarovaný vydá, co mu z obohacení ještě zbývá, pokud se daru nezbavil, aby vydání zmařil, nebo pokud dar neodvolal pro nevděk sám dárce. Zákaz se týká jen vzdání se práva předem; už vzniklé právo odvolat dar může dárce prominout nebo prostě neuplatnit.
Jaká je lhůta pro napadení darovací smlouvy?
Záleží na důvodu. Odvolání daru pro nevděk musí dárce učinit do 1 roku od ublížení nebo od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl (§ 2075 občanského zákoníku). Odvolání pro nouzi lhůtu nemá a lze ho uplatnit, dokud nouze trvá. Námitku neplatnosti smlouvy, například pro omyl, tíseň, nedostatek svéprávnosti nebo chybějící písemnou formu u nemovitosti podle § 2057, je třeba vznést v obecné tříleté promlčecí lhůtě podle § 629 občanského zákoníku, která běží od okamžiku, kdy se oprávněný o důvodu dozvěděl; k absolutní neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalobu podává dárce nebo jeho dědic u okresního soudu podle bydliště obdarovaného, u nemovitosti podle její polohy. Samotné odvolání daru je jednostranné právní jednání, které stačí obdarovanému prokazatelně doručit; žaloba přichází na řadu teprve tehdy, když dar dobrovolně nevydá.
Poslední aktualizace: 17. října 2026